Francouzský ministr vnitra Gérard Collomb si v reakci na alarmující zprávu od ředitelů policie, četnictví a dalších bezpečnostních jednotek vyžádal zhodnocení současných preventivních opatření a slíbil, že Francie přijme další. Podrobnosti zatím neupřesnil.
Letošní rok pravděpodobně v počtu sebevražd francouzských policistů překoná dosavadní chmurný rekord z roku 2014, kdy si vzalo život 85 policistů a četníků. Mezi policisty jich loni bylo 39, v roce 2015 - v roce dvou pařížských atentátů - si pak život vzalo 44 policistů. Klesající tendence se tak začíná znova obracet.
Policista zastřelený v Paříži střežil loni Bataclan při znovuotevření |
Proč, to nikdo přesně neví. Jen v minulém týdnu se zabilo šest policistů a dva četníci. Smutný trend přitom sahá do všech stupňů policejní hierarchie, jak ukázal případ komisaře a bojovníka proti fotbalovým chuligánům Antoina Boutonneta, který byl nalezen mrtvý ve své kanceláři. Zabil se vlastní zbraní.
Policejní velitelé soudí, že hlavní příčinou sebevražd jsou patrně rodinné a osobní problémy. Francouzský list Le Figaro uvádí jako příklad sebevraždu pětapadesátiletého policisty, který se vlastní zbraní zabil doma v obci Saint-Jal v centrální Francii. K ukončení života se rozhodl krátce po smrti své manželky - také policistky - která podle listu zemřela patrně na následky zranění, které jí manžel způsobil.
Významným faktorem je však i nadměrný pracovní tlak a špatné pracovní podmínky. Policisté a četníci, kteří jsou součástí ozbrojených sil, byli od roku 2014 opakovaně terčem útoků islámských teroristů. Stres z této hrozby se navíc mísí s únavou, kterou policistům působí časté demonstrace ve francouzských ulicích.
Útočník najel v centru Paříže do policejní dodávky, při útoku zemřel |
„Za posledních deset let se zabilo průměrně padesát policistů ročně, celkem 479 lidí,“ upozorňují policejní odbory CFDT, podle kterých „se nedá popřít, že je problematika pracovních podmínek velmi často poslední kapkou“.
Už v roce 2014 přišel tehdejší ministr vnitra Bernard Cazeneuve s plánem 23 preventivních opatření. Jedním z nich bylo posílení psychologické podpory pro policisty. Počet odborníků dostupných čtyřiadvacet hodin denně se tehdy zvýšil z šedesáti na dvaaosmdesát. Možná i díky tomu pomoc vyhledalo více policistů. Zatímco v roce 2014 jich bylo zhruba sedm set, o dva roky později své posttraumatické problémy řešilo přes dva tisíce policistů.
Útoky jim vrátily hrdost, každodenní realita je však stahuje dolů
Policisté také měli podle ministrova plánu nechávat své zbraně po službě na stanici. Vlna teroristických útoků však způsobila, že si naopak čím dál více strážců zákona nechává zbraň u sebe.
Zajímavý je podle odborníků pokles sebevražd v tak náročném roce, jakým byl rok 2015. „Někteří mí kolegové sociologové a etnologové míní, že tehdy policisté cítili znovu zapálení do své často nebezpečné práce. Myšlenka boje proti tak velké hrozbě jim dala pocit hrdosti,“ soudí profesor Jean-Marc Berlière.
Návrat ke každodenní rutině v nich však znovu probudil spíš únavu a opovržení. „V době, kdy si Francie připomíná atentáty a kdy je hrozba terorismu stále přítomná, možná přišel čas znovu zapálit plamen v těch, kteří nás chrání,“ dodává Berlière.
Podle hlavního odborového svazu francouzských policistů APN byl rok 2017 „katastrofální“ z hlediska dopadu na morálku policejních sil. „Neexistuje jediný důvod pro sebevraždy, ale je jasné, že neustálé pracovní přetížení, rostoucí profesionální a psychologická rizika a desocializace patří mezi faktory,“ uvedly odbory v prohlášení.
Francouzští policisté a četníci během posledního roku uspořádali několik protestů kvůli náročným pracovním podmínkám. Zatímco četnictvo, které střeží venkovské oblasti a menší města, je obecně uznávané, národní policie si stěžuje, že nemá podporu veřejnosti.
