Již počtvrté se od začátku března konaly na mnoha místech Francie rozsáhlé demonstrace proti chystaným změnám v zákoníku práce.
Výsledkem čtvrtečního pouličního násilí, jež manifestace organizované odborovými svazy a studentskými spolky provázelo, jsou desítky zraněných policistů a stovky zadržených demonstrantů. Do ulic vyšlo podle úřadů 170 tisíc protestujících, odbory však hlásí účast až půl milionu lidí.
Podobně se rozcházejí údaje v počtu účastníků u pařížské demonstrace, do kterých se dle úřadů zapojilo patnáct tisíc lidí, odbory však uvádějí až šedesát tisíc protestujících. Po následných potyčkách skončili v nemocnici s vážným zraněním tři policisté, uvedl podle deníku Libération Cazeneuve.
S vážným zraněním musel být hospitalizován také student ve městě Rennes, kterého zasáhl gumový projektil do oka.
Střety mezi demonstranty a strážci pořádku si vyžádaly zraněné rovněž ve městě Toulouse. V Marseille, Nantes a Bordeaux zadržela policie desítky protestujících, zatímco v severofrancouzském Amiens musely bezpečnostní složky vyklidit radnici poté, co se kolem tří set demonstrantů oddělilo od průvodu, vtrhlo na úřad a uspořádalo protestní zasedání.
Quand les manifs contre la loi Travail dégénèrent #E1Midi https://t.co/3yFWt4nwKd pic.twitter.com/SybIcEsonj
V pátek ráno navíc policisté zasahovali v Paříži na náměstí Republiky, kde se již měsíc zdržují příznivci nově založeného hnutí Nuit debout (Celou noc vzhůru). Stovky až tisíce stoupenců, převážně mladých lidí, se zde každou noc scházejí a debatují o politických tématech. Policisté podle agentury Reuters zadrželi během zásahu sedmadvacet lidí.
35 hodinFrancie v roce 2000 jako první zavedla 35hodinový pracovní týden. Levicová vláda argumentovala zvyšující se efektivitou práce a tím pádem nižšími časovými nároky na zaměstnance. Pravice opatření kritizuje, neboť prý nenaplnilo očekávané snížení nezaměstnanosti. Podniky se prý zdráhají nabírat nové zaměstnance, neboť jsou příliš chráněni a je obtížné je v případě ekonomické krize propustit. Místo náboru nových pracovních sil se podle kritiků práce rozdělila mezi stávající pracovníky a zvýšily se tak pouze nároky na produktivitu. Novela z roku 2004 opatření zmírnila zvýšením limitů pro přesčasy. Zdroj: Wikipedia |
Podle kritiků posiluje navrhovaná novelizace pracovního zákona postavení zaměstnavatelů a bere jistoty zaměstnancům, čímž ohrožuje především mladé lidi vstupující na trh práce. Změny obsahují mimo jiné vyšší limity pro pracovní dobu a možnost nařizování přesčasů při „mimořádných potřebách“ firem. Umožňují rovněž propustit zaměstnance, kteří na nové podmínky nepřistoupí.
Vláda se pomocí menší ochrany pracujících snaží přimět podniky k přijímání nových lidí a snížit tak vysokou míru nezaměstnanosti, která v zemi přesahuje deset procent.
Premiér Manuel Valls již dříve nabídl studentům a učňům dotační balíček na podporu zaměstnávání mladých ve výši až pěti set milionů eur (přes třináct miliard korun) a zajištění ubytování pro lidi do třiceti let, informovala stanice BBC. Zástupci studentů však vzkázali, že budou proti změnám pracovního práva protestovat i nadále.
