náhledy
Od zničení Lidic uplynulo 70 let, stále se však objevují fotografie, které lidé považovali za ztracené. Badatel Michal Pupcsik vlastní originál školní fotografie dětí z Lidic, pořízené týden před vypálením vesnice. Snímek není úplně neznámý, Pupcsikův originál ale zdobí razítko školy a podpis řídícího učitele pana Šimandla.
Autor: Archiv Michala Pupcsika
Na adresu Lidic přivedl nacisty, hledající strůjce útoku na Heydricha, náhodou zadržený milenecký dopis: "Drahá Aničko! Promiň,že ti píši tak pozdě... Co jsem chtěl udělat, tak jsem udělal. Onoho osudného dne jsem spal někde na Čabárně. Jsem zdráv. Na shledanou tento týden a pak se už neuvidíme. Milan." Pisatel Václav Říha byl ženatý a chtěl ukončit své zálety vzbuzením dojmu, že musí věnovat všechen čas odboji.
Autor: Post Bellum
Říhova tajná láska Anna Maruščáková při výslechu přiznala, že přes ni odbojář poslal pozdravy od synů rodin Horáků a Stříbrných, jejichž synové sloužili v Anglii. Němci nakonec pochopili, že Lidice s parašutisty nesouvisejí, záminka ale byla dána a politické zadání znělo - zastrašit Čechy a přimět je, aby udali stopy vedoucí k parašutistům. Říha a Maruščáková jako nepohodlní svědci zahynuli v koncentračním táboře Mauthausen 24. října 1942.
Autor: repro z knihy Atentát: Operace Anthropoid 1941-1942
Místem lidické tragédie se stal Horákův statek, kde Němci po obklíčení vesnice 10. června několik hodin po půlnoci shromáždili lidické muže. Nejdřív je ve skupinách po pěti, pak po deseti vodili ke zdi, o kterou opřeli matrace a slamníky (proti odraženým střelám). Mrtvých bylo celkem 173, nejmladšímu bylo 14, nejstaršímu 84 let. Popravu provedlo komando z Heydrichova rodného Halle. Starostu Františka Hejmu zastřelili mezi posledními, předtím musel identifikovat popravované pro německé záznamy.
Autor: Archiv badatele Jaroslava Čvančary. Snímek poskytl pro účely propagace výstavy společnosti Post Bellum k 70. výročí atentátu.
V týdnech po vyvraždění a vypálení vesnice nacisté pracovali na tom, aby její trosky vymazali z povrchu země jako výstrahu. Na domy použili i plastické trhaviny, zničili hřbitov i kostel sv. Martina, na místě vesnice zůstala holá mlčící pláň s nápisy zakazujícími vstup. Němci změnili i koryto potoka.
Autor: Archiv badatele Jaroslava Čvančary. Snímek poskytl pro účely propagace výstavy společnosti Post Bellum k 70. výročí atentátu.
Soukromý sběratel Pupcsik má i cenné fotografie z likvidace vesnice, které dosud nebyly známé. Pocházejí zřejmě původně od členů Říšské pracovní služby (RAD), kteří obec "vymazali". "Ti muži si podobné snímky odvezli domů do Německa jako památku a dnes se občas nějaký objeví na internetu. Ti lidé umírají či jsou po smrti a snímky nabízejí k prodeji pozůstalí. Často ani nevědí, o co jde," řekl MF DNES sběratel Pupcsik.
Příslušníci Říšské pracovní služby měli své budovatelské písně, které zpívali, když mašírovali do práce. "Pracovali celý den a večer se bavili. Hráli stolní tenis, zpívali. Žili takovým táborovým životem," říká Pupcsik. Na svém webu chce některé historické snímky z Kladenska a regionu Praha-Západ nabídnout k prodeji.
S pomocí vojenských kartografů z Dobrušky se podařilo rekonstruovat obrysy lidických domů v srpnu 1938. "Bez zachráněných a do dnešních dnů zachovaných leteckých snímků původní obce Lidice a okolí by něco takového nevzniklo," uvádí web Památníku Lidice.
Autor: Památník Lidice
Jednou z nejsmutnějších kapitol tragédie Lidic byl osud dětí. V areálu kladenského gymnázia je Němci odloučili od matek a vybírali, kdo je vhodný k poněmčení, takzvané "převýchově". Sedm nejmenších Němci umístili v dětském domově v pražské Krči (na snímku). Devět dětí adoptovaly německé rodiny. Po zničení Lidic se narodilo sedm dětí, naživu ale zůstaly jen dvě.
Autor: Post Bellum
Z celkem 105 lidických dětí zemřelo šest v kojeneckém ústavu (na snímku) v raném věku. Dvaaosmdesát jich nacisté zavraždili ve vyhlazovacím táboře Chelmno na území dnešního Polska plyny zavedenými do transportního auta. Ženy čekal boj o život v koncentračním táboře Ravensbrück, po ukončení války se jich do vlasti vrátilo 143.
Autor: Post Bellum
V den první lidické tryzny 10. června 1945 vznesla jedna z přeživších žen, Anna Hroníková, prosbu k národu: "Pomozte nám najít naše děti!" Za pomoci Hany Benešové se pak vydala skupina tvořená dvěma policisty a dvěma lidickými matkami po stopách dětí. Poslední z nich, Václav Zelenka, byl nalezen v květnu 1947. Válku přežilo jen 17 dětí.
Autor: Post Bellum
Oběti Lidic připomněly poválečné tryzny (ta první 10. června 1945, na snímku). Z pěti stovek obyvatel Lidic bylo 173 mužů zastřeleno na místě, 53 žen zemřelo v koncentračním táboře Ravensbrück a při pochodech smrti, 82 dětí v koncentračním táboře Chelmno a 6 v raném dětství. Dodatečně Němci zabili 15 již dříve uvězněných členů rodin Horákových a Stříbrných a 11 mužů a chlapců, kteří v osudový den doma v Lidicích nebyli. 143 žen a 17 dětí válku přežilo.
Autor: Post Bellum