Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Francie se loučí s výjimečným stavem. Za dva roky zmařila přes třicet útoků

  18:44aktualizováno  18:44
Ve středu o půlnoci přestane ve Francii platit výjimečný stav zavedený po atentátech v listopadu 2015. Policie od té doby zmařila přes třicet pokusů o útok, provedla na čtyři tisíce domovních prohlídek a zavřela devatenáct mešit, uvedl ministr vnitra. Dva roky trvající opatření nahradí protiteroristický zákon, který posiluje pravomoci policie.

Policisté hlídkují v okolí pařížské třídy Champs-Elysées, kde útočník najel autem do policejní dodávky. (19.6. 2017) | foto: Reuters

„Situace už není stejná jako v listopadu 2015. Po pařížských útocích byl stát v šoku, neuměli jsme vyhodnotit dosah tohoto fenoménu a už vůbec ne riziko vražd, které měly teprve přijít. Dva roky poté se hrozba nejen nesnížila, ale výrazně se vyvinula,“ upozornil v rozhovoru pro server L’Express francouzský ministr vnitra Gérard Collomb.

Protiteroristický zákon ohrozí svobodu ve Francii, tvrdí OSN

Ten také v několika číslech shrnul výsledky výjimečného stavu, který ve středu po dvou letech skončil. Návrat k předchozímu stavu se však nekoná, výjimečný stav nahradil nový protiteroristický zákon, který v pondělí podepsal francouzský prezident Emmanuel Macron.  

Právě zpřísněním bezpečnostní normy Macron podmínil konec výjimečného stavu, podle kritiků je však nový zákon v podstatě jen mírnějším pokračováním původně dočasného výjimečného stavu. Ministerstvo vnitra totiž nadále může v případě ohrožení bez povolení soudu vytvořit bezpečnostní zóny, a omezit tak pohyb lidí a vozidel. Ve vymezené oblasti může policie provádět domovní prohlídky. Podle Collomba je však zákon v současnosti pro Francii nezbytný. 

„Teroristická hrozba zůstává velká. I když si i nyní musíme dávat pozor na vnější rizika – atentáty řízené lidmi z oblastí, které stále ovládá Daeš (arabský výraz pro Islámský stát – pozn. red.) –, ona hrozba je teď hlavně zevnitř. Jedná se o lidi, kteří na francouzském území tvoří malé skupiny s cílem spáchat zločiny v masovém měřítku, jako byl útok v Barceloně, nebo jednají individuálně,“ říká ministr s tím, že podle jeho informací po boku islamistů v Sýrii či Iráku zemřelo asi 278 Francouzů.

Pravděpodobně jich však bude ještě víc a dalších asi sedm set lidí – z toho na tři sta žen – na území takzvaného Islámského státu zůstává. Přes tři sta lidí se do Francie vrátilo: 178 mužů (z toho 120 je ve vězení), 66 žen (z nichž čtrnáct je za mřížemi) a 58 mladistvých, většinou mladších dvanácti let.

30.října 2017 v 17:25, příspěvek archivován: 01.listopadu 2017 v 15:11

#LoiAntiterrorisme ✅ Engagement tenu, nous sortirons de l'état d'urgence le 1er novembre tout en renforçant la sécurité de nos concitoyens. https://t.co/aTOe52sTYm

„Slib dodržen: 1. listopadu opustíme výjimečný stav a zároveň posílíme bezpečí našich občanů,“ napsal Macron na Twitter (na snímku uprostřed, vlevo sedí ministr vnitra Collomb a vpravo mluvčí francouzské vlády Christophe Castaner).

Přes třicet zmařených atentátů

Francouzským bezpečnostním složkám se od 13. listopadu 2015, kdy skupina atentátníků zabila v klubu Bataclan a na dalších místech v Paříži 130 lidí, podařilo překazit 32 teroristických útoků. Během dvou let byl výjimečný stav šestkrát prodloužen.

Ztracená předměstí budeme muset znovu dobýt, míní francouzský právník

Původně měl přitom skončit už loni v létě. Jenže pár hodin poté, co při oslavách výročí dobytí Bastily tehdejší prezident François Hollande oznámil konec tohoto dočasného opatření, najel řidič nákladního vozu na promenádu v Nice a zabil 86 lidí.

Z dvaatřiceti překažených útoků jich teroristi třináct zamýšleli provést v letošním roce. Zhatit se je podařilo nejen díky opatřením v rámci výjimečného stavu, ale i pomocí informací ze zahraničí, dodal Collomb. Mělo k nim dojít například na politických mítincích před prvním kolem francouzských prezidentských voleb.

Další zadržení zase přiznali, že chtěli zaútočit v koncertním sále, obchodním centru v Paříži nebo v jaderné elektrárně. Poslední zmařený útok podle Collomba plánovali dva vězni v káznici Fresnes na předměstí metropole.

Tisíce domovních prohlídek a stovky zabavených zbraní

Výjimečný stav francouzské policii umožňoval častější domovní prohlídky u lidí podezřelých z napojení na džihádistické skupiny (s novým zákonem se jejich název změnil na „domácí návštěvy“). Policisté provedli 4 457 razií po celé Francii, při čemž zabavili 625 střelných zbraní, z toho 78 útočných pušek a samopalů. Podle listu Le Figaro našli při prohlídce dokonce i raketomet.

Repatriace rodin džihádistů?

Co dělat se ženami a dětmi francouzských džihádistů, zajatými v Iráku a Sýrii? Jejich příbuzní volají po repatriaci do Francie, ale vláda si dává pozor na přijetí takového závazku, což svědčí o jejích rozpacích v ožehavé otázce „navrátilců“, upozornila agentura AFP.

Amine Elbahi neslyšel o své sestře od února, kdy krátce hovořili po telefonu. Devatenáctiletá dívka opustila v srpnu 2014 svou rodinu v Roubaix na severu Francie, aby se vydala do syrské bašty Islámského státu Rakky. Nyní je z ní vdova po francouzském členu IS a má dvě děti. Rakku dobyla před dvěma týdny aliance arabských a kurdských jednotek. 

Amine napsal prezidentu Macronovi žádost, aby umožnil „mladistvým a ženám s dětmi vrátit se do Francie“ a aby se až ve Francii posuzovalo jejich jednání. Podobný dopis napsaly i dvě desítky rodičů, prarodičů a příbuzných mladých dívek, které odešly do Sýrie či Iráku. 

Vyzvali prezidenta, aby tam tyto ženy nenechal postavit před soud. V těchto zemích se podle nich „vykonává trest smrti a systematicky dochází k mučení, sexuálnímu obtěžování a znásilňování“ a ženy by tam mohly být odsouzeny za terorismus stejně jako bojovníci.

Čtvrtinou případů se pak zabývaly soudy, které poslaly 646 lidí do vazby. Dalším 752 nařídily domácí vězení, při němž se musí podezřelí zdržovat doma od osmi večer do šesti ráno a dvakrát až třikrát denně se musí hlásit na místní stanici. Bez příslušného povolení navíc nesmí odjet z města. „To nepochybně umožnilo zabránit několika atentátům,“ zhodnotil opatření Collomb.

S koncem výjimečného stavu už ministerstvo vnitra lidem podezřelým z přípravy teroristického činu nemůže domácí vězení nařídit. Zákaz opuštění města však pro ně stále platí. Preventivní prohlídky u podezřelých musí opět povolit soudce.

Zavřené mešity

Za poslední dva roky zakázaly dále francouzské úřady provoz devatenácti mešit, jejichž imámové podle vyšetřovatelů šířili v kázaních nenávist a nabádali k násilí. Jedenáct modliteben je dosud zavřených.

U dvou z nich však omezení za dva týdny pomine. „S koncem výjimečného stavu se některé mešity budou moci znovu otevřít,“ potvrdil Collomb s tím, že se jejich případy „vyvinuly“. Ministr zůstává i přesto obezřetný a zdůrazňuje, že osud zbylých mešit se bude dále řešit.

Úřady i po skončení výjimečného stavu totiž mohou uzavírat mešity a jiná náboženská střediska, pokud nabydou přesvědčení, že se v nich šíří nenávist nebo se v nich omlouvá terorismus. Policie může také vymáhat od podezřelých z terorismu přístupová hesla k jejich elektronické komunikaci.

Collomb však trvá na tom, že policisté nevpadnou do domu každému, kdo „lajkne“ radikálnější status na Facebooku, ale jen tomu, kdo bude představovat opravdové nebezpečí a bude se o radikální islamismus zajímat dlouhodobě. Stojí si také za tím, že svobodu Francouzů nový zákon neohrozí. 

„Naopak. Individuální svobody jsou zajištěny lépe než pod výjimečným stavem. Nová opatření jsou velmi cílená a pro pořádkové jednotky budou stále stejně účinná. Například domovní návštěvy a konfiskace budou nyní podléhat soudnímu dohledu,“ řekl ministr.

„Tento zákon umožňuje, aby bylo bezpečí Francouzů stále zajištěno a naše jednotky měly možnost pracovat. Pokud by totiž výjimečný stav skončil a nic se při tom nezměnilo, nebylo by možné ochránit veřejné akce,“ dodal.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Tvůrce Kanceláře Blaník opouští Seznam. Důvodem jsou neshody s vedením firmy

Z natáčení filmu Prezident Blaník

Lobbista Tonda Blaník bouchl do stolu. Tvůrce, který oceňovaný seriál vytváří, opouští internetovou televizi Stream...

Další z rubriky

Veřejné popravy neodstrašují. Írán upouští od trestu smrti pro dealery drog

V Íránu upouštějí od poprav drogových dealerů.

V Íránu začal platit zákon, který zmírňuje tresty pro obchodníky s drogami. Tresty dlouhá léta patří k nejtvrdším na...

Ministerstvo zahraničí USA schválilo prodej raket Patriot polské armádě

Protiraketový systém Patriot

Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej raketového systému Patriot polské armádě. Hodnota kontraktu s...

Devítileté manželky? V Iráku projednají zákon, který to má zlegalizovat

(Ilustrační snímek)

V Iráku připravují návrh zákona, který by umožnil muslimským duchovním rozhodovat o uzavírání manželství. To by mimo...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.