náhledy
Přesně před půl rokem zasáhlo severovýchodní pobřeží Japonska mohutné zemětřesení o síle devíti stupňů. Otřesy země a následná tsunami si dohromady vyžádaly 20 tisíc mrtvých. Nálada v zemi ale navzdory velkému úsilí o obnovu není optimistická. Na snímku: Okolí města Rikuzentakata na severu Japonska bezprostředně po katastrofě (nahoře) a na začátku září.
Autor: Reuters
Desítky tisíc Japonců nadále bydlí v provizorních příbytcích a dobrovolníci stále odklízejí trosky, po nichž zůstávají v krajině pustá bahnitá pole. Na snímku: požáry v Iwaki po zemětřesení (nahoře) a snímek stejného místa z 1. září 2011.
Autor: Reuters
Otřesy způsobily i nejhorší jadernou havárii od katastrofy v Černobylu. Elektrárnu ve Fukušimě se doposud nepodařilo stabilizovat a její okolí je zamořené radiací přesahující někde až pětsetkrát bezpečnostní limit. Kvůli kontaminaci se lidé bojí kupovat hovězí maso i zeleninu. Na snímku: elektrárna Fukušima na snímku z 16. března (nahoře) a stejné místo na snímku z konce srpna.
Autor: Reuters
Nedostatečná reakce na katastrofu stála křeslo premiéra Naota Kana. Nový japonský premiér Jošihiko Noda slíbil urychlit práce na obnově země. Na snímku: Pohled na rybářský přístav Išinomaki z 12. března (nahoře), 6. června (uprostřed) a 5. září.
Autor: Reuters
Japonská vláda nyní mimo jiné plánuje zřídit novou kontrolní komisi, která by nahradila Agenturu pro jadernou a průmyslovou bezpečnost. Ta podle všeho zklamala, když neodhadla hrozbu, již pro Fukušimu může znamenat obří tsunami. Na snímku: letiště ve městě Sendaj 12. března (nahoře) a o šest měsíců později.
Autor: Reuters
Vláda zvažuje, že Japonsko by se v budoucnu mohlo stát bezjadernou zemí. Parlament minulý měsíc schválil zákon na podporu obnovitelných zdrojů energie, k nimž patří větrné, solární a geotermální elektrárny. Na snímku: Zničené město Rikuzentakata 13. března (nahoře) a stejné místo o půl roku později.
Autor: Reuters
Na potenciálně lukrativní trh začínají vstupovat velké firmy jako telekomunikační společnost Softbank. Většina japonských reaktorů je v současné době kvůli bezpečnostním kontrolám mimo provoz. Na snímku: Pohled na přístav Higaši-Matsušima v provincii Mijagi z 14. března (nahoře), 3. června (uprostřed) a 1. září.
Autor: Reuters
Neštěstí se také výrazně podepsalo na japonském hospodářství, které sklouzlo do recese. Vláda odhaduje, že nejméně 70 tisíc lidí ve třech prefekturách zasažených tsunami - Fukušimě, Mijagi a Iwate - ztratilo kvůli přírodnímu neštěstí zaměstnání. Na snímku: vlna tsunami v prefektuře Mijagi zachycená 11. března a stejné místo 6. června (uprostřed) a 5. září (zcela dole).
Autor: Reuters
"Mluví se o tom, že se země z neštěstí zotavuje, ale není to pravda," říká šestašedesátiletý rybář Take Tachibana, který pořád hledá tělo své sestry. "Je příliš brzy myslet na budoucnost. Nevím, co dělat," dodal muž, kterému vlny vzaly i jeho loď. Replika Sochy svobody v Išinomaki na snímku z 4. dubna (na snímku) a 10. září.
Autor: Reuters
Nákladní loď Asia Symphony zůstává uvízlá na břehu ve městě Kamajši i půl roku po tsunami.
Autor: Reuters
Pohled na město Oganawa v prefektuře Mijagi z 16. března (nahoře), 3. června a 1. září (dole) nabízí srovnání, jak práce na odklízení trosek za půl roku pokročily.
Autor: Reuters
Zdevastované pobřeží Japonska v okolí města Sendaj na snímku z 12. března a letecký pohled na totéž místo ze 7. září (dole).
Autor: Reuters