Bariéry, které Berlín na téměř tři desetiletí rozdělily na dvě části, vyrostly v ulicích města v noci na 13. srpna 1961.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Ve vší tajnosti připravované opatření mělo za cíl zastavit odliv obyvatel komunistické NDR do bohatšího a svobodnějšího Západního Berlína. Ani ostře střežená berlínská zeď však pokusům o útěk zcela nezabránila. Nejméně 136 lidí při tom přišlo o život.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Otázka budoucího statusu Německa vyvolávala spory mezi Sovětským svazem a západními mocnostmi už během druhé světové války.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Po jejím ukončení byl Berlín, stejně jako celé Německo, rozdělen do čtyř okupačních sektorů, spravovaných USA, Francií, Británií a Sovětským svazem.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Neshody mezi někdejšími válečnými spojenci vyvrcholily v roce 1949 vznikem dvou německých států s odlišnými politickými a ekonomickými systémy.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Na území sjednocených západních sektorů byla vyhlášena Německá spolková republika, zatímco na východě vznikla pod kuratelou Sovětského svazu Německá demokratická republika.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Berlín, ač zcela obklopen územím východního Německa, zůstal rozdělen mezi oba státy.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Pro obyvatele NDR představoval Berlín jedinečnou příležitost k nahlédnutí za železnou oponu, a to zejména poté, co byla vnitroněmecká hranice počátkem 50. let obehnána plotem a stala se prakticky neprostupnou.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Dostat se do Západního Berlína bylo naproti tomu jednoduché. Stačilo nastoupit na nadzemní dráhu a za několik minut se člověk ocitl na druhé straně hranice.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Řada obyvatel východní části Berlína tak například pravidelně dojížděla do západní části za prací. Ne všichni se vrátili zpět.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Desetitisíce uprchlíků, kteří každoročně o režimu Waltera Ulbrichta "hlasovali nohama", představovaly pro vedení NDR nejenom propagandistický, ale také hospodářský problém.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Ze zhruba 2,7 milionu lidí, kteří v letech 1949 až 1961 uprchli, byla drtivá většina v produktivním věku, a navíc šlo obvykle o kvalifikované pracovníky.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Souhlas s výstavbou zdi získali východoněmečtí představitelé na poradě prvních tajemníků komunistických stran počátkem srpna 1961. Přípravy na zřízení "protinacistické obranné zdi" se před veřejností podařilo do poslední chvíle udržet v tajnosti.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Jednotky východoněmecké policie, vojska a lidových milicí vyrazily do berlínských ulic v noci na 13. srpna 1961 a během několika hodin rozdělily spící město kotouči ostnatého drátu a kamennými náspy.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Západ budování zdi jen bezmocně přihlížel. K přechodu mezi americkým a sovětským sektorem Checkpoint Charlie sice najely americké tanky, ale tím se reakce Západu vyčerpala.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Dodnes se vedou spory o to, zda západní velmoci byly o chystaném postavení bariéry dopředu informovány svými tajnými službami, či zda šlo skutečně o blesk z čistého nebe, jak tvrdili někteří tehdejší představitelé Spolkové republiky.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Provizorní bariéry mezi západním a východním Berlínem byly zanedlouho nahrazeny bytelnějšími překážkami a nakonec získaly podobu skoro čtyři metry vysoké zdi z betonových panelů.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Vedle vyrostlo průběžně zdokonalované opevnění, skládající se z příkopů, plotů z ostnatého drátu, minových polí a samostřílů.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Na odvážlivce, jemuž se tyto nástrahy podařilo překonat, čekali bdělí pohraničníci, kteří měli rozkaz zastavit "narušitele" i střelbou.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Už 24. srpna 1961 se obětí tohoto příkazu stal Günter Litfin (24). Podobný osud stihl podle Postupimského centra pro soudobý výzkum a Nadace Berlínské zdi dalších nejméně 135 lidí.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Zeď rozdělovala Berlín 28 let. Stejně rychle jako vyrostla, však nakonec i zmizela.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Uvolnění poměrů v Polsku a Maďarsku v roce 1989, jehož vedlejším důsledkem byla mohutná vlna východoněmeckých zájemců o vystěhování na Západ, nemohlo vedení NDR ignorovat.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
A tak 10. listopadu 1989 nechalo otevřít hraniční přechody do západního Německa. V euforii pak začali lidé do Berlínské zdi vyrážet průchody. Symbol studené války padl a cesta ke znovusjednocení Německa byla otevřená.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Přestože, až na pár pietně uchovávaných úseků, Berlínská zeď fyzicky padla, v mysli řady Němců přežívá dodnes. Podle nedávno zveřejněného průzkumu si 83 procent obyvatel někdejší NDR myslí, že mezi Východem a Západem stále existuje "neviditelná zeď".
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Zatímco pro pamětníky je vzpomínka na berlínskou zeď stále bolestivá, pro jiné se stala štědrým zdrojem obživy a magnetem na návštěvníky ze zahraničí.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
U Braniborské brány, na Postupimském náměstí nebo u bývalého přechodu Checkpoint Charlie stojí každý den podnikavci v dobových vojenských uniformách a za pár eur dávají nadšeným cizincům razítka do pasu a fotí se s nimi.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Kdo se chce seznámit s trasou zdi a prohlédnout si její pozůstatky, může si kromě tradiční vyjížďky volit i populární "safari v trabantech".
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
A komu by nestačilo odvézt si jen zážitky a fotky, může si skoro na každém rohu v centru koupit údajně zaručeně pravý kousek Berlínské zdi.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Kritici komercionalizace varují, že z centra Berlína se stává "Disneyland studené války", a volají po úředním omezení těchto aktivit.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Pro Berlín je to ale nezanedbatelný zdroj příjmů, kterého by se zadlužená metropole zbavovala jen s těžkým srdcem. Ročně atrakce studené války navštíví na 5,5 milionu lidí. To je asi čtvrtina všech návštěvníků Berlína.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz