Když francouzský ministr školství Jean-Michel Blanquer loni v srpnu prohlásil, že by chtěl dodat arabštině prestiž a výuku tohoto velkého literárního jazyka rozšířit, někteří pravicoví a ultrapravicoví politici ho obvinili, že tím přivede do škol islamismus.
Francouzský ministr školství Jean-Michel Blanquer (17. října 2018)
V Aubervilliers na okraji Paříže, kde školy za poslední tři roky otevřely šest kurzů arabštiny, se tyto úvahy zdají být podle AFP mimo realitu.
„Je to jazyk, jako kterýkoliv jiný,“ říká patnáctiletá Iness, která znalost arabštiny vnímá především jako výhodu do budoucna. Zajímá ji právo a turismus, a chce se proto v jazyce zdokonalit. Arabštinu také slýchávala doma, její matka má totiž alžírské kořeny.
„U nás ve třídě je to hodně promíchané. Není to tak, že by všichni byli původem Arabové,“ dodává křehká dívka, která je v prvním ročníku na gymnáziu a stejně jako dalších 16 studentů si zvolila jako cizí jazyk arabštinu na začátečnické úrovni.
Ruština nad arabštinou těsně vede
Francouzské úřady v roce 2017 registrovaly 11 000 studentů arabštiny ve věku 11 až 17 let. „Počet žáků roste, ale stále je to velice málo rozšířený jazyk,“ vysvětluje Dounia Zebibová, školní inspektorka v regionu Ile-de-France. Například čínsky se ve Francii učí kolem 41 000 dětí a rusky asi 12 000.
Švédové přidají dětem migrantů výuku v rodném jazyce. Musí rozumět výkladu |
Výuka arabštiny stále trpí mnoha předsudky. Kromě názorů, že „arabština rovná se Islámský stát“, hraje roli také francouzská koloniální minulost, upozorňuje AFP. Jazyk je někdy cizinci vnímán jako překážka úplného zapojení do francouzské společnosti a od této překážky je podle nich nutné se osvobodit.
„Nevyučujeme dialekt, kterým se mluví v jedné konkrétní zemi, ale standardní moderní arabštinu. Široce používaný jazyk, oficiální ve 22 zemích, který nabízí uplatnění v obrovském kulturním prostoru,“ zdůrazňuje Zebibová.
„V Paříži je arabština vnímána jako jazyk značící úspěch,“ tvrdí Ahmed Arhbal, profesor z Aubervilliers. „Oddělení arabštiny je na Sciences Po, vyučuje se i na pařížské polytechnice (prestižní francouzské univerzity) a v přípravných třídách na nejlepší vysoké školy. Kořeny výuky arabštiny nalezneme až u Františka I. Francouzského. Byl to jazyk, který se vyučoval v dobrých rodinách,“ dodává.
Arabština kvůli přání veřejnosti
Školy na severním předměstí Paříže, kde především žije několik generací arabských přistěhovalců, zařadily arabštinu do osnov kvůli přání veřejnosti. Rodiče, rektoři i šéfové firem chtějí u žáků zvýšit jejich jazykové schopnosti, které vnímají jako rozhodující pro budoucí úspěch.
Brno chce vyjít vstříc cizincům, najme úředníky mluvící arabsky či rusky |
Šestnáctiletý Shibeb si toho je dobře vědom. „Arabština v životopisu, to je takové malé plus,“ říká mladík s tím, že v oblasti Perského zálivu je hodně pracovních příležitostí a rozvojové země potřebují spousty inženýrů.
Kromě pracovního života mu arabština také pomáhá ve vztahu s jeho matkou, která pochází z Libye a nemluví moc dobře francouzsky. „Dříve jsme nemohli hovořit o věcech, které jsem jí chtěl opravdu sdělit,“ dodává potichu.
A hodí se nejen při komunikaci s matkou. Na zápěstí má Shibeb několik arabských písmen napsaných černou fixou. „To je jméno jedné holky,“ červená se.
