Minulý týden vyzvala pardubická primátorka Štěpánka Fraňková policii, aby se začala zabývat udělováním stavebních zakázek ze strany bývalého vedení Městského rozvojového fondu. Nelíbilo se jí, jak městská firma pod vedením bývalého starosty Rosic Milana Tichého připravila opravu Pasáže či stavbu bufetu u arény.
Co nakoupil Městský fond od hokejistů* Velkoplošnou obrazovku, která bude na aréně. Městská firma za ni dala 1,9 milionu. V nejlepších časech, tedy v době zápasů, ji však bude využívat pro reklamy klub. * Svítící šest metrů dlouhý mantinel. Za něj dal fond 940 tisíc bez daně. Reklamní panel, který dokáže měnit loga, bude sloužit v drtivé většině jen hokejistům. * Koupil i 80 plochých televizí s úhlopříčkami 81 a 102 centimetrů. Stály 840 tisíc bez DPH. Jedna tak vyšla na více než 10,5 tisíce korun. Všechna zařízení dostali hokejisté od firmy Changhong. |
Dost možná vyšetřovatelé budou mít na stole ještě jeden případ. Fond totiž nakoupil od hokejového klubu celkem za 3,7 milionu korun velkoplošnou obrazovku, která bude na aréně, 80 plochých televizí a svítící reklamní mantinel. Potíž je v tom, že nákup proběhl bez výběrového řízení a také za evidentně nevýhodných podmínek pro město.
"O případu víme a už jej prošetřujeme. Je to jedna z věcí, které tady minulé vedení udělalo a určitě se na ni zaměří i forenzní audit, který ve firmě necháme udělat," říká Jiří Komárek, který v křesle předsedy představenstva městského fondu (MRFP) vystřídal právě Milana Tichého z ODS. Ten se s redaktorem odmítl bavit.
Hokejisté zařízení dostali od sponzora
Všechna zařízení dostal hokejový klub v rámci sponzorské smlouvy od čínského výrobce televizí Changhong. Hokejisté si však majetek nenechali a přeprodali ho právě fondu, a to i přesto, že třeba svítící mantinel budou využívat v drtivě většině případů jen oni.
"Podobná potíž je i s velkoplošnou obrazovkou. Fond za ni dal zhruba dva miliony, platí její instalaci, ale v nejlepších časech, tedy v době zápasů, ji budou moci využívat jen hokejisté. To je pro fond hodně nevýhodné," říká člen představenstva MRFP Ondřej Hlaváč.
Co však na celé transakci zarazí nejvíce, je cena 80 plochých televizí, které jsou nyní rozmístěny po aréně. Podle smlouvy totiž za přístroje Changhong s úhlopříčkami 81 a 102 centimetrů dala městská firma více než 10 500 korun za jednu. Přitom ty menší televize se dají koupit i od renomovaných značek, jakými jsou Sharp nebo Grundig, za 6 200 s daní a ty větší třeba Sony nabízí do deseti tisíc korun.
Zakázku rozkouskovali, aby nebylo třeba dělat výběrové řízení
"Zakázka byla rozdělena na tři části, takže každý jednotlivý nákup byl pod dva miliony. Kvůli tomu jsme nemuseli dělat výběrové řízení. Jinak jsme si samozřejmě zjistili, jestli ty ceny nejsou nějak ulítlý, ale nijak jsme nepátrali, jestli by šlo třeba televize koupit někde o pár stovek levněji," říká k nákupu ředitel MRFP Aleš Kopecký.
Ovšem jeho vyjádření jen těžko postačí jako dobrá obhajoba. "Myslím, že každý, kdo kupuje nějakou elektroniku, tak se aspoň koukne na internet, jak se pohybují ceny na trhu," říká náměstek primátorky František Brendl.
Lidé z bývalého vedení se u televizí hájí i tím, že jejich cena byla vyšší kvůli tomu, že v nich chybí ladič programů. Ty chtěl fond vyndat kvůli tomu, aby nemusel platit České televizi koncesionářské poplatky. "Chtěli jsme tunery pryč. To samozřejmě něco stálo, i proto možná televize stály více než je obvyklé," říká bývalý technický náměstek MRFP Alfréd Mede.
Jenže tuhle verzi Komárek odmítá. Tunery totiž z přístrojů prý nechalo odstranit až nové vedení MRFP. "To už jsme zařizovali my a museli jsme za odstranění zaplatit. Navíc člověk by řekl, že když v televizi něco není, tak by naopak měly být levnější," říká Komárek.
Fond nedostal peníze, jen umazal dluh
Další věcí, která se určitě podepsala na ceně televizí, je fakt, že od prvního návrhu odkupu až po samotnou instalaci televizí do arény utekly dva roky. Během té doby ceny elektroniky velmi citelně klesly.
"Určitě se za to období změnila cena televizí o desítky procent. Televize se objevily v hale až letos i kvůli tomu, že se čekalo na výměnu kabelů k televizím, na což muselo být i výběrové řízení," říká manažer hokejového klubu Zbyněk Kusý s tím, že obchod šel mimo jeho organizaci. "Fond ty obrazovky potřeboval a my jsme mu ten obchod s naším partnerem jen zprostředkovali."
Ovšem právě hokejisté na transakci vydělali. Za elektroniku jim MRFP odmazal část dluhu, který vznikl za pronájem haly. Podobně "výhodně" už si navíc firma stoprocentně vlastněná městem v minulosti nakoupila od hokejistů i mantinely nebo rolbu.
"To byla v minulosti běžná praxe. Fond nedostal žádné peníze, ale jen se umazával dluh hokeji. Celé to je dost netransparentní a fond na tom podle mě prodělal statisíce korun. Nevinil bych z toho ale klub. Tohle muselo hlídat vedení MRFP," dodal Hlaváč.
Tehdejší vedení fondu si s klubem udělalo výlet na Floridu
Za zmínku stojí i to, že smlouva o obchodu byla podepsána ředitelem fondu Alešem Kopeckým 9. listopadu 2010. Tedy pouhý den před volbou nového vedení města, které už dopředu avizovalo, že šéfy fondu vymění. Ti tak, stejně jako v případě opravy Pasáže, stihli uzavřít obchod pár dní před svým koncem.
"I když to není proti zákonům, tak se dá lidově říct, že takový spěch vždy dost smrdí. Připomíná to situaci, kdy v roce 2006 těsně před odchodem podepsal tehdejší ministr obrany Kühnl smlouvu na dodávku pandurů. Teď víme, jak to dopadlo," dodal Brendl s tím, že obchod mohl být i poděkováním za výlet na Floridu, na který klub v roce 2008 vzal i velkou část tehdejšího vedení MRFP.
Na dva zápasy NHL totiž jelo půl představenstva a dozorčí rady fondu. Hokej si vychutnával Alfréd Mede, Jiří Lejhanec, Milan Tichý, Jiří Razskazov a Vít Vavřina. V hale nechyběl ani ředitel fondu Aleš Kopecký.
