náhledy
Měl by mít pět set kilometrů a stát minimálně jako dva bloky jaderné elektrárny. A podobně jako se - zatím jen na papíře - zařezává do krajiny, dělí i společnost na dva nesmiřitelné tábory. Projekt vodního koridoru Dunaj - Odra - Labe, který se jako chiméra opět zjevil s nástupem Miloše Zemana a nové politické garnitury.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Celý projekt je rozdělen do čtyř úseků plus odbočka do Polska. V některých místech by koridor využíval koryta již regulovaných řek, či by šel v dříve zbudovaných kanálech. To je případ zejména jihu Moravy a Zlínského kraje, kde se neočekávají významnější komplikace. Naopak na západní větvi z Pňovic do Pardubic by musel překonat Třebovskou vrchovinu (převýšení několik set metrů), což je i podle zastánců obtížný úkol. Jedna z variant mimo jiné počítá s překládáním železničního koridoru na této trase.
Autor: www.d-o-l.cz, MAFRA
Reportáž vznikala v místech plánované severní větve, která má vést z Přerova do Ostravy a dál do Polska. Kvůli přístupu průmyslových celků v Přerově, Hranicích, Ostravě a Slezsku k mořím dává právě tato trasa projektu smysl.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Vodní koridor, jak bývá tvůrci označován, by mohl postaven být v letech 2037-2047. S prvními bagry v krajině je možné hypoteticky počítat nejdřív za sedm až deset let. Brát jakákoli data jako určitý termín však nemá smysl. Přerov by měl být křižovatkou těchto větví.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Poblíž těchto míst by stavbaři měli vybudovat velký přístav. Nejdříve však musí vzniknout studie, která řekne, jestli takový projekt vůbec má smysl. Veřejnou soutěž na ni vyhlásí ministerstvo. Přijít by podle ředitele vodních cest Jana Skalického měla na 200 milionů korun. Ministerstvo dopravy věří, že částka bude nižší. Hotová by měla být do konce roku 2014.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Kudy kanál povede? Získat podrobné plány od ŘVC, které je jako jediná instituce u nás má, není možné. Podle Skalického hrozí, že by projekt účelově napadaly ekologické organizace. Tomu by se podle něj dalo zamezit přijetím speciálního zákona o kanálu, případně upravit legislativu tak, aby se usměrnil jejich vliv v přípravném řízení.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Určitě jeho trasa povede Moravskou bránou, kde by měl být nejnižší bod trasy. A i tady se budou přesouvat miliony tun zeminy, budovat betonová přemostění či tunely.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Poměrně obsáhle je však koridor DOL popsán v knize Křižovatka tří moří, či na http://d-o-l.cz. Skalický nevylučuje, že by se navržená trasa mohla měnit v rozmezí 5 až 7 %. Kopec, na kterém je u obce Kunčice evropské rozvodí, by měl například protnout buď hlubokým zářezem, nebo plavebním tunelem.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Existuje několik variant, kudy by měl být koridor procházet. Může využívat koryta již upravených řek (Osek nad Bečvou). Či procházet krajinou v novém korytě. Chráněná stavební uzávěrou je zatím jen jedna trasa. Již léta obcím blokuje jejich pozemky.
Autor: Petr Topič, MAFRA
S nedostatkem vody - jezdit by zde měly lodě s ponorem 2,8 metru - by si měly poradit vodní nádrže. Zbudováno by jich mělo být podle ŘVC "asi šest". Jako příklad Skalický uvádí plán přehrady Spálov.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Je jasné, že záměry jsou v přímém rozporu s cíli ochránců a ekologů. To, že by D-O-L měl někdy vůbez vzniknout, či dokonce procházet chráněným územím, je podle nich z říše sci-fi. Odkazují na naše zákony - změnit by je musel parlament, i na mezinárodní smlouvy, které dopravní stavby v CHKO zapovídají. To je i případ CHKO Poodří.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Oblast, která se táhne od Jeseníka nad Odrou až po Ostravu, je s 81,5 km2 druhou nejmenší u nás. Přesto, nebo právě proto, si podle podle ochránců přírody zaslouží naši pozornost. V těsné blízkosti civilizace se tu totiž nachází mnoho unikátů.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Ať už jde o vzácné rostliny, například nepukalku plovoucí, či o celý ekosystém mokřadů, luk a lužních lesů. Ochránci přírody se bojí, že by kanál narušil přirozený organický rytmus tohoto ekosystému, a tím zničil jeho druhovou pestrost.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Pro lepší pochopení jejich názoru musíme sestoupit až na dno říčního koryta.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Tam, kde na jaře tečou z Beskyd až tři metry vody, je nyní stěží po kolena. Tak je to však správně. Meandry a navazující luhy takové množství vody podle ochránců zvládají. A naopak tím přívaly vody přispívají k přirozenému (a pro organismy příhodnému) pohybu v rámci koryta. Materiál, který voda ze břehu sebere, vyplaví za meandrem na mělčině.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Zde se nejdřív uchytí rákosy a trávy, poté na nich vyrostou křoviska a vrby. Podle ekologů by byl kanál narušil toto přirozené střídání výšky vodní hladiny a ohrozil bohatost biotopu. O nějakém umělém vypouštění vody do kanálu nejde podle ochránců uvažovat. Pouze by to organismy spláchlo. V některých místech - Bařiny - by kanál mohl odříznout od vody prameniště s výskytem unikátní parožnatky (jde o nejsložitější zelené řasy, které dělí od vyšších rostlin jen krůček. Na Zemi jsou již stovky milionů let.)
Autor: Petr Topič, MAFRA
Ekosystém je podle ochránců na povodně navyklý, respektive je na něm založený. Byť by kanál nevedl přímo korytem řeky, mohl by narušit přirozený koloběh vody. To by znamenalo konec společenstva rostlin měkkého luhu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Ale nejde jen o vzácné rostliny či ptactvo (například volavka bílá nebo orel mořský). Kanál by znamenal obrovský zásah do krajiny. V cestě mu leží pozemky i domy.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Soukromý zemědělec Vladimír Klečka hospodaří v okolí Bartošovic na lukách a polích nedaleko letiště Mošnov. Na některých z nich by mělo vyrůst logistické centrum.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Na 800 hektarech pěstuje brambory, obilí a soju. Zažil toho tady již mnoho. V 97 mu voda statek vyplavila. Vinu však nepřičítá neregulované řece, ale dopravním stavbám, které farmu oblíčily a zamezily vodě v odtoku. "Je to zločin, ekonomický nesmysl betonové lobby," komentuje projekt kanálu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Nedaleko od něj sbírá pan Jan Jašek moravskou jaderničku na "pesničky". Jablka starých odrůd z prastarého sadu skončí ve kvasu na kalvádos. Projektu, který by do těsného sousedství přivedl kanál, věří. Nevadí mu ani, že by kvůli tomu musel nad bartošovickými domy vyrůst stovky metrů dlouhý akvadukt.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Zemědělec Klečka naopak vidí příležitost v podpoře drobného podnikání. "Kdyby raději půjčili sto tisíc malým živnostníkům, vrátilo by se to kraji i státu mnohem efektivněji," soudí. Kraj by mohl těžit například z turistického ruchu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Zatímco nedaleké Beskydy jsou turistů plné, do Poodří jich mnoho nezavítá.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Díky tomu, že byl tento kraj po léta na pokraji zájmu, se zde zachovaly mnohé přírodní unikáty.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Samozřejmě ne všechny je možné návštěvníkům zpřístupnit. Odporovalo by to jejich bezpečí i smyslu ochrany přírody.
Autor: Petr Topič, MAFRA
O tom, že je projekt kontroverzní, nepochybují ani jeho propagátoři. Tvrdí však, že pro Česko bude v důsledku prospěšný. Už úvodní debata však naznačuje, že odpůrci udělají vše pro to, aby ke stavbě vůbec nedošlo. Stejně jako zastánci.
Autor: Petr Topič, MAFRA