Francouzka, které je dnes 75 let, žádá odškodné 200 tisíc eur (5,6 milionu korun) za deportaci a smrt otce v koncentračním táboře v Osvětimi. Dalších 80 tisíc eur (asi 2,2 milionu korun) požaduje za hmotnou a morální újmu, kterou sama utrpěla.
Státní rada, která je nejvyšším soudním orgánem v zemi, se k tomuto konkrétnímu případu nevyslovila. Uznala však, že přispění válečného francouzského státu k deportaci Židů s sebou nese odpovědnost. Na druhou stranu však dodala, že opatření podniknutá od konce druhé světové války škody napravila.
Výrok státní rady má poskytnout pařížskému správnímu soudu vodítko k posouzení ženiny žaloby. Rozsudek tohoto soudu pak bude mít precedenční platnost pro projednávání případných dalších podobných žalob.
Bývalý prezident Jacques Chirac v památníku obětí holokaustu
Advokáti lidí, kteří o odškodnění žádají, podle agentur vyslovili s výrokem státní rady nesouhlas. Počet žalob tohoto druhu podle agentury AFP neuvádějí.
Za války putovalo z Francie do koncentračních táborů asi 75 tisíc Židů. Vrátilo se jich jen 2 500. Téma bylo v zemi po desetiletí tabu, připomněla dnes televize CNN. Odpovědnost státu za jejich deportaci uznal poprvé v roce 1995 tehdejší prezident Jacques Chirac.
Viníkem byl kolaborantský takzvaný vichistický režim na jihu Francie v čele s maršálem Philippem Pétainem. Sever země okupovala nacistická armáda.
