„Jména, tváře, životy těchto afrických hrdinů se musí stát součástí našich životů, protože bez nich bychom nebyli svobodní,“ řekla Darrieussecqová při předložení 210 stránkové knížky nazvané „Bojovníkům Afriky, vděčná vlast“.
Příručka má za cíl podpořit francouzské starosty, aby na počest afrických vojáků přejmenovali ulice a náměstí ve francouzských městech. Informace v knize jim mají usnadnit hledání vojáka, kterého si chtějí zvolit za svého hrdinu.
„Při výběru vojáků jsme vzali v úvahu nejen rozmanitost francouzských regionů, ve kterých bojovali (Burgundsko, Bretaň, Korsika), ale též rozmanitost zemí, odkud pocházeli,“ vysvětlil spoluautor knihy Maxime Ruiz z Národního úřadu pro veterány a obětí války listu Le Monde.
Iniciativa přichází v době, kdy v zemi probíhají protesty proti rasismu známé z Spojených států. Hněv demonstrantů se i ve Francii snáší na sochy historických postav spojovaných s kolonialismem. Demonstranti minulý měsíc poškodili sochu ministra financí na dvoře Ludvíka XIV., Jeana-Baptiste Colberta, jenž vytvořil pravidla ohledně francouzských otroků v zámořských koloniích.
Un membre de la Brigade Anti-Négrophobie a été arrêté ce soir par les gendarmes de l’Assemblée Nationale. Il venait de taguer « négrophobie d’État » sur la statue de Colbert, ce ministre concepteur du Code noir au 17ème siècle. https://t.co/s7HiIPKUFj
Stanice BBC podotýká, že v příručce jsou jmenováni vojáci ze Senegalu a severní Afriky, ale nikdo z Francouzské Indočíny, někdejší kolonie Francie v jihovýchodní Asii.
Historie afrických vojáků
Více než 400 000 Afričanů z Alžírska, Maroka, Tuniska, Senegalu a dalších afrických kolonií se přidalo k jednotkám odbojové armády Svobodná Francie, kterou generál a později i prezident Charles de Gaulle vytvořil po obsazení Francie nacisty. Někteří Afričané k Svobodným Francouzům vstoupili dobrovolně, jiní museli povinně naverbovat.
Afričtí vojáci byli nasazeni do nejtěžších bojů během takzvaného „druhého Dne D“, spojenecké invaze v jižní Francii 15. srpna 1944. Protože operace Dragoon proběhla dva měsíce po legendárním vylodění v Normandii, je téměř zapomenuta. Neznají ji ani samotní Francouzi, upozorňuje stanice Radio France Internationale.
Britové za války své africké vojáky šidili, bělochy platili třikrát lépe |
„Když se řekne osvobození Francie, nejprve vám na mysli přijdou obrázky Paříže osvobozené od nacistů americkým vojákem v džípu. Nikdy nemyslíte na vojáka z francouzských koloniálních sil, který osvobodil Marseille. Je načase, abychom uvedli tohoto vojáka do francouzské kolektivní paměti. Jen poté můžeme říci, že jsme vyhráli,“ řekl francouzský aktivista a novinář Audrey Pulvar.
Podle aktivistů Francie nejenom zapomněla na vojáky černé barvy pleti, ale dokonce je „přebělila“. Ke konci osvobozování země francouzští velitelé náhle rozpustili černošské vojenské jednotky. De Gaulle ve svých pamětech napsal, že bylo nezbytné, aby odboj reprezentovali pouze francouzští vojáci.
Francouzští představitelé se v minulých letech pokusili vyjádřit africkým vojákům uznání. V roce 2010 tehdejší prezident Nicolas Sarkozy oznámil, že všichni veteráni dostanou stejné penze. Do té doby francouzský válečný veterán dostával 460 eur, senegalský veterán 193 eur a alžírský 60 eur.
V roce 2017 prezident François Hollande udělil všem africkým válečným veteránům, kteří bojovali za Francii ve druhé světové válce, francouzské občanství. Současný prezident Emmanuel Macron v srpnu minulý rok během oslav výročí operace Dragoon chválil africké vojáky. Připomněl, že tvořili 80 procent francouzských výsadkových sil. „Přesto, kdo z nás si pamatuje jejich jména, jejich tváře?“ prohlásil.
Jihofrancouzské město Bandol v lednu přejmenovalo místní centrální náměstí z náměstí Svobody na náměstí Afrického osvobození na počest pěti afrických vojáků, kteří se podíleli na osvobozování města.
