Vládní strategie hodlá jinak přistupovat k radikalizovaným vězňům. Například do čerstvě zrekonstruované části věznice Vendin-le-Vieil v severní Francii se jich podle jejího ředitele Vincenta Verneta vejde až čtyřiadvacet.
„Budeme mít osm týdnů na to, abychom se vězňům věnovali s týmem pedagogů, probačních úředníků a psychologů. Pokud zjistíme, že jsou extrémně nebezpeční a radikalizování, umístíme je do samovazby. Ostatní pošleme do jiné části věznice, která má vlastní mezioborový tým,“ popisuje Vernet pro Deutsche Welle.
Po celé Francii brzy otevře celkem šest podobných vězeňských křídel oddělených od ostatních vězeňských bloků a s vlastními dozorci. Stát počítá také s provozem speciálních vězeňských úseků, kam bude trestance následně posílat. V těch by mělo být do konce příštího roku místo pro zhruba 1 500 vězňů.
„Je velmi důležité úplně izolovat radikalizované vězně, abychom se ujistili, že nerozšiřují své radikální salafistické myšlenky, a to zejména mezi snadno ovlivnitelnými nebo tápajícími lidmi,“ vysvětluje Vernet. Opatření pro nápravu radikalizovaných vězňů se země rozhodla podniknout po květnovém atentátu, kdy pachatel ubodal člověka v centru Paříže.
Místo trestu odnětí svobody nebo po jeho dokončení může soudce radikalizovaným vězňům nařídit účast v dalším deradikalizačním programu, dostupném například ve městě Mulhouse v severovýchodní částí Alsaska. Jeho pilotní podoba odstartovala říjnu 2015 a od té doby tu prošlo šestiměsíčním až dvouletým programem asi třicet lidí, kterým se věnoval tým psychologů a pedagogů.
Vládní strategie o šedesáti bodech má státním orgánům pomoci také s odhalováním islámských radikálů ve firmách, administrativě, školách či sportovních klubech. Umožnit by měla rychlejší vypátrání a následné stažení radikálního obsahu z internetu. Stát efektivněji využije i sociální sítě, prostřednictvím nichž bude bojovat s radikálními myšlenkami.
C'est l’une des deux prisons les plus sécurisées de France, avec Vendin-le-Vieil. Le centre pénitentiaire d’Alençon-Condé-sur-Sarthe prépare l'ouverture d'un quartier pour détenus radicalisés. La création de ce nouveau QPR avait été annoncée en février par le gouvernement #AFP https://t.co/b5DmoLmeGO
Vláda by měla investovat do kultury a vzdělání, říkají kritici
Mnozí kritici nicméně s vládní deradikalizační koncepcí nesouhlasí. Podle progresivního pařížského imáma Mohameda Bajrafila se zaměřuje výlučně na obranu. „Nesnaží se lidi naučit mírumilovnému islámu, přitom by to byla nejúčinnější zbraň v boji proti radikalizaci,“ myslí si Bajrafil.
„Stigmatizování islámu je škodlivé, protože náboženství je paradoxně často jediným způsobem, jak vrátit na správnou cestu lidi, kteří byli rekrutováni jako teroristé,“ vysvětluje Fabien Truong, přednášející z Katedry sociologie a antropologie na univerzitě v Paříži. Vláda podle něj dostatečně neinvestuje do výuky a kulturních aktivit v příměstských oblastech.
Islám v Česku je z hlediska terorismu hrozbou, říkají policisté z NCOZ |
„Mladí lidé si tu připadají opuštění a mnozí z nich se zapojí do trestné činnosti, jako je obchod s drogami. Kulturní a vzdělávací aktivity by odradily mladé od radikálního islámu, protože by se cítili méně odmítnutí francouzskou společností,“ popisuje Truong. „Pokud démonizujeme islám, bráníme těmto lidem v návratu do normálního života,“ říká Truong.
Francie vyznává striktní oddělení státu a církve, což aplikuje i ve věznicích. „Nechceme měnit náboženské myšlenky lidí, chceme jim zabránit v tom, aby přešli k akci,“ vysvětluje vězeňský ředitel Vernet. Podle profesora politologie Xaviera Crettiera ale tato strategie nemůže fungovat. „Pouze náboženské protiargumenty mohou tyto lidi přesvědčit, aby opustili svůj radikální přístup,“ uzavírá Crettier.
Francouzská vláda nicméně tvrdí, že její strategie funguje. Minulý rok se místním úřadům podařilo zabránit dvaceti teroristickým útokům, jeden z nich byl navíc podle vlády naplánován z vězení.
