náhledy
Blíží se Mikuláš a Českem se nejspíš opět přežene vlna Krampus festivalů. Možná by však příznivci rohatých importovaných příšer měli upřít pozornost k východu naší země. Začátkem prosince totiž i na Valašsku už po staletí vylétají čerti. Sice je provází i Svatý (Mikuláš), leč děs a hrůza zde mají už po staletí navrch. Na snímku partyje čertů z Nedašova.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Byť je teprve po poledni, na stráni nedaleko Nedašova to spíš připomíná sychravý podvečer. Pofukuje studený vítr, po ovcích tu zbyly jen kusy rouna zamotaného do pichlavého jalovčí. Jalovce tu stojí jako antické sloupy a mezi nimi je postava navlečená v kůži. Maska překrývá obličej, sytý rudý jazyk vyplazený, pod ním kůže až po prsa. Démon, posel zásvětí.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Řádění turecko-tatarských hord, které tento kraj zpustošily roku 1663, se krvavě zapsalo do pamětí lidí. Pravidelně, generaci co generaci, začátkem zimy vylétá družina, již tvoří krom Čertů ještě Kobyla, Žid/Prďa/Nosič, Svatý a Smrt. To aby lidem připomněli hrůzy, které postihly jejich předky. Ale nejenom to. (Nosič, Kobylica, Čert ze Střelné).
Autor: Petr Topič, MAFRA
Některé z masek na turecká janičáře přímo odkazují. Stačí se podívat na Koníky z Lužné (na snímku), nebo na masku Kobyly z Horní Lidče. Pokud však začneme pátrat a podíváme se trošku dál za kopce Bílých Karpat, trkne nás podobnost např. s bulharskými chlupatými maskami, které se objevují během svátku Kukeri.
Autor: Petr Topič, MAFRA
I zde vystupují chlupatá stvoření se zvonci. Vlastně podobné najdeme napříč celou Evropou či Malou Asií. V obyčejích, maskách folkloru se totiž projevují mýty a rituály, které sahají mnohem hlouběji, než do sedmnáctého století. (Čert z Francovy Lhoty).
Autor: Petr Topič, MAFRA
I ten křesťanský Mikuláš je oproti nim vlastně mladík a patří spíš do svrchní vrstvy. Vydejme se tedy na výpravu a zanořme se do kolektivního nevědomí. Třeba přijdeme na to, kde se tyto zvyky vzaly a co nám říkají. (Svatý z Lužné).
Autor: Petr Topič, MAFRA
Nutno zmínit, že toto není vědecká práce. Jde jen o poučený popis znaků. Znaků, které byly během staletí notně zamíchány, mladší se staršímy na sebe tu navazují, tu se vytěsnily, případně splynuly. Na různých místech se charakteristika (náboj) postav během let vyvíjel, či dokonce změnil polaritu. (Smrtka/Krkaňa z Lužné).
Autor: Petr Topič, MAFRA
Například postava Smrti, u které by se dalo předpokládat, že bude mít hlavně negativní konotaci, je v některých vesnicích naopak vážená. Vyhání totiž smrt ze stavení. (Smrt z Horní Lidče).
Autor: Petr Topič, MAFRA
Prapůvod můžeme hledat v oslavách slunovratu. Starý rok se uzavírá, nový (snad) nastane. Důraz je na slově SNAD. V období konce roku naši předkové, kteří si ještě nedokázali většinu přírodních jevů zdůvodnit, konali spoustu rituálů, aby si zajistili příchod jara a dobrou úrodu. (Čerti z Horní Lidče).
Autor: Petr Topič, MAFRA
V maskách Čerta či Nosiče - začerněných, případně zakrytých tvářích - spatřují odborníci na folklor odkaz na předky, kteří se jejich prostřednictvím vracejí zpět na zem. Jejich pomoc a přímluva by měly zajistit hojnost v roce příštím. (Nosič z Lužné).
Autor: Petr Topič, MAFRA
Navrátilec (revenant) ze zásvětí byla prvotní definice Čerta. Na zem se v řeckém (i tureckém a balkánském) folkloru vracejí postavy Kallikantzaros. Démoni, kteří během roku v podsvětí řežou Strom světa, aby spolu s ním porazili svět. Než se jim to podaří, dostanou se během Vánoc na povrch, kde mohou škodit lidem. Nastává dvanáct nepokřtěných dní. Na jejich konci (6. ledna) se musí vrátit pod zem. Tady zjistí, že se Strom světa zacelil a svět bude pokračovat dál. (Čert ze Střelné).
Autor: Petr Topič, MAFRA
Rohy, kopyta a jednoznačná negativní konotace mu byly přisouzeny mnohem později. Původně byl Satirem, který běhal kolem Dionýsova vozu během oslav jara a plodnosti. Kopyty bušili do země a přivolávali tím jaro zpět. (Čert z Horní Lidče).
Autor: Petr Topič, MAFRA
Podobně negativní vyznění si vysloužil Žid/Nosič/Prďa. Během obchůzky je mu přisouzena role nosiče výslužky. Dlouhé vlasy, výrazný nos. (Kvašák z Horní Lidče).
Autor: Petr Topič, MAFRA
Či dlouhé barevné pentle. Na prastaré rovině nešlo o Izraelitu, ale o dziada (děda), tedy předka. (Nosič/Frfák ze Střelné).
Autor: Petr Topič, MAFRA
Až Vás tedy šlehne důtkou či jalovcem nebo vás svou ježovinou popíchá valašský čert, nezlobte se a přijměte to jako vzkaz od našich předků. Že to byli oni, kdo před staletími pomohli tomu, že svět nezanikl. (Čert z Lužné).
Autor: Petr Topič, MAFRA