"Ačkoli nesnáším voyeurismus, dokumenty o svém majetku jsem zveřejnil, což ostatně dělám už řadu let vždy na začátku a na konci svého působení v Národním shromáždění," prohlásil v rozhovoru pro francouzskou televizní stanici France 2 bývalý premiér Francois Fillon.
Jeden z vůdčích členů pravicové strany UMP, který byl v uplynulých letech trochu ve stínu bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho, tak reagoval na apel prezidenta Hollanda, aby vládní ministři ukázali do příštího pondělí své majetky.
Nařízení se však chytila celá řada dalších zákonodárců různého politického smýšlení včetně Fillona. Nikoli proto, že by prvního socialistického prezidenta po sedmnácti letech vlád konzervativců měli ve zvláštní úctě, ale proto, že jim teče do bot. Vztah Francouzů k politikům v poslední době zásadně ochladl. A z velké míry za to mohou korupční skandály.
77 procent lidí věří, že vláda je zkorupovaná
Dokládá to i čerstvý průzkum společnosti OpinionWay, podle níž 77 procent respondentů věří, že politici jsou "spíše zkorumpovaní". O anketě informovala francouzská stanice France 24.
Ještě v prosinci přitom stejný názor sdílelo o třináct procent méně Francouzů. Tehdy se však rozhořel skandál ministra rozpočtu Jerome Cahuzaka, který eskaloval minulý týden. Někdejší plastický chirurg dlouhé týdny všem lhal o svých údajných kontech, na něž média upozornila koncem roku.
Portál Mediapart tehdy uvedl, že ministr má už dvacet let zahraniční konto ve Švýcarsku a v Singapuru. Cahuzac to odmítl. Nejprve v médiích, pak před premiérem, prezidentem a nakonec i před svými kolegy v Národním shromáždění. V polovině března rezignoval na svou funkci a dál tvrdil, že je nevinný. Avšak minulou středu ho prokurátoři zlomili a šedesátiletý lékař přiznal účet, i to, že na něm má nyní ulito 600 000 eur (asi 15 milionů kroun).
A o den později vyšlo najevo, že vlivný člen socialistů a přítel prezidenta Jean-Jacques Augier si zase užívá podílů ve dvou offshore firmách na Kajmanských ostrovech. Důvěra v politiky klesla na bod mrazu. Francouzi se ptají, jestli je vůbec možné, aby o těchto věcech v nejvyšších patrech politiky skutečně nikdo nevěděl.
Hollande se navíc podle mnohých zdiskreditoval a ani ne po roce vládnutí získal titul nejméně oblíbené hlavy státu od vzniku Páté republiky. V kampani totiž sliboval "příkladnou republiku" a bezúhoné politiky, zkrátka naprostý opak ziskuchtivých marnotratníků typu bývalého prezidenta. Cahuzakův a Augierův případ ale nakonec ukázaly, že přepych lahodí i některým socialistům.
Fillon v pondělí zkritizoval nejen Hollandovo nařízení ministrům, ale také slib, že vláda schválí nový zákon, který bude jakýkoli náznak korupce ve veřejné správě tvrdě trestat. Návrh socialisté představí 24. dubna a hlasovat by se o něm mělo v létě.
Zákon má zajistit, že v budoucnu budou muset všichni politici, veřejní činitelé a jejich rodinní příslušníci zveřejnit své majetkové poměry. Každému hříšníkovi, který se pokusí majetkové přiznání zfalšovat, by mělo hrozit vězení. V návrhu je také stanoveno, že každý, na němž ulpí podezření z korupce, bude muset odstoupit z funkce. Počítá se také s přísnějšími postihy za korupci.
Francouzští zákonodárci už nyní musí ukazovat na začátku mandátu stav svých financí vládnímu orgánu, nikoli však veřejně. V případě utajování některých položek (třeba zahraničního konta, jak se stalo v případě ve Francii zatraceného Cahuzaka) čelí až 30tisícové pokutě.
Živná půda pro inkviziční kultury?
Hollande nově nařídil, že vládní ministři musí do příštího pondělí ústně oznámit své majetkové poměry. Svěřovat se s nimi však začala celá řada politiků, jak socialistických, tak konzervativců nebo stoupenců Zelených. Kupříkladu Fillon přiznal, že má dům v hodnotě 650 tisíc eur, dvě auta (obě starší deseti let) a úspory ve výši zhruba 100 tisíc eur.
Ne všichni však věří, že tahle náhlá dávka upřímnosti na čím dál nespokojenější voliče zabere. Skeptický je třeba poslanec za Zelené Noël Mamère, podle nějž odhalování majetku pokles popularity a podezírání ze zkorumpovanosti nezvrátí. "Myslím, že se poddáváme jistému druhu tyranie, která stojí na prchavých emocích, řekl poslanec. "Vytváříme živnou půdu pro inkviziční kulturu, která však podnítí jen další nedůvěru. Problémem podle něj není nedostatečný zákon, ale neustálé politické přehmaty, které vedly k vytvoření této nálady.
