Před 70 lety se na východní frontě druhé světové války schylovalo k bitvě u Sokolova, v níž se poprvé v rámci samostatné jednotky na tomto bojišti zapojili do boje českoslovenští vojáci. Historické snímky ukazují přípravy vojáků na toto střetnutí.
Autor: Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Hrdinou bitvy se stal nadporučík Otakar Jaroš, velitel první roty. Padl při plnění úkolu nepustit německé jednotky přes řeku Mžu. Jaroš se později stal ikonou komunistické propagandy v Československu, která jednoznačně preferovala boje na východní frontě. Sám Jaroš však komunistou nebyl.
Autor: Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Nástup československé jednotky v Buzuluku v červenci 1942. Zajímavost: Na snímku je zachyceno třicet tři z pouhých padesáti pušek, které měli Čechoslováci v té době k dispozici. Do jednotky se hlásili čs. občané žijící v SSSR, slovenští zajatci a přeběhlíci, později i volyňští Češi. Značná část vojáků byli českoslovenští židé.
Autor: Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Inspekci československé jednotky v Buzuluku přijel v červenci 1942 vykonat ministr národní obrany čs. exilové vlády, generál Sergěj Ingr.
Autor: Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Výcvik v Buzuluku (červenec 1942).
Autor: Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Značná část výcviku byla věnována boji muže proti muži.
Autor: Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Další momentka z výcviku pochází ze zdolávání řeky Samarky.
Autor: Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Velitelem jednotky byl podplukovník Ludvík Svoboda, pozdější československý prezident. Zcela vlevo je jeho zástupce nadporučík Bohumír Lenc-Lomský, vpravo major NKVD Petr Kambulov. Sovětská tajná policie na československé vojáky dohlížela (ovšem nejen na ně, sledovala i sovětské jednotky).
Autor: Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Výcvik pokračoval i v ruské zimě. Vojáci na snímku se učí zacházet s těžkým kulometem Maxim. Československý prapor jich do své výzbroje obdržel dvanáct. K tomu dva protitankové kanony ráže 45 mm, 16 protitankových pušek PTRD-41, 9 minometů ráže 50 mm a 9 minometů ráže 82 mm, 40 lehkých kulometů DP, 553 samonabíjecích pušek SVT-40, 192 opakovacích pušek Mosin-Nagant, 10 odstřelovačských pušek, 47 samopalů a 47 pistolí a revolverů.
Autor: Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Důležitou zbraní proti německým "panzers" byly protitankové kanony (na snímku výcvik protitankové roty s kanonem ráže 45 mm).
Autor: Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Další zbraní v arzenálu československých vojáků byla protitanková puška PTRD-41.
Autor: Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Zimní nácvik boje o osadu.
Autor: Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Bojový prapor 1. polnímu praporu předal plukovník Heliodor Píka (vlevo). Tohoto důstojníka komunisté poté, co se v Československu chopili moci, popravili stejně jako řadu dalších, jichž se obávali pro jejich nekomunistické smýšlení.
Autor: Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
30. ledna 1943 1. polní prapor z Buzuluku odjel na frontu. Pak následoval pěší přesun ze železniční zastávky Valujky na frontu. Dalších 350 kilometrů do Charkova museli vojáci zdolat pochodem, železnice již byly zničené.
Autor: Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
30. ledna 1943 1. polní prapor z Buzuluku odjel na frontu. Pak následoval pěší přesun ze železniční zastávky Valujky na frontu. Dalších 350 kilometrů do Charkova museli vojáci zdolat pochodem, železnice již byly zničené.
Autor: Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Snímek z přesunu na frontu ukazuje podmínky, v nichž vojáci pochodovali.
Autor: Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Klimatické podmínky na počátku března, kdy se k bitvě schylovalo, dokládá snímek z postupu tankové divize SS "Das Reich" na Charkov.
Autor: Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha
Vjezd tankového sboru SS do dobytého Charkova, zřejmě z 15. března 1943. Právě součástí širších bojů v okolí tohoto druhého největšího ukrajinského města byla i bitva u Sokolova. Podrobný článek o bitvě samotné pro vás připravujeme na den jejího 70. výročí.
Autor: Vojenský ústřední archiv a Vojenský historický ústav Praha