náhledy
Vladimir Putin zcela ovládá ruskou politickou scénu takřka dvacet let. Podle mnohých Rusů dokázal z jejich vlasti opět udělat světovou velmoc. Zároveň je však země pod vedením bývalého agenta KGB kritizována za porušování lidských práv i řadu vojenských akcí v zahraničí. Jak vypadalo Putinových dvacet let u moci?
Autor: Profimedia.cz
Při mapování kariéry Vladimira Putina nelze opomenout ani dávnou minulost. Do KGB vstoupil hned po studiích práva v roce 1975. Dlouho působil jako špion v Německu. Organizaci opustil po šestnácti letech. Kontakty získané v tomto období se mu později hodily. Na snímku z roku 1994 spolu s Michailem Gorbačovem.
Autor: Profimedia.cz
V červnu 1996 se poprvé objevil v nejbližším okolí tehdejšího prezidenta Borise Jelcina. Zastával pozici šéfa správy kremelského majetku. V březnu 1997 byl jmenován zástupcem šéfa prezidentské kanceláře a v červnu 1998 nastoupil do čela nástupkyně KGB - Federální bezpečnostní služby.
Autor: Profimedia.cz
Jeho cesta k moci tím teprve začala. V roce 1999 mu bylo svěřeno řešení druhé čečenské války. Putin si svým tvrdým postupem, který měl za následek také mnoho civilních obětí, získal popularitu mezi obyčejnými lidmi. Od srpna téhož roku vykonával funkci premiéra. Po odstoupení Jelcina se stal prezidentem. V úřadu ho potvrdily i výsledky voleb z března 2000.
Autor: Profimedia.cz
Nejvýraznější změny, které upevnily Putinovu moc, přinesly zákony prosazené v rámci boje proti terorismu po přepadením školy v severoosetském městečku Beslan, kde v roce 2004 při teroristickém útoku zahynulo přes 330 lidí.
Autor: Profimedia.cz
Putin s přehledem zvítězil i ve volbách v roce 2004. Třetí mandát mu však ústava neumožňovala. Do prezidentského úřadu dosadil Dmitrije Medveděva a sám se ujal postu premiéra. V roce 2012 si pozice opět vyměnili.
Autor: Profimedia.cz
V průběhu let si Putin upravil volební zákony k obrazu svému. Nová legislativa například zvýhodňuje velké politické strany. Změn se dočkaly i volby gubernátorů, které začaly podléhat doporučení prezidenta.
Autor: Profimedia.cz
Putinovi odpůrci dlouhodobě kritizují stav demokracie v Rusku, rostoucí koncentraci moci, zvyšující se vliv státu na média a ekonomiku nebo neobjasněné vraždy novinářů.
Autor: Profimedia.cz
Kritické hlasy se ozývaly či ozývají i ze zahraničí, hlavně při tažení Kremlu proti opozici, během rusko-gruzínské války v Osetii v roce 2008, kvůli postoji Ruska ke konfliktu na Ukrajině a anexi Krymu či angažování ve válce v Sýrii. Současně však mnozí zahraniční vůdci Putina označují za svého přítele. Dobré vztahy má také s českým prezidentem Milošem Zemanem.
Autor: Profimedia.cz
Šéf Kremlu důrazně odmítá, že by vracel Rusko do éry sovětského diktátora Josifa Stalina, což mu předhazuje opozice, a popřel jakékoli politické motivy procesů s oponenty.
Autor: Profimedia.cz
Podle kritiků však kult vlastní osobnosti sám podporuje, například svými dobrodružnými kousky. Představil se jako automobilový závodník, všestranný sportovec, byl také zachráncem tygrů a levhartů a na deltaplánu v roli "vůdce hejna" trénoval mladé jeřáby k přeletu do teplejších krajin.
Autor: Profimedia.cz
V nedělních volbách Putin pravděpodobně obhájí svůj mandát a prezidentem Ruska se stane na příštích šest let. Další obhajobu mu však legislativa zakazuje. Pokud by se chtěl v čele Ruska udržet i po roce 2024, musel by upravit ústavu. Šestiletá přestávka a následná kandidatura je vzhledem k Putinovu věku nepravděpodobná.
Autor: Reuters