Francie a Německo o svém rozhodnutí informovaly dopisem Evropskou komisi. Napsaly, že "rozhodnutí o vstupu musí být přijato, až budou vyřešeny hlavní zdroje znepokojení, tedy až bude dosaženo nezvratitelného pokroku v boji proti korupci a proti organizovanému zločinu" v obou balkánských státech.
Dopis podepsali francouzský ministr vnitra Brice Hortefex a jeho německý kolega Thomas de Maiziere. Oba soudí, že povolit vstup Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru v březnu příštího roku by bylo předčasné.
Rumunský prezident Basescu řekl, že jde o diskriminaci a že Rumunsko žádnou diskriminaci, a to ani od nejmocnějších států, neakceptuje. Argumenty, které jsou v dopisu použity, nejsou podle jeho názoru předmětem schengenských dohod. Prezident chce záležitost co nejdříve vyjasnit jak na úrovni bilaterální, tak na úrovni EU.
Bulharsko mnohem mírnějším tónem uvedlo, že bude usilovat o rozptýlení pochybností. "Jsme si vědomi, že v některých členských zemích EU je složitá politická situace. Proto musíme vyvinout všechno možné úsilí, a to včetně v oblasti společenské a v soudním systému, abychom pochyby rozptýlili," řekla mluvčí bulharského ministerstva zahraničí. Zdůraznila, že Bulharsko bude v březnu ke vstupu do schengenského prostoru "technicky připraveno".
Členy schengenského prostoru, pojmenovaného podle lucemburské obce, kde se o jeho vytvoření v roce 1985 rozhodlo, je většina států Evropské unie, včetně České republiky, a několik dalších zemí. Bulharsko a zvlášť Rumunsko se letos v létě dostaly do centra pozornosti jako domovské země Romů, které Francie začala s poukazem na bezpečnostní rizika ve zvýšené míře vyhošťovat.
