Na pohled mohutný blesk zachytil na webovou kameru Českého hydrometeorologického ústavu Daniel Honsa. Snímek z pátečního večera zachycuje vzdálený úder blesku v okolí elektrárny jaderné elektrárny Dukovany.
„Ten blesk není vůbec mohutný, je široký pár centimetrů. Výbojový kanál blesku má šířku většinou tak dva tři centimetry, někdy do těch deseti centimetrů,“ popsal meteorolog David Rýva.
Delší než z Prahy do Košic. Nový rekordní blesk nemusel být výjimečný |
Podle ČHMÚ bývají kamery v nočních hodinách nastaveny tak, aby zachytily co nejvíce slabého světla a byla vidět noční krajina. Při úderu blesku tak došlo k výraznému přeexponování zachyceného blesku.
Přestože jsou blesky většinou jen několik centimetrů široké, jsou nebezpečné.
„Protékající proud, který bývá až řádu desítek tisíc ampér, vzduch v něm zahřeje na teplotu kolem 30 tisíc stupňů,“ popsali meteorologové.
Podle nich byl blesk na snímku součástí pátečních večerních bouřek, které přišly nad Vysočinu a Moravu v podobě celého bouřkového systému od jihozápadu z Rakouska. „V našich končinách jsou bouřky v průběhu léta naprosto běžný jev, hlavně v období od května do konce srpna,“ dodal Rýva.
Blesky jsou nebezpečné a někdy mohou i zabíjet. „Pokud blesk někoho zasáhne, může ho samozřejmě zranit, nebo výjimečně i zabít. Takové případy máme. V loni v srpnu byl známý tragický případ ve Vysokých Tatrách na polské straně, kde blesk zabil několik lidí a víc než sto padesát jich zranil,“ popsal meteorolog.
Blesky v číslech
1 Dvě miliardy výbojů
Podle údajů z posledních let z celého světa dojde na Zemi každý rok k detekci dvou miliard výbojů blesku. To, co však vnímáme jako jeden blesk, je někdy tvořeno i několika výboji. Lze tedy odhadnout, že blesků jako takových je na Zemi každým rokem průměrně kolem miliardy. To je zhruba tři miliony blesků denně, které připadají na asi 40 tisíc bouřek, jež se za den vyskytne na Zemi.
2 Dvě stě tisíc zasažených
Blesky ve světě každý rok zasáhnout přímo nebo nepřímo odhadem kolem dvě stě tisíc lidí, přičemž se velmi různí údaje o tom, kolik z nich toto setkání nepřežije. Různé zdroje uvádí od dvou do 20 tisíc obětí. U přeživších lidí mohou zůstat i velmi vážné trvalé následky.
3 Nejsilnější bouřky v subtropických oblastech
Největší četnost bouřek na Zemi je v rovníkovém pásu nad kontinenty, kdy v některých regionech se bouřky vyskytují i více než 150 dnů v roce. Bouřky v tropických oblastech většinou ale nebývají silné. Nejsilnější bouřky se mnohem spíše vyskytují v subtropických oblastech a teplejších částech mírného pásma.
4 Blesková aktivita v Česku
V České republice jsou bouřky nejčastější v teplém půlroce od dubna do září, ale nejvýraznější blesková aktivita je soustředěna hlavně do období od května do srpna. Každý rok se ale objevují i mnohem méně četné zimní bouřky. I u nás si bouřky vyžádají oběti na životech prakticky každý rok.
#zajimavost Daniel Honsa zveřejnil fotografii pondělní bouřky zachycenou ze stožáru meteostanice Dukovany v Jaderné Elektrárně Dukovany. https://t.co/n5QecCYet0
2. srpna 2017 |
