Francouzský filozof Alain  Finkielkraut

Francouzský filozof Alain Finkielkraut | foto: Profimedia.cz

Bojí se vycházet. Židovský kritik multikulturalismu je v Paříži štvancem

  • 248
Slavný francouzský filozof Alain Finkielkraut se bojí vycházet ze svého pařížského bytu. Jako Žid, zastánce Izraele a kritik multikulturalismu čelí totiž nenávistným útokům muslimů a levice. V únoru mu možná hrozil i lynč, upozornila Židovská tisková agentura JTA.

„Už nemohu na ulici ukázat svou tvář,“ svěřil se devětašedesátiletý  Finkielkraut, bývalý profesor historie, který je členem prestižní Francouzské akademie i Čestné legie. 

V New Yorku sídlící JTA zmiňuje tři incidenty, ale Finkielkraut jich patrně zažil víc. V roce 2016 ho i s manželkou vyhnali z protestní akce proti vládní úsporné politice. Kromě vypískání si Finkielkraut vyslechl i obvinění z fašismu. 

Letos v dubnu skupina „antirasistů“ Finkielkrautovi téměř zabránila ve vystoupení na pařížské univerzitě. 

Dva měsíce před tím jej napadli účastníci demonstrace žlutých vest, když ho zahlédli na ulici poblíž jeho bydliště. Z pochodu se oddělili muži, kteří se k Finkielkrautovi přiblížili a začali jej urážet, zatímco další z demonstrantů opodál pískali. 

„Špinavý zasraný sionisto,“ spílal jeden z mužů Finkielkrautovi a obscénně nadával i jeho zesnulé matce. 

Přítomná policie odvedla Finkielkrauta z místa pryč, patrně s vědomím, že verbální agrese bývá předstupněm agrese fyzické. K Finkielkrautovi se mezitím přiblížili další muži i ženy, kteří křičeli o Palestině, sionismu a Finkielkrautově matce. 

Židé zažívají ve Francii nejhorší útoky od dob holokaustu

Jeden z útočníků ukázal na svůj palestinský šátek a řval: „Francie patří nám! Ty rasisto! Ty nenávistníku! Zemřeš!“ Ukázalo se, že šlo o šestatřicetiletého francouzského konvertitu k islámu.

Ač konzervativec, Finkielkraut levicové žluté vesty bojující proti drahotě před tím podpořil. 

Jeho únorové ostouzení jednohlasně odsoudili politici všech proudů. Představitel krajní levice Jean-Luc Mélenchon svolal zvláštní tiskovou konferenci, na které vyjádřil rozhořčení, že terčem útoku nebyly Finkielkrautovy „ohavné“ názory, ale jeho lidství. Nejen Finkielkraut obvinil dříve Mélenchonovu stranu Nepodrobená Francie, že je v ní antisemitismus.

Doma není nikdo prorokem

Podle JTA vystupuje Finkielkraut s pokorou, ve Francii jej ale nemá v lásce téměř nikdo. Liší se jen důvod a míra averze. 

Francouzskou multikulti iluzi bourají útoky muslimů na Židy

JTA jej umístila do středu pravo-levého politického spektra. Pro mnohé na (krajní) levici ale představuje obhájce kapitalismu a člena nenáviděných elit. Osočen byl již také z rasismu, islamofobie a sexismu. 

Finkielkraut kritizoval i krajní pravici, takže není oblíben ani u ní. V těchto kruzích někdy vadí už jen to, že je Žid. 

Muslimy dráždí, že se dlouhodobě zastává Izraele, byť nikoliv bezvýhradně. Podporu Izraele mu zazlívají i mnozí na (krajní) levici. 

Pro liberály i socialisty je obtížné přitakat Finkielkrautově důrazu na společenský i politický význam kulturní identity. Nejvíc žluče ale vyvolává jeho tepání multikulturalismu. Například letos v dubnu prohlásil, že ve Francii „integrace imigrantů jasně ztroskotala“. 

Holokaustu těsně unikla. V 85 letech ji kvůli víře zavraždili v jejím bytě

Když v roce 2005 propukly nepokoje na převážně muslimských předměstích, byl Finkielkraut jedním z prvních, kdo upozornil na „etnickou a náboženskou dimenzi“ násilností. 

Pověst intelektuálního provokatéra potvrdil i v rozhovoru s izraelským politikem Nathanem Ščaranským. Ten se ho v roce 2014 zeptal, jestli má evropský judaismus v Evropě budoucnost. Finkielkraut odvětil otázkou: „Má Evropa v Evropě budoucnost?“ 

Francie už Židy zradila, udělá to znovu?

Finkielkrautovy židovští rodiče Daniel a Janka utekli ve 30. letech 20. století z Polska do Francie. Janka tam přežila druhou světovou válku díky ukrývání se. Soused v Paříži ale v roce 1941 udal Daniela. Zatknout ho přišli také Francouzi. Pak jej předali Němcům, kteří ho poslali do Osvětimi, kterou jen zázrakem přežil. Rodiny Daniela i Janky nacisté vyvraždili. 

Vražda židovského mladíka přivedla Francouze do ulic

Finkielkraut připomněl, že jeho rodiče cítili hněv, že je část Francouzů zradila. Přesto ale dali svému jedinému potomkovi francouzské jméno Alain místo židovského Aharon. 

Finkielkraut to staví do protikladu k muslimům ve Francii. Těm většinová společnost nezpůsobila žádné podobně velké trauma a přesto se od ní odvracejí i tím, že si dávají muslimská jména. 

Loni dostalo ve Francii 18 procent novorozenců muslimská jména, upozornil Finkielkraut. „Prvním gestem k integraci je francouzské křestní jméno,“ namítl. „Jméno uctívající jinou identitu je separatistické,“ dodal.

Ve Francii vzplály židovské obchody

Ve Francii žije přibližně 500 000 lidí židovského původu. Jde o třetí nejpočetnější židovskou komunitu na světě, hned po Izraeli a Spojených státech. Část židů/Židů však Francii kvůli rostoucímu antisemitismu opouští. 

V dubnu 2017 v Paříži umlátil pětašedesátiletou židovskou ženu její sedmadvacetiletý muslimský soused. Loni v březnu ubodali v Paříži pětaosmdesátiletou židovku. Policie zadržela dva podezřelé, z nichž jeden je muslimský soused zabité. 

Letos v únoru neznámý pachatel počmáral nacistickými hákovými kříži židovský hřbitov ve městě Quatzenheim nedaleko Štrasburku. Hákové kříže se záhy objevily i na desítce budov ve 14. pařížském obvodu.  


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue