náhledy
ZŮSTALA SEDĚT. Přesně před padesáti lety podepsal americký prezident Lyndon B. Johnson zákon, který ukončil rasovou diskriminaci. Většina těch, kdo o rovnoprávnost usilovali, protestovala pokojně, stejně jako Rosa Parksová. Když ji řidič autobusu 1. prosince 1955 vyzval, aby uvolnila místo bílým cestujícím, odmítla, za což ji policie zatkla. Parksová se díky svému protestu stala jedním ze symbolů hnutí. Snímek je z roku 1956.
Autor: Library of US Congress
SLAVNÁ DEVÍTKA. V roce 1957 začalo prvních devět Afroameričanů navštěvovat střední školu v arkansaském městě Little Rock. Během přestávek je ale před četnými výpady bílých spolužáků museli chránit vojáci.
Autor: US Army
VÁS NEOBSLOUŽÍME. Na první pohled se nezdá, že by snímek zachycoval protest. Trojice mužů nicméně sedí v podniku s nápisy "Obsluhujeme jen bílé". V bistru Woolsworth ve městě Greensboro takto v roce 1960 nakonec několik desítek lidí trávilo celé dny. Obsluhy se nedočkali.
Autor: Library of US Congress
STATISÍCOVÝ POCHOD. 28. července 1963 se konala největší demonstrace za lidská práva v historii USA. "Pochodu na Washington" se zúčastnilo až 300 tisíc lidí. Nakonec se shromáždili před Lincolnovým památníkem.
Autor: US Marines
MĚL SEN. Právě na konci Pochodu na Washington pronesl svůj nejslavnější projev Martin Luther King, nejznámější a nejvýznamnější tvář celého hnutí. Muž, který prosazoval nenásilné protesty, nakonec sám násilně zemřel, když se v roce 1968 stal obětí atentátu.
Autor: Wikipedia
SLAVNÉ "X". Co byl M. L. King pro křesťany, byl pro řadu afroamerických muslimů Malcolm X, který své rodné příjmení zavrhl jako otrokářské. Oproti Kingovi byl mnohem méně smířlivý. "Nevidím americký sen, jen americkou noční můru," řekl například. I Malcolm X podlehl atentátu.
Autor: Profimedia.cz
ZLOM. Prezident Lyndon B. Johnson podepisuje zákon, který zakazuje diskriminaci na základě rasy, barvy pleti, náboženství, pohlaví nebo původu. Podpisu přihlíží i Martin Luther King a Robert Kennedy (2. července 1964).
Autor: Profimedia.cz
OLYMPIJSKÁ PĚST. Kontroverzní protest se zdviženou pěstí sprinterů Tommieho Smithe a Johna Carlose na OH v Mexiku připomněl, že ke skutečné rovnosti je na sklonku 60. let ještě daleko. Olympijský výbor jejich gesto odsoudil jako příliš politické a oba běžci byli vyloučeni z amerického týmu.
Autor: Profimedia.cz