Francie hodlá podle de Villepina v nejbližších dnech předložit Radě bezpečnosti OSN vlastní "memorandum" k situaci kolem Iráku, v němž by měly být stanoveny režimu Saddáma Husajna konkrétní úkoly při plnění požadavků OSN na odzbrojení. Toto memorandum není považováno za návrh rezoluce.
K možnému vetování nové rezoluce ze strany Francie de Villepin řekl, že to nyní "není otázkou", když tolik zemí vyzývá k dalším inspekcím, a zmínil například Rusko a Čínu. Inspektoři dělají pokroky, to je důvod, proč jsme proti nové rezoluci, dodal de Villepin.
Bush chystá nový bič na Irák
Americký prezident George Bush potvrdil, že USA a Velká Británie intenzivně připravují novou rezoluci Rady bezpečnosti OSN o Iráku, která by umožnila případný vojenský zásah proti Husajnovu režimu. Chtějí ji předložit příští týden. "Bude jasně a jednoduše říkat, že Irák neplní rezoluci 1441," prohlásil Bush po setkání se španělským premiérem Josém Maríou Aznarem.
Dodal, že rezoluce bude poslední šancí jak pro Saddáma Husajna, tak pro OSN. „Čas se rychle krátí a toto bude pro OSN poslední příležitost, jak prokázat svůj význam,“ řekl.
Rezoluce 1441 nepožaduje náznaky pokroku nebo malé ústupky, ale žádá plné a okamžité odzbrojení. A to se nestalo, takže Irák rezoluci neplní,“ zdůraznil Bush. Zároveň poukázal na to, že bude požadovat rychlé rozhodnutí, protože „nehodlá čekat na novou rezoluci měsíce“.
Aznar vyjádřil americkému prezidentovi plnou solidaritu. „Jsme připraveni společně bojovat proti zbraním hromadného ničení a terorismu,“ uvedl španělský premiér.
Podle agenturních zpráv však musel Bushe informovat o tom, že se mu nepodařilo získat podporu mexického prezidenta Vicenteho Foxe pro válečné řešení iráckého problému.
Bush informoval novináře, že společně s Aznarem vedli konferenční telefonický rozhovor s britským premiérem Tonym Blairem a předsedou italské vlády Silviem Berlusconim o společné strategii v otázce Iráku.
Americký prezident odmítl otázky, zda se podaří překonat námitky stálých členů RB OSN Ruska, Francie a Číny. „Vzpomínám si, že jsem dostával stejné otázky před čtyřmi měsíci, a pak Rada bezpečnosti přijala první rezoluci jednomyslně,“ připomněl Bush.
Takovou rezoluci, která by automaticky umožňovala nasazení síly, však zatím odmítá klíčový hráč - Rusko. Jeho prezident Vladimír Putin navíc překvapivě vyslal do Bagdádu svého zvláštního emisara, bývalého premiéra Jevgenije Primakova. Ten je je arabistou, uznávaným odborníkem na blízkovýchodní oblast a přítelem Saddáma Husajna. V roce 1990 se na poslední chvíli snažil odvrátit válku v Perském zálivu - neúspěšně.
Sýrie, která je v současnosti nestálým členem RB OSN, oznámila, že novou rezoluci nepodpoří.
OSN prostřednictvím svého šéfinspektora Hanse Blixe vyzvala Irák, aby do 1. března zahájil likvidaci zakázaných raket As-Sumúd 2 s nepovolenou délkou doletu nad 150 kilometrů.
Irácký generál Hosám Muhammad Amín, který zprostředkovává kontakt s inspektory, však řekl, že zničení těchto raket by mohlo oslabit iráckou armádu, která se připravuje k obraně proti případnému útoku Spojených států, ale nikoli ochromit její bojeschopnost. Dodal, že doufá, že Irák otázku raket vyřeší s OSN bez vměšování Spojených států a Velké Británie.
Jeden irácký poslanec nicméně již vyjádřil přesvědčení, že Irák ustoupí, protože odmítnutí by znamenalo válku. Irácký prezident Saddám Husajn před svými ministry ale opět tvrdil, že Irák je schopen vyhrát jakoukoli válku proti USA.
Z amerického ministerstva obrany mezitím vyšla zpráva, že početní stav americké armády v Perském zálivu pro případný úder proti Iráku již přesáhl 200.000 lidí. Z toho je 98.000 vojáků v Kuvajtu. Američtí odborníci soudí, že pro poražení režimu iráckého prezidenta Saddáma Husajna potřebují spojenci na 250.000 vojáků. Velká Británie již dříve sdělila, že je připravena vyslat do oblasti Perského zálivu 42.000 vojáků. Z tohoto počtu již 18.000 v oblasti je.
