Nemáme planetu B. Macron v Paříži pořádá klimatickou konferenci

  16:14aktualizováno  19:40
Dva roky po klimatické konferenci v Paříži, která přinesla mezinárodní dohodu o boji s globálním oteplováním, se ve francouzské metropoli koná další. Cílem je získat více peněz na boj s globálním oteplováním. Prezident Emmanuel Macron před akcí nazvanou One Planet Summit vyhlásil vítěze milionových grantů, jež měly nalákat americké vědce do Francie.

„Macronova výzva mě psychicky povzbudila, že existuje i takový druh podpory a hlava státu, která si váží toho, co dělám,“ říká jedna z vítězek, vědkyně Camille Parmesanová z Texaské univerzity v Austinu. 

Díky grantu bude pracovat na experimentální ekologické stanici v Pyrenejích, kde bude zkoumat, jak změna klimatu ovlivňuje divokou přírodu. Podle svých slov cítí, že ve Spojených státech klimatičtí vědci „musí tajit, co vlastně dělají“.

Pro nás Pařížská dohoda platí. Státy a města USA jdou proti Trumpovi

Macron chce granty jednak přetáhnout Trumpa na stranu bojovníků s globálním oteplováním, ale také přilákat do Francie nové mozky. Soutěž původně pro americké a později pro všechny nefrancouzské vědce vyhlásil v červnu - pár hodin poté, co americký prezident oznámil, že Spojené státy odstoupí od pařížské klimatické dohody.

Základem dohody je udržet globální oteplování co nejblíže hranici 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou. Ze 195 signatářů ji dosud ratifikovalo 147, včetně Číny, Indie a USA, tedy zemí, které produkují nejvíce emisí skleníkových plynů. 

„Budeme tady a nahradíme finance, které Spojené státy dávají na boj se změnami klimatu. Pokud se chceme připravit na změny zítřka, potřebujeme vědu,“ řekl Macron osmnácti vítězům, nimi nimiž je nakonec třináct Američanů. Všichni získají milionové granty poté, co svůj výzkum přesunou do Francie. 

Což pobouřilo domácí vědce, kteří říkají, že Macron rozdává peníze cizincům, místo aby se staral o zlepšení vysokoškolské výuky ve Francii. Příští rok se soutěž rozjede znovu a ve hře bude 60 milionů dolarů.

Fotogalerie

Podmínkou účasti je prezentace projektu na tři až pět let, tedy zhruba do vypršení Trumpova prvního mandátu.

Macron si od Trumpa vypůjčil i známé předvolební motto. Jedním ze sloganů konference je totiž věta Make Our Planet Great Again (Udělejme naši planetu znovu skvělou). Dalším je třeba heslo There is no planet B (Nemáme planetu B).

„Prohráváme bitvu,“ řekl také Macron v souvislosti s bojem proti globálnímu oteplování. „Nepostupujeme dost rychle. Všichni musíme jednat,“ cituje prezidenta agentura Reuters.

Macron k dohodě řekl, že je zapotřebí „šok“ ve výrobních procesech, aby signatáři dosáhli vytyčených cílů. „Jsme velmi daleko od záměrů pařížské smlouvy na zpomalení růstu teplot pod dva stupně Celsia, pokud možno pod 1,5 stupně,“ řekl deníku Le Monde.

One Planet Summit však není další COP (Conference of Parties, konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, pozn. red.), ujišťuje podle francouzského listu Le Figaro Elysejský palác. Tato schůze má být zasvěcena „financování klimatických akcí“ a „finančním tokům zahrnutých v pařížské dohodě“. 

Schwarzenegger na Trumpovo odstoupení od dohody nedbá

Organizátoři pozvali více než padesát světových lídrů včetně zástupců OSN a Světové banky. Trump podle briského Guardianu pozvánku nedostal. Summitem chce Macron dát nový impuls dohodě z roku 2015 a najít další peníze, díky kterým její signatáři splní své závazky.

Mezi nové projekty se řadí chystaná ekonomická spolupráce Norska, Nového Zélandu, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Kataru a Kuvajtu. Země chtějí společně „nabarvit na zeleno“ své ekonomické aktivity, napsal francouzský deník Le Monde.

Co se týče prominentních filantropů, asi desítka jejich nadací by se měla spojit do skupiny, která bude usilovat o výraznější investice do ekologických projektů. Ty momentálně představují pouze tři až pět procent jejich ekonomických možností. Zapojit se mají nadace Billa Gatese, Michaela Bloomberga či Richarda Bransona.

Generální tajemník OSN António Guterres upozornil, že podporou fosilních paliv, zodpovědných za velkou část globálního oteplování, investuje svět do vlastní záhuby. „Faktem je, že fosilní paliva jsou stále velmi intenzivně dotována, což znamená, že investujeme do naší vlastní zhouby,“ řekl podle agentury AFP a dodal, že válka proti klimatickým změnám není vyhraná.

Řeka vyschla, úrodu smetly záplavy. Dětské sňatky pohání i změna klimatu

Agentura AP uvedla, že se francouzský prezident snaží mimo jiné posílit své renomé. Slíbil, že Francie navýší finanční pomoc zemím jižní polokoule, které se obtížně přizpůsobují změnám klimatu. Paříž by tak od roku 2020 ročně na to přispívala částkou 1,5 miliardy eur (přes 38 miliard korun).

Světová banka na konferenci podle agentury Reuters oznámila, že kromě nejchudších zemí a speciálních projektů přestane po roce 2019 financovat těžbu a distribuci ropy a zemního plynu. „Pokračujeme v transformaci našich operací vzhledem k rapidně se měnícímu světu,“ uvedla banka.  

Pojišťovací společnost AXA pak slíbila, že přestane pojišťovat společnosti, které se podílejí na výstavbě uhelných zařízení. S poskytováním půjček v tomto odvětví přestane například i nizozemská banka ING. Řádově jde o miliardy eur.

Skupina 225 investičních fondů, která spravuje majetek v celkové výši přes 26 bilionů dolarů (565 bilionů korun) pak oznámila, že bude vyvíjet tlak na společnosti, aby snížily své emise skleníkových plynů. Bill Gates údajně přispěje částkou 300 až 500 milionů dolarů na program financující výzkum v oblasti klimatu a jeho dopadů na zemědělství.

Změny klimatu spustí obří migrační krizi. Zasáhne i Evropu, tvrdí studie

Do Paříže na setkání zavítali také Elon Musk či Sean Penn, český premiér v demisi Bohuslav Sobotka či hollywoodský herec a bývalý kalifornský herec Arnold Schwarzenegger, který na změnu klimatu dlouhodobě upozorňuje. 

Ve francouzské metropoli se v pondělí projel na elektrickém kole, čímž chtěl přitáhnout pozornost k dýchacím problémům způsobeným smogem. Schwarzenegger také míní, že Trumpovo odstoupení od klimatické dohody nic neznamená, protože „společnosti, vědci a další vlády mohou zabrat a pokusit se snížit emise ve světě“.

Autoři: ,

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Chladnokrevně zastřelil čerpadlářku, aby mohl uloupit deset tisíc korun

Policie zveřejnila záznam z kamery v čerpací stanici na Mělnicku, na kterém...

Čerpadlářka Jana umyla dva stojany na pumpě Radius v Podhořanech na Mělnicku a vešla zpátky do benzinky za pult. Na...

Stát proti žumpám. Úřady budou rozdávat pokuty a přibude papírování

Válku kempů poznal na vlastní kůži i řidič fekálního vozu.

Od ledna začne platit novela vodního zákona, která má změnit ledabylé nakládání s odpadní vodou. Majitelé domů budou...

Demonstrace žlutých vest v Paříži i Bruselu. Policie zatkla stovky lidí

Demonstranti ve žlutých vestách se navzdory zákazu sešli na hlavní pařížské...

Ve Francii vypukly v sobotu další násilné protesty. Policie v centru Paříže nedaleko bulváru Champs-Élysées proti...

Nemocnici obsadila policie. Taxikář oznámil, že tam vezl vrahy čerpadlářky

Heliport ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Zásahová jednotka, policisté v civilu i běžné hlídky ve čtvrtek dopoledne prohledávali Fakultní nemocnici v Hradci...

Druhá světová válka a holokaust neexistují. Norsko reformuje školství

Vězni z pobočného tábora Ebensee (byl součástí Mauthausenu) po osvobození...

Norská konzervativní vláda chce v plánované školní reformě vynechat z osnov velkou část sociálních věd a historie,...

Další z rubriky

Hněv občanů je oprávněný, uznal francouzský prezident Macron v proslovu

Demonstranti z uskupení žlutých vest sledují proslov francouzského prezidenta...

Francouzský prezident Emmanuel Macron v proslovu k národu odsoudil násilí při demonstracích a vyzval ke klidu. Hněv...

Putin byl dvojí agent, ale spřátelený. Exčlen KGB měl průkaz německé Stasi

Ruský prezident Vladimir Putin na fotografii z 11. 12. 2018

V archivu někdejší východoněmecké tajné policie Stasi se našel identifikační průkaz této nechvalně známé organizace na...

Chášukdží a další nepohodlní novináři jsou osobnostmi roku časopisu Time

Džamal Chášukdží na archivním snímku z března 2018

Osobností roku časopisu Time se letos stali novináři, kteří se podle listu postavili za pravdu a zasadili se o fakta. O...

Najdete na iDNES.cz