Výjimečný stav trvá ve Francii už téměř dva roky a skončit by měl 1. listopadu, kdy jej pravděpodobně nahradí nový protiteroristický zákon. Ten předložil nový francouzský prezident Emmanuel Macron a z výjimečného stavu převezme celou řadu opatření a pravomocí pro státní bezpečnostní složky.
Ztracená předměstí budeme muset znovu dobýt, míní francouzský právník |
Policii povolí dále provádět noční domovní prohlídky - nyní nazývané „domovní návštěvy“ - a uvalit na lidi podezřelé z vazeb na teroristy domácí vězení (psali jsme zde). Právě to se podle britského Guardianu nelíbí Organizaci spojených národů, protože se výjimečná opatření stanou téměř normou.
„Normalizace pravomocí platných ve stavu pohotovosti má vážné důsledky pro integritu ochrany práv ve Francii v kontextu boje proti terorismu i mimo něj,“ uvedla zvláštní zpravodajka OSN Fionnuala Ní Aoláinová s tím, že zákon obsahuje opatření, která by mohla ohrozit práva Francouzů na svobodu a bezpečí, svobodu shromažďování a svobodu vyznání.
Její kolega Michel Forst pak varuje, že kvůli zákonu může vzniknout „situace permanentní pohotovosti“ a že dá státu moc, která bude úplně mimo kontrolu soudů a právního systému.
Zákon bude diskriminovat hlavně muslimy, míní OSN
Oba proto podle rádia France Inter poslali dopis francouzskému parlamentu, který nyní o zákonu diskutuje a schválit by ho měl do konce října. V dopise popisují své znepokojení nad zákonem, který podle nich ovlivní dění nejen ve Francii, ale může také inspirovat další země.
Varují, že je v zákoně „vágní definice terorismu“, která ještě posiluje strach z toho, že se budou získané pravomoci používat libovolným způsobem. „OSN v tomto ohledu sleduje Francii kvůli jejímu mezinárodnímu vlivu a postavení. To, co Francie dělá, není triviální. Chceme, aby se zachovala lépe a neinspirovala vznik špatné praxe v dalších zemích,“ uvedl Forst.
Nový zákon podle něj bude diskriminovat ty, kteří budou „považováni za podezřelé“, a dopadne především na muslimy. Francouzský ministr vnitra Gérard Collomb však zákon brání s tím, že je to „trvalá odpověď na trvalou hrozbu“.
Když chtěl totiž Macronův předchůdce François Hollande zrušit výjimečný stav, pár hodin po jeho prohlášení najel terorista na turisty na promenádě v Nice (více zde). Od té doby se stalo ještě několik teroristických útoků, francouzští politici proto hledali způsob, jak ukončit výjimečný stav, ale zároveň si ponechat nástroje pro efektivnější boj proti teroristům.
Kromě OSN však i francouzští akademici, právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že je zákon krokem vzad pro vládu práva. Historik Patrick Weil například míní, že zákon „bude rozdělovat a stigmatizovat“ a že se kvůli němu zvýší počet policejních prohlídek založených na vzhledu a barvě pleti kontrolovaných lidí.
„Macron opouští výjimečný stav způsobem, že se ho nejen nezbaví, ale navíc ho učiní trvalým,“ varuje také právník a bývalý předseda francouzské Ligy pro lidská práva Henri Leclerc s tím, že zákon sice chce uklidnit francouzskou veřejnost, ale jeho opatření cílí na všechny, kteří mohou být „podezřelí“ z terorismu. „Tento zákon je o podezřelých a je nebezpečný,“ dodává Leclerc.
A podle serveru France24 zákon rozděluje i francouzský parlament. Levicové opoziční hnutí Nepoddajná Francie proti němu protestuje s tím, že „zabije svobodu“, a spolu s republikány k němu vzneslo 480 pozměňovacích návrhů.
