Na první pohled toho sice Fischerova vláda neprosadila za rok mnoho, což bylo patrné zejména v posledních měsících, přesto je už nyní jasné, že do pozice viceprezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj, kam má nastoupit v září, odejde se ctí. (více o Fischerově odchodu do rozvojové banky najdete zde)
Záhy po nástupu do funkce předsedy vlády, do níž se dostal díky dohodě ODS, ČSSD a Strany zelených, Fischer ukázal, že rozhodně nehodlá být v čele úřednické vlády jen poslušnou "loutkou" stran. Když se politici zalekli jeho popularity a chtěli ho uklidit do pozice evropského komisaře do Bruselu, řekl jim Fischer ne a odmítl tak zároveň velmi slušnou "politickou trafiku", kterou mohl získat.
Za hlavní počin Fischerovy roční vlády lze označit prosazení úsporného balíčku ministra financí Eduarda Janoty, díky němuž vláda dokázala srazit schodek rozpočtu na letošní rok z 230 na 163 miliard korun. Premiér si dokázal "dupnout" a pohrozit odchodem, když se politici vzpouzeli a měli k některým úsporným opatřením výhrady.
Hodnotu Janotova balíčku pak lehce devalvovaly manévry politiků při schvalování státního rozpočtu, když ve Sněmovně přesměrovali celkem 12 miliard jinam, než si přála vláda (platy státních zaměstnanců, pomoc zemědělcům). Hlavní hodnotou balíčku ale zůstává, že takzvaná úřednická vláda jasně veřejnosti sdělila, že šetřit se bude muset.
Ukázal, že politiku lze dělat i věcně a slušně
Na straně plusů vlády je jasně i to, že zvládla bez jakýchkoli problémů, natož ostudy, loni dokončit české předsednictví v Evropské unii. A Fischer také veřejnosti ukázal, že lze politiku dělat věcně a slušně, bez nesmyslných hádek, které "profesionální politici" tak často předvádějí, nejen nyní v předvolební kampani.
Limitem pro Fischerovu vládu bylo a je, že je tak trochu všech a tak trochu ničí. Politici poslali Fischera do Strakovy akademie, když po pádu Topolánkovy vlády nedokázali sestavit otevřeně politický kabinet, a tak má Fischer a jeho ministři handicap, že nemají "své" jasné poslance.
Strany se domnívají, že je pro ně politicky výhodnější hrát v parlamentu své vlastní šachové partie. Výsledkem bylo jak cupování rozpočtu, hádky o návrat mateřské na původní loňskou úroveň, což si vláda nepřála, tak marný pokus ministra vnitra Martina Peciny prosadit vládní protikorupční balíček. Poslední jmenovaný případ je ale přece jen trochu jiný - prolnula se tu vládní agenda a část předvolební kampaně ČSSD, za kterou jde Pecina jako lídr do voleb v Praze.
Z kroků, o nichž rozhodovala sama vláda, lze mezi nejvýznamnější zařadit předem očekávané rozhodnutí neprodávat v době ekonomické krize za nepříliš výhodnou nabídku České aerolinie. O privatizaci letiště Ruzyně, o níž Fischerova vláda neusilovala, zakázali vládě uvažovat poslanci zákonem.
Spor se zelenými: kvůli ČEZ, Prunéřovu a uhlí
Z poslední doby byla významná rozhodnutí vlády nezastavit obří zakázku na sanaci ekologických škod, kde jde o desítky miliard korun a pak také rozhodnutí nové ministryně životního prostředí Rut Bízkové povolit společnosti ČEZ její projekt rekonstrukce hnědouhelné elektrárny Prunéřov II. K tomu se vztahuje i jeden z významnějších konfliktů, který musela vláda řešit, když ji opustili zelení. (více o povolení k rekonstrukci Prunéřova najdete zde)
Exministr životního prostředí a bývalý šéf zelených Martin Bursík dokonce obvinil vládu, že podléhá lobbistickým zájmům - konkrétně v případě těžby hnědého uhlí, když vláda nepodpořila snahu zelených o změnu horního zákona, která by umožnila snadnější odpis zásob uhlí za dosavadními, už vládou Petra Pitharta v 90. letech schválenými limity těžby. (více o Bursíkově obvinění vlády z korupce čtěte zde)
Příkladem slábnoucího úsilí Fischerovy vlády byl ústupek odborářům v dopravě, kteří pohrozili stávkou kvůli zdanění zaměstnaneckých benefitů, například režijních jízdenek na železnici. Fischer prohlásil, že stávku před volbami v žádném případě nechce a odboráři si vynutili svou. Tak trochu překvapivě si pak už nikdo jiný nechtěl nic vynutit hrozbou stávky, když se ukázalo, že odboráři v dopravě celkem snadno uspěli. (Nižší zdanění benefitů bude. Poslanci přehlasovali veto)
Ani rychlé vyklizení pozice před hrozícími odboráři ale nemůže zastřít jednu z hlavních věcí, kterou Fischerova vláda přinesla - poznání, že politika nutně nemusí být jenom hádka nesmiřitelných šéfů stran.
