náhledy
Japonsko vtrhlo do Číny - V první polovině 20. století v Japonsku sílily militaristické skupiny. Přelidnění země a ekonomické těžkosti chtěly řešit územní expanzí. Už v roce 1931 obsadila japonská vojska Munadžusko, kde vytvořila loutkový stát. Japonci začali vést válku s Čínou, na konci roku 1937 dobyli tehdejší hlavní město Číny Nanking, kde zmaskrovali přes sto tisíc civilistů. Pod japonskou kontrolou byly Peking, Kanton či Šanghaj. V boji proti Japonclům se spojily dvě vůdčí osobnosti Číny, generál Čankajšek a Mao Ce-tung.
Autor: Profimedia.cz
Osa Berlín - Řím - Tokio - Německo, Japonsko a Itálie uzavřely na podzim 1940 vojenský pakt. Státy se v něm zavazovaly, že si vzájemně pomohou ve válečném úsilí. Na snímku (zleva) japonský vevyslanec v Berlíně Saburo Kurusu, italský ministr zahraničí Galeazzo Ciano a Adolf Hitler.
Autor: Profimedia.cz
Pearl Harbor - Datum 7. prosince 1941 se navždy zapsalo do dějin USA. V 8.25 ráno zaútočilo 360 japonských letadel na vojenskou základnu v Pearl Harboru na Havaji. Úder byl pro nepřipravené Američany zničující. V přístavu bylo zničeno přes devadesát lodí. Útok mířil i na letiště.
Autor: Profimedia.cz
Pearl Harbor - Datum 7. prosince 1941 se navždy zapsalo do dějin USA. V 8.25 ráno zaútočilo 360 japonských letadel na vojenskou základnu v Pearl Harboru na Havaji. Úder byl pro nepřipravené Američany zničující. V přístavu bylo zničeno přes devadesát lodí. Útok mířil i na letiště.
Autor: Profimedia.cz
Amerika jde do války - Den po japonském útoku na Pearl Harbor vstoupily USA do války s Japonskem. Prezident Franklin Delano Roosevelt žádá na snímku Kongres o vyhlášení války. Návrh byl jednomyslně schválen.
Autor: Profimedia.cz
Internovaná rodina - Poté, co Amerika vstoupila do války, internovaly úřady "nepřátelské osoby". V táborech skončilo skoro 120 tisíc lidí japonského původu. Většina z nich byli američtí občané.
Autor: Profimedia.cz
Japonsko vládne Pacifiku - Po Pearl Harboru zahájilo Japonsko mohutnou ofenzivu. Japonská vojska obsadila Filipíny, Hong-kong, Indonésii a řadu dalších menších ostrovů v Pacifiku. S Brity bojovali Japonci v Barmě. Na snímku japonští vojáci oslavují dobytí Filipín na jaře 1942.
Autor: Profimedia.cz
Bitva o Midway - Do poloviny roku 1942 dobyli Japonci většinu západního a jižního Pacifiku. Obrat ve válce přinesla bitva o Midway. Američané před ní prolomili japonský tajný kód a věděli, že cílem japonského útoku bude právě Midway. Mohli proto zaútočit na zaskočené japonské loďstvo. Japonci přišli o čtyři letadlové lodě a museli se stáhnout.
Autor: Profimedia.cz
Guadalcanal - O dosud bezvýznamný ostrov se Američané začali zajímat, když se dozvěděli, že na něm Japonci staví letiště. V srpnu 1942 se proto na Guadalcanalu vylodila americká námořní pěchota. Brzy dobyla rozestavěné letiště, které zprovoznila a pojmenovala po námořním pilotovi Hendersonovi, který padl u Midway. Japonci se Guadalcanalu nechtěli vzdát, podnikli několik neúspěšných protiútoků, krvavé boje se táhly ještě půl roku. Během něj zemřelo 24 tisíc Japonců a 1500 Američanů.
Autor: Profimedia.cz
Boje v Barmě - Na jaře 1944 se schylovalo k velké bitvě na hranicích Barmy a Indie. Britové sbírali síly k útoku, kterým se chtěli vrátit do Barmy, ze které je dva roky předtím vyhnali Japonci. Ti věděli o britské znovunabyté síle a preventivně udeřili. V krvavých bojích v kopcovitém terénu přišly ke slovu tanky, letadla i bodáky. Britové ztratili 16 tisíc mužů, Japonci skoro dvakrát tolik. Britské jednotky nakonec japonskou armádu vytlačily a vydaly se znovu dobývat Barmu.
Autor: Profimedia.cz
Iwodžima - Od Guadalcanalu postupovali Američané směrem k Japonsku. Pro jejich taktiku se vžilo pojmenování "žabí skoky". Postupně totiž obsazovali jednotlivé tichomořské ostrůvky, na kterých budovali základny k dalším útokům. I sebemenší kus země Japonci fanaticky bránili. Jedna z nejhorších bitev proběhla na jaře 1945 na Iwodžimě. Americká námořní pěchota tam během měsíce ztratila sedm tisíc mužů, z 21 tisíc japonských obránců dvacet kilometrů čtverečních velkého ostrova přežila jen hrstka. Snímek mariňáků vztyčujících vlajku na Iwodžimě se stal jednou z nejslavnějších válečných fotografií.
Autor: Profimedia.cz
Sto dvacet tisíc mrtvých v Tokiu - V březnu 1945 bombardovali Američané Tokio. Byl to nejničivější a nejkrvavější nálet celé druhé světové války. Zápalné bomby zničily plochu pětadvaceti čtverečních kilometrů, zahynulo přes 120 tisíc lidí. Nálet provedlo přes tři sta obřích bombardérů B-29.
Autor: Profimedia.cz
Okinawa - Okinawa a přilehlé ostrůvky se měly stát americkou základnou pro útok na území samotného Japonska. Asi sto kilometrů dlouhý a maximálně 30 km široký kus země bránilo 120 tisíc japonských vojáků. Když se ale Američané 1. dubna 1945 vylodili, nenarazili na žádný odpor. Japonci čekali v opevněných pozicích na jihu ostrova. Boje trvaly 82 dní, padlo v nich 110 tisíc Japonců.
Autor: Profimedia.cz
Kamikaze - Sebevražední piloti kamikaze byli postrachem posádek amerických lodí. Kamikaze, neboli božský vítr, byli vynálezem japonského viceadmirála Takidžira Ónišiho. Letadla napěchovaná výbušninami pilotovali mladí fanatičtí vlastenci, poprvé byli sebevražední piloti nasazeni na podzim 1944. Až do konce války jich zahynulo na deset tisíc. Potopili 30 amerických lodí a skoro 400 jich poškodili. Britské lodě byly proti útokům kamikaze odolnější, protože měli pancéřované paluby.
Autor: Profimedia.cz
Americký hrdina - Největším americkým hrdinou pacifického tažení byl generál Douglas MacArthur. V říjnu 1944 se vrátil na Filipíny, odkud musel dva roky předtím uprchnout. Opustit obklíčené jednotky mu tehdy rozkázal prezident Roosevelt. Už tenkrát MacArthur slíbil: "Já se tam vrátím". Během války vedl přes padesát invazí, všechny úspěšné. Do jeho rukou pak na konci války složili Japonci svou kapitulaci.
Autor: Profimedia.cz
Atomová bomba - Americký plán invaze do Japonska počítal se sto tisíci padlými Američany. Díky úspěšnému vývoji jaderné pumy k vylodění v Japonsku nedošlo. Američané se rozhodli zaútočit novou zbraní - atomovou bombou. Jako cíle byly vybrány města Hirošima a Nagasaki.
Autor: Profimedia.cz
Hirošima - První atomová bomba nazvaná Little Boy (Chlapeček) explodovala 6. srpna 1945 ve čtvrt na devět dopoledne nad Hirošimou. Tlaková vlna zničila vše v okruhu tří kilometrů. Při výbuchu zemřelo 80 tisíc lidí, přes sto tisíc dalších podlehlo v dalších letech nemocem z ozáření.
Autor: Profimedia.cz
Hirošima - První atomová bomba nazvaná Little Boy (Chlapeček) explodovala 6. srpna 1945 ve čtvrt na devět dopoledne nad Hirošimou. Tlaková vlna zničila vše v okruhu tří kilometrů. Při výbuchu zemřelo 80 tisíc lidí, přes sto tisíc dalších podlehlo v dalších letech nemocem z ozáření.
Autor: Profimedia.cz
Symbol výbuchu v Hirošimě - Atomové peklo přestálo v Hirošimě jen málo budov. Symbolem atomového výbuchu se stala železobetonová stavba od českého architekta Jana Letzela. Dům z roku 1915 vydržel i přesto, že stál jen pár set metrů od epicentra exploze. Dnes slouží jako memento.
Autor: Profimedia.cz
Nagasaki - Druhou atomovou bombu svhrli Američané 9. srpna 1945 na Nagasaki. Explodovala dvě minuty po jedenácté hodině, zabila na 80 tisíc lidí, stejný počet zranila. Bomba měla kódové označení Fat Man (Tlouštík).
Autor: Profimedia.cz
Zraněný v Nagasaki - Atomové výbuchy v Hirošimě a Nagasaki si vybíraly oběti ještě po letech. Ti, kteří přežili exploze, museli žít se silnými popáleninami. Destitisíce lidí zemřely na nemoc z ozáření.
Autor: Profimedia.cz
Válka skončila - Japonská delegace podepsala kapitulaci 2. září 1945 na palubě americké lodi Missouri. Druhá světová válka definitivně skončila.
Autor: Profimedia.cz