Zatím se zdá, že na co Macron sáhne, to se mu daří. Prezidentské volby vyhrál s přehledem, ačkoli zpočátku rozhodně nebyl jejich favoritem. Podobně hladké vítězství se nyní očekává i při parlamentních volbách. Podle průzkumu agentury Ipsos Steria by mohla Republika na pochodu (La République En Marche!) v prvním kole získat 31 procent hlasů. Ještě koncem dubna jí přitom průzkumy přisuzovaly 24 procent hlasů a mnozí analytici varovali, že skutečný boj Macrona teprve čeká.
Proč následují francouzské volby tak brzy po sobě?Blízkost termínu prezidentských a parlamentních voleb je nastavena úmyslně od roku 2002. Má snížit riziko kohabitace z důvodu změny voličských preferencí, tedy situace, kdy se francouzský prezident nemůže opřít o parlamentní většinu své strany. To totiž ve francouzském poloprezidentském systému znamená nutnost spolupráce politiků různých politických směrů, jež může být obtížná a případné neshody mohou paralyzovat výkonnou moc. |
Druhé místo by měli podle průzkumů obsadit pravicoví republikáni (Les Républicains) se ziskem 22 procent hlasů, třetí Národní fronta (Front national) Marine Le Penové s 18 procenty a čtvrté radikálně levicová Nepodrobená Francie (La France insoumise) Jeana-Luca Mélenchona s 12 procenty. Až daleko za nimi zůstávají socialisté (Parti socialiste), kteří Francii posledních pět vládli - průzkumy jim podle AFP přisuzují slabých 8,5 procenta.
„Očekávám, že Macron získá velmi jasnou většinu,“ uvedl politolog Jerome Sainte-Marie z výzkumné agentury PolingVox. Macronova strana podle něj těží z absence sjednocené opozice, kterou tvoří čtyři různě velké a velmi rozdílné strany.
První úspěch už Republika na pochodu zaznamenala počátkem tohoto týdne, kdy ji jednoznačně podpořili Francouzi žijící v zahraničí. Ti kvůli bezpečnostním opatřením spojeným s on-line hlasováním volili dříve. Kandidáti Macronovy strany zvítězili v 10 z celkových 11 volebních okrsků napříč všemi kontinenty. Jediný okrsek, ve kterém Macronův kandidát nevyhrál, byla podle BBC Severozápadní Afrika.
Francouzské parlamentní volby jsou dvoukolové. Do druhého kola, které se uskuteční v neděli 18. června, postupují nejméně dva nejúspěšnější kandidáti každého z volebních obvodů rozdělených podle celkového počtu 577 poslanců. V druhém kole mohou soupeřit tři i více kandidátů, pokud splní podmínku překročení 12,5 procenta získaných hlasů. Budoucí poslanec může být zvolen už v prvním kole, pokud získá absolutní většinu hlasů, tedy více než 50 % hlasů.
Největší vítězství od dob de Gaulla
Aby Republika na pochodu získala většinu v parlamentu, potřebuje získat alespoň 289 křesel. To zřejmě nebude problém. Průzkum společnosti Harris Interactive jí ve čtvrtek přisoudil zisk 360 až 390 křesel, deník The Local hovoří dokonce až o 415 mandátech.
Pokud se odhady naplní - a v případě prezidentských voleb byly průzkumy velmi přesné - pro Macrona by to znamenalo největší vítězství od roku 1968, kdy gaullisté získali v parlamentu 73 procent křesel.
Pro stranu, kterou Macron založil před pouhými 14 měsíci, je zisk většiny křesel klíčový. Jen s podporou parlamentu totiž bude moci francouzský prezident naplno využít své pravomoci a bude pro něj tak snažší prosazovat své předvolební sliby.
Macron už dokázal, že to myslí vážně s ukončením šedesátiletého dělení francouzské politiky na levici a pravici, když novým premiérem bezprecedentně jmenoval poslance mimo vlastní stranu - republikána Édouarda Philippa (více o něm zde). Republika na pochodu navíc do voleb vstupuje se zcela netradiční nabídkou kandidátů.
Z 525 lidí, které vedení strany vyslalo do boje, jich 251 do voleného úřadu dosud nikdy nekandidovalo. Věkový průměr kandidátů je 47 let, polovinu z nich tvoří ženy. Řada z nich jsou podnikatelé, ale také učitelé, lékaři či zemědělci. Na kandidátce jsou dokonce i bývalý golfista, matematik, toreadorka nebo pilotka bojových letounů.
A co ostatní?Republikáni a jejich spojenci by měli podle průzkumu společnosti Harris Interactive získat 125 až 140 křesel. Pravděpodobně by se tak stali hlavní opoziční silou v parlamentu. Socialisté se zřejmě budou muset spokojit s pouhými 20 až 30 křesly, levicová Nespoutaná Francie s 15 až 25 křesly, uvedl Reuters. V případě Národní Fronty se očekává zisk 8 až 18 křesel, což bude pro stranu, která se plánovala stát lídrem opozice v parlamentu, značný neúspěch. |
Macron tak podle listu The Economist vsadil na osvěžující demokratický experiment, ale také značný risk. Noví politici se budou muset učit hodně rychle. „Jsem v tomhle světě úplně nový. Musím být pokorný,“ říká podnikatel Bruno Bonnell, který kandiduje ve Villeurbanne nedaleko Lyonu a poprvé v životě rozdává letáky se svou vlastní podobiznou.
Ukáže se po volbách, varují experti
Zatím však vše nasvědčuje tomu, že voliči Macronův risk podpoří. Nejmladšího francouzského prezidenta tak zřejmě čeká další fenomenální úspěch. Parlamentní volby jsou ve Francii tradičně také ukazatelem toho, jak si nový prezident po prvních týdnech od zvolení stojí. Ani toho se však Macron zřejmě bát nemusí. Jeho první diplomatické kroky podporuje 76 procent voličů, blýskl se například nekompromisním přístupem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi (komentář čtěte zde: Frustrovaný Putin se v Paříži nestačil divit. Macrona nepřehrál).
Experti ale přesto zůstávají opatrní. Skutečné výzvy podle nich na Macrona teprve čekají. „Uvnitř takhle velké parlamentní strany mohou vzniknout potíže. Zpočátku bude majorita vypadat jako dar z nebes, ale nakonec bude považována za obtíž,“ varuje Pascal Perrineau z výzkumné agentury Cevipof.
„Po vítězství (Nicolase) Sarkozyho v roce 2007 zavládla velká euforie. Zpočátku byl úspěšný ve všem, co dělal. Nikdo netušil, jak by ten vlak mohl vykolejit. O pár měsíců později došlo k chybám a on se stal neoblíbeným,“ uvedl Jerôme Fourquet z agentury Ifop. „Teď se Macronovi všechno daří, ale skutečná práce začne po parlamentních volbách, zejména s plánovanou reformou zákoníku práce,“ dodal.
