Kdo má před francouzskými prezidentskými volbami mírně navrch naznačují nejen průzkumy, ale i plakáty (16. dubna 2012)

Kdo má před francouzskými prezidentskými volbami mírně navrch naznačují nejen průzkumy, ale i plakáty (16. dubna 2012) | foto: Reuters

Poslední bitva moderního Napoleona? Francie vybere nového prezidenta

  • 16
Francouzi jdou v neděli k volbám. Poprvé za pět let tak mohou veřejně vyjádřit svůj názor na svého výrazného prezidenta Nicolase Sarkozyho. Poprvé za pět let mu dají najevo, co si o něm myslí a zda byli spokojeni s jeho vystupováním a řízením země za nelehké ekonomické situace přelomu desetiletí.

Od začátku roku vyšlo mnoho průzkumů a všechny shodně uvedly, že Nicolas Sarkozy svůj post zřejmě neuhájí. Stal by se tak teprve druhým prezidentem ve francouzské historii, kterému by se to nepovedlo.

Průzkumy nepokrytě favorizují kandidáta socialistů Francoise Hollanda. Ten zřejmě v prvním kole dostane o trochu více hlasů než Sarkozy. Favorité tak asi spolu postoupí do druhého kola, které podle průzkumů už bude jednoznačně patřit Hollandovi. Velkou váhu ale budou mít i hlasy voličů, kteří v prvním kole vyberou jiného z celkem deseti kandidátů.

Tři jména a hlasy pro druhé kolo

Mezi osmičkou zbylých nejvíce vyčnívají tři jména: Marine Le Penová, Jean-Luc Mélenchon a Francois Bayrou. Každý z nich zastupuje odlišný politický proud a bude velice důležité, ke komu se jejich voliči přikloní, respektive koho oni sami po neúspěšném prvním kole podpoří.

Sarkofobie

Od chvíle, kdy Sarkozy nastoupil do úřadu, stal se prezidentem, který vzbuzuje v moderních dějinách francouzského státu snad nejvíce averzí. To, že ho mnoho lidí nesnáší, přitom často vůbec nesouvisí s jeho politikou, ale spíše s jeho osobností. "Velká část veřejnosti chová vůči Sarkozymu jakousi iracionální nenávist, a to v těchto volbách hraje zásadní roli," sdělil BBC Jean-Sébastien Ferjou, editor zpravodajského serveru Atlantico. "Pokud říkám iracionální, je to úplně přesné. Průzkumy totiž ukazují, že když se zeptáte na nějaká Sarkozyho opatření - ale nezmíníte přitom jeho jméno - lidé s nimi většinou souhlasí. Hlasovat pro něj ale nebudou." Tón nákaze sarkofobií udávají intelektuální pařížské kruhy, které na Sarkozyho pohlížejí jako na vulgárního a nebezpečného skrytého rasistu, který je posedlý penězi.

Zdroj: ČTK

Marine Le Penová, pro kterou je kandidatura asi už rodinnou tradicí, zůstává v průzkumech na třetím místě. Na začátku kampaně od ní Nicolas Sarkozy převzal část ostré rétoriky, zřejmě s cílem odebrat jí potencionální voliče (více zde). Dá se tedy čekat, že její elektorát v druhém kole podpoří současného prezidenta.

Jean-Luc Mélenchon, který stojí na opačném pólu než Le Penová a který s ní bude bojovat o takzvané dělnické hlasy, je určitě překvapením odhadů. Krajní levičák a dobrý řečník ubere v prvním kole hlasy i Hollandovi, který je pak od něj zřejmě v druhém kole opět získá.

Bude proto záležet i na pátém v řadě, centristickém kandidátovi Francoisovi Bayrouovi (jeho profil čtěte zde). Účastník už třetího prezidentského klání a třetí muž poslední volby z roku 2005 bude možná tím pomyslným jazýčkem na vahách. Sarkozy tajně doufá v to, že se Bayrou po neúspěšném prvním kole přikloní na jeho stranu a doporučí svým věrným, aby podpořili dosluhujícího prezidenta do druhého mandátu.

Tajemná čtvrtina nerozhodnutých a sněhová koule

Podle agentury AFP navíc letos šancemi může zahýbat nevídané množství nerozhodnutých voličů. Takových je podle ústavu provádějícího průzkumy veřejného mínění OpinionWay Fiducial plná čtvrtina.

Sarkozyho volební štáb, který se netají nervozitou nad tím, že průzkumy dávají Hollandovi v druhém kole až desetiprocentní náskok, doufá, že řada nerozhodnutých by se mohla nakonec přece jen přiklonit k Sarkozymu. Pohnout by je k tomu mohlo zejména to, kdyby Sarkozy skončil v prvním kolem na prvním místě. Psychologické pravidlo nabalující se sněhové koule, kdy se část veřejnosti přiklání k silnějším, by pak tady mohlo zafungovat.

Podle agentury Reuters pronásleduje oba hlavní kandidáty také noční můra v podobě nízké účasti voličů demoralizovaných ekonomickou recesí a beznadějí, že to budoucí prezident bude moci změnit.

Odhaduje se, že by k volbám nemuselo jít až 30 procent voličů.

"Jsem vnitřně přesvědčen, že Francouzi nám chystají překvapení. Francouzský lid dá lekci všem těm lidem, takovou, jakou nikdy nezažili," řekl na závěr kampaně Sarkozy tajemně. Podle AFP s nadějí, že by hlasy mohly připadnout jemu.

Jak upozorňuje AP, volby nejsou důležité jenom pro zemi s druhou největší evropskou ekonomikou. Slovo nového francouzského prezidenta bude mít velký vliv i v dalších krocích Evropské unie a řešení ekonomické krize. Francie je také stálý člen Rady bezpečnosti OSN, jaderná mocnost a stát, který má ve světě vojáky rozmístěné od Afghánistánu až po Kongo.

Voličské místnosti se po celé Francii otevírají v neděli v 8:00 a zavírají v 18:00 (s výjimkou velkých aglomerací, kde bude možno volit až do 20:00). Po osmé večerní už budou k dispozici první výsledky. Pokud v prvním kole nikdo z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů, uskuteční se pro dva nejúspěšnější kandidáty kolo druhé. To je plánováno na 6. května.

Volba francouzského prezidenta 2012. Preference předních kandidátů před prvním kolem.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video