Chauvin použil proti neozbrojenému Floydovi nadměrné a nepřiměřené násilí, a proto porušil své povinnosti policisty, prohlásil v úvodní řeči prokurátor Jerry Blackwell. Floyd podle něj celkem 27krát prosil, aby jej strážník nechal dýchat, Chauvin ho ale nepustil.
Před soudem ukázal fotografii pořízenou kolemjdoucím, na níž Chauvin klečí Floydovi na krku. Policista na ní podle žalobce zatýkaného „drtil do jeho posledního dechu - dámy a pánové - vymáčknul z něj život,“ řekl ve svém asi hodinovém proslovu k porotě.
Jejích 14 členů složilo svou přísahu bezprostředně před Blackwellovým vystoupením před soudcem Peterem Cahillem. Úkolem 12 z nich bude na závěr procesu rozhodnout o Chauvinově vině či nevině. Dva slouží jako náhradníci, ale Cahill zatím neoznámil, kteří to budou. Podle soudce bude proces trvat až měsíc.
Chauvinův obhájce Eric Nelson pak ve své úvodní řeči hovořil o tom, že Floyd užíval drogy, a že údajně trpěl dlouhodobými zdravotními obtížemi. Mluvil rovněž o okolnostech incidentu, který vedl k jeho úmrtí. „Nebyl to jednoduchý zápas,“ řekl o chaotické scéně při Floydově zatýkání. Dodal přitom, že výkřiky kolemjdoucích „odvedly pozornost policistů od péče o pana Floyda.“
Chauvin čelí obvinění z vraždy druhého stupně, za niž mu podle zákonů ve státě Minnesota hrozí až 40 let za mřížemi. Obviněn je i z vraždy třetího stupně, která se pojí s mírnějším trestem do 25 let a je jednodušší ji u soudu dokázat. Krom toho čelí obvinění ze zabití, které se trestá sazbou až deset let vězení. Bývalý policista, který je po zaplacení kauce na svobodě, svou vinu popírá.
Soudní proces vysílaný živě
Kapacita soudní síně je omezena kvůli opatřením spojeným s pandemií covidu-19. Soud rozhodl, že proces s Chauvinem se uskuteční dříve než se třemi dalšími bývalými policisty, kteří se zatýkání Floyda zúčastnili a jsou obžalováni z napomáhání vraždě. Veřejnost nemá přístup do soudní síně, proces je však živě streamován, což je v USA neobvyklé.
Na proces v Minneapolisu se upírá pozornost amerických i světových médií již od výběru poroty, během kterého byli někteří kandidáti vyřazeni kvůli možné předpojatosti. Ze 14 porotců je osm bělochů a šest černochů nebo lidí smíšené rasy.
Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová prohlásila, že jednání věnuje pozornost i prezident Joe Biden. „Bude ty debaty pozorně sledovat, tak jako to činí Američané po celé zemi,“ řekla mluvčí s tím, že boj proti rasovým nerovnostem je pro demokrata jednou z hlavních programových priorit.
Najít nestranné porotce je problém. Hlavní proces v kauze Floyd odstartoval |
Šestačtyřicetiletý Floyd zemřel loni 25. května poté, co se jej policie snažila v Minneapolisu zatknout na základě udání, že chtěl v samoobsluze zaplatit padělanou bankovkou.
Podle policie se Floyd strážníkům vzpouzel a byl pod vlivem alkoholu či drog. Na videu zachyceném kolemjdoucím je vidět policista, který Floydovi klečí na krku, zatýkaný se přitom v tu chvíli už nesnaží bránit a opakovaně říká, že nemůže dýchat. Po chvíli ztratil vědomí a o několik okamžiků později zemřel v blízké nemocnici.
Floydova smrt spustila masivní a místy násilné protesty v desítkách amerických měst, odkud se následně přenesly do Evropy a dalších zemí. Aktuálně centrum Minneapolisu střeží množství policistů, vztyčeny byly betonové zábrany a zátarasy s ostnatým drátem.
Už během neděle ale vyrazili stovky lidí opět do ulic. Demostranti měli připravené transparenty s nejrůznějšími hesly.
„Nespíme,“ řekla jedna z aktivistek zapojených do protestů. „Věnujeme pozornost a jsme tu až do konce.“ Místní představitelé uvedli, že jsou odhodláni zabránit opakování ničivých nepokojů, které následovaly po Floydově smrti. Ve stavu pohotovosti jsou jednotky Národní gardy.
