náhledy
Přes třicet let ležely v depozitáři ostatky neznámého Přemyslovce, nalezené v hrobě pod nynější podlahou katedrály sv. Víta na Pražském hradě. MF DNES byla exkluzivně u toho, když je v úterý místní archeologové na stejném místě znovu pohřbili. Ostatky mohou patřit Boleslavu I.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Je tomu bezmála 1 050 let, co tento slavný kníže zvaný Ukrutný zemřel. Kde leží kostra energického a mocného vládce, ale také vraha svatého Václava, se dosud nepodařilo bez pochyb určit. Mnohé indicie napovídají, že se nachází v hrobě označeném K1, který byl před sto lety nalezen pod podlahou chrámu.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Kosti z hrobu K1 byly od začátku 80. let minulého století, kdy je vyzvedli antropologové, v depozitáři. Trvalo více než třicet let, než byly na stejném místě znovu pohřbeny. V úterý je archeologové Pražského hradu uložili do hranaté schrány z leštěného černého kamene.
Autor: Dan Materna, MAFRA
V příšeří podzemí pod svatovítskou katedrálou, kde je umístěna i hrobka nejvýznamnějších českých králů, se dochovaly zbytky krypty románské baziliky a ještě starší rotundy, jejíž zrod kolem roku 930 se tradičně připisuje knížeti Václavovi.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Právě zde byl český patron pohřben poté, co jeho ostatky přivezl bratr Boleslav I. ze Staré Boleslavi. A jen o pár metrů vedle možná spočinul právě Boleslav se svou ženou.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Pokud je to skutečně on, můžeme prohlásit, že Česko splnilo svou morální povinnost a důstojně pohřbilo velmi úspěšného vládce, který je mnohými označován za zakladatele české státnosti.
Autor: Dan Materna, MAFRA
„Říct s určitostí, komu tyto kosti z hrobu K1 patří, nemůžeme. Je však jasné, že to nemohl být někdo jiný než Přemyslovec. Přímo v rotundě totiž mohl být pohřben jen příslušník vládnoucího rodu nebo významná církevní osoba. Nicméně u mužských ostatků se nalezla dýka, což je považováno za znak světské moci,“ vysvětluje hradní archeoložka Milena Bravermanová.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Jedna teorie přisuzuje ostatky Boleslavu I., druhá jeho synovi Boleslavu II. Ovšem podle předběžného zjištění antropologů jde o kosti muže mladšího středního věku a oba zmínění vládci se na svou dobu dožili požehnaného věku.
Autor: Dan Materna, MAFRA
„Ještě to tedy může být buď nějaký jiný člen vládnoucí dynastie, nebo příslušník generace mezi Boleslavem II. a jeho syny Oldřichem a Jaromírem, o níž nemáme historické prameny,“ říká Bravermanová.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Experti nyní doufají, že jim pomůže genetická analýza, která se právě provádí. Ostatně právě kvůli supermoderním metodám výzkumu čekaly kosti knížete K1 tak dlouho v depozitáři. Získat DNA z tisíc let starých kostí však není vůbec jednoduché.
Autor: Dan Materna, MAFRA
V archeologickém depozitáři Pražského hradu se již od 50. let minulého století nacházejí kosti ještě jednoho českého panovníka. Syna svaté Ludmily - knížete Spytihněva I. a také jeho manželky, která byla pohřbena s luxusními hrozníčkovými náušnicemi.
Autor: Dan Materna, MAFRA
I tyto ostatky by se brzy mohly dočkat důstojnějšího uložení. Přesné místo však ještě není definitivně určené, protože byly vyzvednuty z lokality, která dnes již není přístupná - u nejstaršího pražského kostela zasvěceného Panně Marii, po němž se dochovaly jen základy. Ty jsou v Obrazárně Pražského hradu a pod úrovní vydlážděného II. hradního nádvoří.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Podzemní prostor s hrobkou českých králů získal po čtyřměsíční práci restaurátorů, opravách a různých stavebních úpravách úplně nový vzhled. Suterén již nepřipomíná obyčejnou podzemní chodbu s nevkusnými lampami a nevkusně odhalenými elektrickými kabely.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Díky tmavému nátěru železobetonových konstrukcí a umně směrovanému nasvícení působí mnohem intimněji a zároveň luxusněji. To, co je v podzemí zajímavé, tak nelze přehlédnout. Hned za vstupem z šera vystupují románské sloupy krypty bývalé baziliky.
Autor: Dan Materna, MAFRA
O kus dál následuje zdivo rotundy a zaklenutá renesanční hrobka. Z ní se již vchází do předsálí Královské hrobky, která díky světlu a zlaté mozaice na stěnách a stropě přepychově září. Přes mříže je možné vidět sarkofágy Karla IV., Rudolfa II. či Jiřího z Poděbrad.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Prohlídka prostor pod katedrálou je nyní možná pouze pro skupiny do dvaceti osob, a to jen v doprovodu a s výkladem průvodce Správy Pražského hradu. Aby bylo možné udržet v suterénu odpovídající klima, musí být mezi návštěvami takových skupin půlhodinová přestávka.
Autor: Dan Materna, MAFRA