náhledy
Česko čeká strategické rozhodnutí. Nová energetická koncepce ministerstva průmyslu by měla mimo jiné říct, jak se stát postaví k energii z jádra. Odpověď bude mít nejspíš vliv i na obec Dolní Rožínka na Žďársku, kde funguje poslední uranový důl v Evropské unii.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Bagry a těžební stroje se tady zakously do skály v roce 1957. Od té doby tu horníci vykutali více než 16 milionů tun rudy, ze které získali přes devatenáct tisíc tun uranu. Zbylých více než 300 tun v zemi ještě čeká. Tak to alespoň tvrdí poslední studie. To byl také jeden z důvodů, proč se ministerstvo průmyslu rozhodlo zachovat zdejší provoz na neurčito. Nebo alespoň do té doby, co se provoz ekonomicky vyplatí.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Už asi minutu padám spolu s dalšími horníky v úzké kleci dolů. Co chvíli mřížovanými dveřmi problikne světlo. Hned ho ale pohltí tma a osazenstvo klece dál oblizují jen úzké paprsky příručních svítilen. Blik, tma, blik, tma, blik, tma. Musím naprázdno polykat, abych vyrovnal tlak v uších.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Celkem dvanáct bliknutí a jsme na konci prvního sestupu. Dveře se otvírají, celá konstrukce důlního výtahu je vlhká, všude bahno. Čeká nás přesun důlním vláčkem k dalšímu výtahu, kterým se svezeme na 21. patro. Cíl cesty. V labyrintu chodeb by se jeden ztratil. Je jich tu na 600 kilometrů. Plus další stovky komínů.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Nejdřív ale musím dojít spletí chodeb k důlnímu vláčku. Na boku má (snad kdysi) rudou hvězdu. Fíra se krčí na malé sedačce hned za motorem, tvar je kompaktní, ne o moc větší jako vláček z pouti. Ostatně celé to tady dole vypadá jako zmenšenina nákladového nádraží pro trpaslíky.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Obsah uranu ve vytěžené rudě není ve srovnání s některými ložisky ve světě nejvyšší. V průměru připadá více než 1,5 kg uranu na jednu vytěženou tunu rudy. A podobné by to mělo být i při dalším pokračování těžby. Relativně nízký podíl uranu v těžené hornině je také důvodem kritiky ze strany ekologických organizací.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Stojí to vůbec za tu námahu? V podstatě se nabízejí jen dvě varianty. Zavřít, nebo těžit až na samotnou mez rentability. Argument nechme náš uran v zemi, až ve světě dotěží zásoby kvalitnější rudy a pak dráž prodejme ten náš, tady neplatí. Přerušení těžby se automaticky rovná uzavření, tedy nákladné likvidaci a sanování dolu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Pak je tu ještě pozice ekologických organizací. Formuje se o několik pater výše na úrovni celkového energetického zabezpečení Česka. Samozřejmě jinými (nejadernými) zdroji. Konkrétní výhrady k environmentální zátěži padají hlavně při zmínkách o dalších lokalitách zasažených jiným typem těžby - ve Stráži pod Ralskem či k odkalištím v Mydlovarech. Rožnou nikdo z nich nijak zvlášť neřeší.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Nástup na ranní směnu jsem stihnul jen tak tak. Pavel Vinkler štěká příkazy jako kulomet. Z tónu hlasu je poznat, že na nějaké debaty není zvyklý, prostě vojenský režim. Na dole demokracie neplatí, "Tady máš úkol, hleď ho splnit a pak se ptej," hodnotí přístup, který se mu osvědčil. Má na to právo, na vedoucího závodu Rožná I. se vypracoval od píky.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Ochotně se podvolím jeho povelům. Stále ještě napůl v polospánkovém režimu jsem absolvoval jeho přednášku, powerpointovou prezentaci o historii dolu si pro jistotu kopíruji. "Tady se vysvlečte, úplně! Vezmete si naše podvlíkačky," ukazuje Vinkler na plechovou skříňku, ve které čekají seprané spodky a onuce. Dekontaminací od radioaktivního prachu už evidentně prošly mnohokrát. Ještě rychlokurz zacházení se záchranným dýchacím přístrojem, osobní dozimetr a je ze mne horník začátečník.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Směnař u klece výtahu komunikuje s obsluhou a lidmi na patrech pomocí zvonku. Cink, cink, chlapík na povrchu odpoví podobným kódem a náklad míří dolů. Nad námi několik desítek metrů vysoká věž, z které padá dolů lano silné jak předloktí. Vydrží několik let, mě dnes snese přes kilometr pod zem.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Právě transport hlušiny na povrch je trnem v oku ekologů. Platí, že čím hlouběji pro uran musíme, tím víc hlušiny se vyveze. Dále tvrdí, že s těžbou je okolí dolu ovlivňováno radioaktivním plynem - radonem. Stacionární dozimetry v okolních obcích však žádné překročení limitů nehlásí.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Obdobné je to s výhradami k místním odkalištím. Obsahují radioaktivní bahno, nicméně celá soustava je jištěna sítí drenáží. Podnik je pod přísnou kontrolou a limity plní, ani Státní ústav pro jadernou bezpečnost žádnou vážnější havárii nezaznamenal. Debata o rizicích proto většinou sklouzne k větám typu Představte si, že… … bude hodně pršet, … hráz nebude stačit a podobně, … neumíme měřit, ale... Celý problém by se dal shrnout do otázky Jaká je míra rizika, kterou je společnost ochotna nést za určitý (energetický) komfort. Odpověď na ni však musí dát politici, respektive voliči.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Snad lze částečně souhlasit s tvrzením, že kdyby se do ceny uranu započítaly i náklady na sanaci krajiny a environmentálních zátěží, byl by důl v červených číslech. Jde však o zátěže z minulosti a stát by za jejich sanaci platil tak jako tak. Loni to bylo 187 milionů korun. Podnik jako takový je však ekonomicky soběstačný.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Většinu cesty nám kolem uší sviští nepříjemný vítr. Je to prý dobré znamení. Znamená to, že je vzduchotechnika v pořádku. Metan tady sice nehrozí, ale i tak ventilátory pumpují dolů stovky kubíků vzduchu za sekundu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
"Bez připomínek," hodnotí Vinkler práci party, která právě dokončuje výdřevu v jednom z komínů. Průvan je ta tam, jsme schovaní za provizorními dveřmi, které z ničeho nic vystoupily ze tmy. Za nimi je cítit vůně dřeva. Borovic. Pozdrav Dobrý den tady moc neužiju. Všichni se zdraví Zdař Bůh, nebo úsečněji Zdař! Na nějaké dlouhé vybavování to není. Chlapi mají co dělat. Do odstřeleného kusu skály musí vpasovat výdřevu z borových fošen a polen. Hardcore tesařina.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Světlo svítilny olizuje stěny, sem tam se zaleskne pyrit či se světlo utopí v černé žíle tuhy. Rube se tu amfiboliticko - biotitická rula. Šedě vypadající kámen hodně připomíná makadam. Obsahuje však zrníčka uranu, která je potřeba získat. Jeden horník vytěží za směnu cirka 7 tun. Násypníkem je pošlou dolů do vagonků, které vláček doveze až ke kleci výtahu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Už na povrchu odvezou rudu náklaďáky na haldu, kde čeká na zpracování. Jen několik set metrů vzdálená úpravna jede na rozdíl od dolu v nepřetržitém režimu. Z toho důvodu bývá "chemička" během roku na dva měsíce odstavená. Čeká se, až horníci narubou další materiál. I tak jede úpravna na 60 % své kapacity.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Když byl v úpravně v roce 1968 spuštěn zkušební provoz, šly grafy upravené rudy nahoru. Sešup nastal po revoluci. Z až 600 tisíc tun zpracované rudy sklouzla na nějakých 150 tisíc tun. Nyní brány závodu ročně opustí 200 tun uranu získaného z rudy a tři tuny z důlních vod.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Celý proces je poměrně složitá procedura. V Rožné se používá místo běžného kyselinového procesu tzv. alkalické loužení. Lidsky řečeno zde prostřednictvím sody z rudy vytáhnou uran, který naváží a posléze odloučí za použití speciálních přísad a technologie. Celé to je uzavřený proces, který trvá cca 20 dní, z něhož je na výstupu uranový koncentrát. V podstatě uranová sůl, ze které je po vysušení žlutý prášek. Na odkaliště putuje rmut a závod opouští voda, která splňuje parametry uložené státem.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Roční čistý zisk podniku se v roce 2010 pohyboval do 90 milionů korun. Rok 2011, i kvůli propadu v cenách na světových trzích, nejspíš nebude tak dobrý. Důl je sice v černých číslech, kdyby se však do ceny započítaly peníze, které ročně plynou na sanaci historických ekologických zátěží v dané lokalitě, byl by prodělečný. Což nás opět vrací k otázce, na kterou bude muset odpovědět vláda, jestli nadále podporovat energii z jádra či jiných zdrojů. A souběžně s tím, jestli palivo pro jaderné elektrárny vyrábět z domácích zdrojů. V kraji, kde nezaměstnanost dosahuje 10 %, a důl je jedním z mála míst, kde se dá na místní poměry velmi slušně vydělat, mají jasno.
Autor: Petr Topič, MAFRA