náhledy
Židům nastala Purim, jedna z nejradostnějších slavností v roce. Připomínají si biblický příběh ze svitku Ester, pojednávající o záchraně svého národa v dávné Persii. Svátek mají rády i děti, vždyť kdy jindy by jim prošlo karnevalové veselí a masky?
Autor: AP
Kniha Ester vypráví příběh ze staré Persie z doby vlády krále Achašveróše (bývá ztotožňován s Xerxem). Žid Mordechaj zde vychovává dceru svého strýce, krásnou Ester. Zápletka začíná při králově výroční hostině.
Autor: Reuters
Během hodokvasu podroušený král poručí, aby přišla královna Vašti. Chtěl se její krásou (někteří říkají, že tělem) pochlubit hostům. Vašti ale odmítla a rozhněvaný král ji zapudil. Z mnoha dívek, které mu přivedli, si za novou královnu vyvolil Ester. Ta na radu Mordechaje zatajila svůj židovský původ.
Autor: Reuters
Židům v Persii nastaly těžké časy, když se královým prvním ministrem stal jistý Haman. Mordechaj se mu odmítal klanět, jak Haman vyžadoval, a tak se ministr rozhodl vyvraždit všechny Židy v zemi. Mordechaj se to dozvěděl a řekl to Ester.
Autor: AP
Ester se odhodlala navštívit krále, ačkoliv ten pod hrozbou smrti zakázal všechny návštěvy. Obměkčila ho, prozradila mu svůj původ a přimlouvala se za svůj lid. Na králův dotaz odpověděla, že plán na vyvraždění Židů nechystal nikdo jiný než ministr Haman.
Autor: AP
Haman se pokusil královnu odprosit, ale marně. Skončil pověšený na kůlu, který sám chystal nenáviděnému Mordechajovi. Král také udělil Židům svolení k obraně proti připravovanému pogromu, čehož využili. Strůjci pogromu byli ubíjeni v celé říši.
Autor: AP
Mordechaj pak vzpomínku na tento příběh sepsal a rozeslal mezi všechny Židy v perské říši. Uložil jim, aby každým rokem 14. a 15. dne měsíce adaru slavili památku na dny, které jim přinesly záchranu místo záhuby. (Poznámka k obrázku: Židé na Purim smějí, dokonce mají pít, aby nedokázali rozeznat „Proklet buď Haman“ od „Požehnán buď Mordechaj“.)
Autor: AP
Slavnost vznikla až v pozdní biblické době, podobně jako například Chanuka. Proto o ní není v Tóře zmínka. Svitek Ester rabíni ke svatým spisům připojili až po dlouhé diskusi, zda k nim patří. Nikde se v něm totiž nevyskytuje Jméno Boží ani země Izrael.
Autor: AP
Je příběh pravdivý? Řada nežidovských znalců o tom pochybuje. Podle Paula Spiegela, bývalého předsedy Ústřední rady Židů v Německu a přeživšího z Osvětimi Xerxes nikdy neměl manželku jménem Vašti a už vůbec ne Židovku. „Avšak pochybnosti nejsou důležité. Příběh svědčí o naději, víře a zázraku,“ píše Spiegel.
Autor: Reuters
Slavnost ostatně dnes nemá tematicky vymezený rámec. I proto je možné, že ulicemi izraelských měst tančí dívky v rytmu samby. Ostatně i samotní Izraelci pocházejí z mnoha různých končin světa.
Autor: Reuters
Děti a mladí dnes během Purimu nosí všechno možné, je možné například poslat i takovouto „zombie“. Převlékání Izraelci zřejmě převzali ze středověkých tradic evropských karnevalů. Schválně, kolik by dívka na snímku věděla o dřívějších improvizovaných fraškách, ztvárňujících příběh o Ester, které stály u zrodu jidiš divadla...
Autor: AP
Svátek má velký symbolický význam, odkazuje na záchranu Židů před vyhubením. Aktuálnost mu dodal zejména holokaust a 20. století. Lze například vidět souvislost mezi odvrácením zmíněného pogromu a Šestidenní válkou, kdy Izrael také čelil bezprostřední hrozbě zničení vlastním útokem na nastoupené arabské armády.
Autor: AP