náhledy
Desítky hrobů slavných osobností v Praze dostaly novou tvář díky programu adopce. Opravit náhrobek stojí průměrně kolem padesáti tisíc korun, Správa pražských hřbitovů proto nabízí ty opuštěné k adopci. Lidé investují do umělců, národních buditelů i tragicky zesnulých sester.
Autor: Správa pražských hřbitovů
Do projektu bylo zařazeno 330 hrobů, většinou osobností ze světa kultury, vědy, politiky nebo náboženství. Nikdo se o ně dlouhodobě nestará a často jsou ve velmi špatném stavu. Do adopce se zapojily vysoké školy, různá občanská sdružení i soukromé osoby a firmy. Díky tomu se adoptovalo 172 náhrobků, z nichž většina již byla opravena. Například hrob dramatika Ladislava Stroupežnického nebo jednoho z průkopníků rokenrolu u nás Mikiho Volka. V jiných českých městech zatím podobné projekty nevznikly. Podívejte se, jak se hroby, které již prošli renovací, změnily.
Autor: Správa pražských hřbitovů
John William Madden (1865 – 1948), přezdívaný Dědek, byl legendárním trenérem fotbalové Slavie Praha. Narodil ve skotském Dumbartonu. Jako hráč Celticu Glasgow vyhrál dvakrát mistrovský pohár. Od roku 1905 byl trenérem Slavie Praha, kde zavedl nové netradiční postupy, včetně rehabilitace a léčení fotbalových zranění. Už za tři roky po jeho nástupu do funkce vyhrála Slavie poprvé český pohár a později získala i 3 ligové poháry. Za svůj inovativní přístup je dodnes nazýván otcem českého fotbalu. Jeho hrob adoptoval Fotbalový oddíl SK Slavia.
Autor: Správa pražských hřbitovů
V tomto hrobu je pohřbený malíř a ilustrátor Václav Jansa (1859 – 1913). Jeho nejznámějším dílem je velkolepý cyklus několika alb akvarelů staré Prahy, který vytvořil na zakázku pražské radnice a obsahuje výjevy především z těch pražských zákoutí Starého města a Josefova, která byla později asanována. Je zde také pohřbena jeho dcera Libuše Jansová (1904–1996) a její partner Ivan Borkovský (1897–1976). Oba byli významnými archeology a hrob adoptovala Česká archeologická společnost.
Autor: Správa pražských hřbitovů
Václav Matěj Kramerius (1753 - 1808) byl český spisovatel, nakladatel a novinář, ale zejména zakladatel České expedice - prvního ryze českého nakladatelství v našich zemích. Vydával vlastní Pražské poštovské noviny, které později nesly jeho jméno. V jeho nakladatelství vyšla většina českých knih jeho doby. Stalo se centrem obrozeneckého hnutí. Jeho činnost pomáhala šířit český jazyk a vlastenectví. Jeho hrob adoptovalo jeho rodné město Klatovy.
Autor: Správa pražských hřbitovů
Teréza Nováková (1853 Praha – 1912 Praha) byla česká spisovatelka s regionálním zaměřením na okolí Litomyšle a Proseče, představitelka realismu a tzv. venkovské prózy. Byla aktivní členkou ženského emancipačního hnutí. Založila a redigovala časopis Ženský svět a usilovala o rovnoprávnost žen, volební právo a právo na vzdělání. Hrob adoptovalo město Proseč.
Autor: Správa pražských hřbitovů
Josef Božek (1782 - 1835) je jedním ze zakladatelů české mechaniky. Účastnil se stavby prvního parního stroje v tehdejším Rakousku. Nejvýznamnější přínos zaznamenal v oboru hodinářství. Stavěl přenosné, interiérové i věžní hodiny. Jeho přesné kyvadlové hodiny pro hvězdárnu pražského Klementina z roku 1812 sloužily až do roku 1984 v Astronomickém ústavu v Praze. Hrob adoptovalo ČVUT a Gymnázium Josefa Božka v Českém Těšíně.
Autor: Správa pražských hřbitovů
Karel Šimanovský (1825 - 1904) byl herec a režisér. Začínal jako ochotník. Jako kočovný herec cestoval s Josefem Kajetánem Tylem. Od roku 1848 hrál ve Stavovském divadle v Praze. Později přešel do prozatímního divadla a poté do Národního divadla. Hrál především tragické a hrdinské role. Ztvárnil například Julia Caesara ve stejnojmenné Shakespearově hře, Hamleta nebo Krále Leara. Jeho hrob adoptoval městys Pavlíkov, jehož součástí je dnes Šimanovského rodná ves Skřiváň.
Autor: Správa pražských hřbitovů
Jaromír Erben (1811–21.11.1870) byl významný český spisovatel a představitel literárního romantismu. Je znám především jako sběratel lidové poezie a pověstí, ze kterých vzniklo jeho nejznámější básnické dílo Kytice. Mezi jeho další díla patří Prostonárodní české písně a říkadla, České pohádky, Tulák a řada dalších. Hrob adoptovala Erbenova rodná obec Miletín a soukromí dárci.
Autor: Správa pražských hřbitovů
Jindřich Mošna (1837 - 1911) byl český herec. Začínal jako ochotník a kočovník. V roce 1864 se stal hercem pražského Prozatímního divadla a později hrál i v Národním divadle. Patřil ve své době k nejoceňovanějším českým hercům. Dlouho byl brán za herce hlavně komických rolí, ztvárnil však i například Harpagona v Molièrově Lakomci nebo Polonia v Shakespearově Hamletovi. Hrob adoptoval spolek Theatrum Mundi - společnost pro umění.
Autor: Správa pražských hřbitovů
Správa pražských hřbitovů také pořádá veřejnou sbírku, díky které získala prostředky na opravu hrobů, které zatím nikdo neadoptoval. Náhrobek Josefa Wenziga (1807 - 1876), spisovatele a autora libret k operám Bedřicha Smetany Dalibor a Libuše, byl opraven právě z prostředků získaných ve veřejné sbírce.
Autor: Správa pražských hřbitovů
Karel Havlíček Borovský (1821 - 1856) byl básník a novinář. Je považován za zakladatele moderní české žurnalistiky. Byl redaktorem Pražských novin a založil vlastní Národní noviny a časopis Slovan. Je autorem básnických knih, například Obrazy, Král Lávra nebo Tyrolské elegie. Jeho hrob adoptovala soukromá firma.
Autor: Správa pražských hřbitovů
Tento náhrobek patří k nejznámějším Olšanských hřbitovech. Jsou zde podle legendy pohřbeny sestry Klenkovy Františka a Antonie, které tragicky zemřely, když jim povoz přejel nohy. Nápisová deska ve zdi hřbitova je často v literatuře zmiňována jako nejstarší deska s českým textem na tomto hřbitově a stojí zde: Zde dvě sestry spolu spíme, Klenkovy jsme zplozeny, že nás anděl vzbudí víme, neb jsme v Kristu zrozeny. Kterýkoli tudy půjdeš, rozvaž svoje pohodlí, tě žádáme, když to přečteš, tak se za nás pomodli. Hrob je adoptován Městskou částí Praha 3.
Autor: Správa pražských hřbitovů
Jan Karafiát (1846 - 1929) byl evangelický farář, známý především jako autor pohádkové knihy pro děti Broučci. Působil jako také jako redaktor církevního časopisu a vychovatel. V Praze vyučoval syna a dceru T. G. Masaryka. Jeho hrob adoptovala Českobratrská církev evangelická, které odkázal autorská práva na knihu Broučci. Ta díky tomu mohla finančně podporovat vydávání Bible a církevních tisků.
Autor: Správa pražských hřbitovů
Karel Napoleon Balling (1805 - 1868) byl chemik a pedagog. Věnoval se také vědecké činnosti v byl profesorem chemie. Aktivně propagoval cukrovarnictví a pivovarnictví, zaváděl nové vědecké názvosloví, metodiku určování kvality cukerných roztoků, mj. vynalezl i sacharometr. Díky Ballingově stupnici hustoty extraktu se začala rozlišovat stupňovitost piva. Hrob adoptovala Vysoká škola chemicko - technologická v Praze a Český svaz pivovarů a sladoven.
Autor: Správa pražských hřbitovů
Jan Erazim Vocel (1803 - 1871) stál u zrodu Sboru archeologického musea českého a v roce 1850 byl jmenován prvním českým mimořádným profesorem archeologie a dějin umění na pražské univerzitě. Založil časopis Památky archeologické, který dodnes vychází. Vrcholným dílem jeho kariéry je dvojdílný spis Pravěk země české, kterým položil základy k vědecké archeologii u nás. Jeho jméno je umístěno pod okny Národního muzea. Hrob adoptovala Fakulta restaurování Univerzity Pardubice.
Autor: Správa pražských hřbitovů
Jakub Schikaneder (1855 - 1924) byl pražský malíř. Maloval často melancholicky laděné obrazy se stařenami či nokturna. Jeho oblíbeným námětem byl podzim a častými motivy jeho tvorby v pokročilém stáří byla pražská zákoutí a nábřeží na Vltavě. Hrob adoptovala galerie Kodl a soukromí dárci.
Autor: Správa pražských hřbitovů
František Josef Řezáč (1819 - 1879) byl český katolický kněz, pedagog, spisovatel a politik. Byl průkopníkem a zakladatelem vězeňského školství. Jeho hrob adoptovala Vězeňská duchovenská péče z.s.
Autor: Správa pražských hřbitovů
Nikolaj Alexandrevič Chodorovič (1857 - 1936) byl ruský generál, jeden z iniciátorů vzniku České družiny, přímého předchůdce Čs. legií během první světové války. Po válce žil v Srbsku a od roku 1922 v Praze, kde mu Češu zajistili penzi. Jeho hrob adoptovala Československá obec legionářská.
Autor: Správa pražských hřbitovů
Více než 160 hrobů stálé zůstává neadoptovaných. Mnohé z nich jsou ve velmi špatném stavu. Na podzim by mělo přibýt až padesát dalších hrobů významných osobností z Vinohradského hřbitova. Podle koordinátorky projektu Oldřišky Dvořáčkové může množství hrobů zařazených do projektu stoupnout v budoucnu až na tisíc.
Autor: Správa pražských hřbitovů