Zatímco Ferring alespoň halí výlet do hor pláštíkem odborného semináře na téma "Současné trendy ve farmakoekonomice českého zdravotnictví", firma Richter Gedeon se s odborným programem ani neobtěžovala akci rovnou nazvala Zimní relaxační víkend v Jizerských horách.
Obě firmy riskují svými nabídkami, které má MF DNES k dispozici, konflikt se zákonem o regulaci reklamy. Ten výrazně omezil sponzorství, které smějí výrobci léčiv lékařům nabízet. Státní ústav pro kontrolu léčiv upozorňuje: Plně hrazené pobyty s lyžováním mezi ně nepatří. Za porušení zákona hrozí firmě pokuta dva miliony korun. Lékaři, který nabídku přijme, sto tisíc.
Zástupce firmy Ferring Petr Růžička odpovídal vyhýbavě: "My si myslíme, že výklad zákona není jednoznačný." Pracovnice firmy Gedeon Richter Janka Březinová komentář odmítla.
Konkurence se zlobí. "Pravidla jsou přísná, ale jsou dána a měla by se dodržovat. Z denní praxe však vím, že někteří o nich jen hovoří. To ty poctivé na trhu znevýhodňuje," prohlásil ředitel firmy Abbott Laboratories René Bastl.
Šéf renomované kardiologické kliniky, jenž si nepřál uvést jméno, potvrdil: "Za první tři týdny v lednu mě tři firmy zvaly na hory. Dělá se to tak všude. Když jsem byl před lety v USA, chodili doktoři už ráno na přednášky v přezkáčích. Jen my hlupáčkové z Čech přišli v obleku."
Předepisujte lék - a pojeďte na hory
Výrobci léčiv zvou doktory na luxusní výlety, aby dostali své preparáty do jejich povědomí. A lékaři se nechávají zvát. Z obou stran se už ozývá: zastavme tu korupci. Předepisuj pacientům náš lék, dostaneš fotoaparát.
Firma Hexanel si chtěla tímto způsobem zajistit odbyt přípravků proti depresi. Státní ústav pro kontrolu léčiv jí za to uložil pokutu sedmdesát tisíc korun. "Verdikt nabyl minulý týden právní moci," potvrdil ředitel ústavu Milan Šmíd.
Ve vztazích mezi výrobci léčiv a lékaři jde o špičku ledovce. Úlitby od firem ve formě sponzorování cest na setkání odborníků včetně lákavých doprovodných programů zůstávají přirozenou součástí byznysu s léky, v němž se v Česku točí 46 miliard korun. Zrovna teď je sezona zájezdů na hory, na které lákají doktory například firmy Ferring-Léčiva a Richter Gedeon.
Pravidla pro "sponzorování" lékařů firmami přitom loni zpřísnil zákon o regulaci reklamy. Kongresy? Ano, ale jen s převažujícím odborným programem, přiměřeným pohoštěním, bez manželek a bez výletů. Tedy žádné lyžování na horách.
Dárky? Ano, ale nepatrné hodnoty, se vztahem k lékařské profesi, do 1500 korun ročně a bez stínu podezření, že je to pobídka k vypisování receptů. Tedy žádné fotoaparáty. Realita? Úplně jiná.
Šampaňské od rána
Nový zákon poměry příliš nezměnil. Ředitel ústavu pro kontrolu léčiv přiznává: "Zatím jsme na kontrolu neměli dost sil." Před časem čelily firmy Eli Lilly a Léčiva kritice, že vyvezly lékaře na lukrativní zájezd do Jižní Ameriky.
Lékaři přiznávají: tyto nebyly a nejsou jediné. "Před pár lety mě jiná firma pozvala na Krétu. Dostal jsem kartu all inclusive, šampaňské teklo od rána, odborný program byl podružný. Zařekl jsem se, že takhle se už uplácet nenechám," říká psychiatr Martin Jarolímek.
"Letos mě jiná firma málem dostala: pozvala mě na Island, který bych tak rád viděl. Ale odolal jsem," tvrdí. Firmy "prásknout" nechce - sponzorují mu i bohulibé programy pro duševně nemocné.
Asociace sdružující největší výrobce léčiv říkají, že neetické chování jedné firmy nutí hřešit i druhou. Proto přijaly etické kodexy a vzájemně se hlídají. Výkonný ředitel Mezinárodní asociace farmaceutických firem Pavol Mazan popisuje, jak těžko se někdy prokazuje, že lékaři nejedou na seminář, ale za zábavou. Stačí, aby firma ohlásila přednášky na ráno a večer, a přes den může nechat doktory lyžovat.
Dva tisíce za pacienta
Výrobci to zkoušejí i jinak. Michal Prokeš, někdejší expert na ministerstvu zdravotnictví a nyní zaměstnanec Vojenské zdravotní pojišťovny, říká: "V dopisech od firem bývají přiložené koresponďáky s kratičkým testem, který má prokázat znalosti lékaře o daném přípravku - ty si může přečíst na vloženém letáčku. Když lékař odpovědi správně zaškrtá, je zařazen do slosování o ceny. Nebo: Firma vyzve lékaře, aby jí podával obecné informace, jak lék snášejí pacienti. Stačí, když hlásí třikrát do měsíce, a obdrží honorář."
"Za jednoho pacienta pět set korun až dva tisíce," potvrzuje psychiatr Jarolímek, jemuž vadí, že podobné akce se tváří jako vědecké studie, ale ve skutečnosti je to jen hrubý a přímočarý tlak na předepisování léků.
"Stejně tak kritizuji sjezdy psychiatrické společnosti, kde stánky firem připomínají jarmark a někdy už dopoledne se u nich popíjí alkohol," pokračuje. "Jak směšně vypadají kolegové, když se účastní stupidních hrátek firem: třeba vymyslet nejvtipnější slogan na daný lék, to vše v době právě probíhajících přednášek..."
Právě psychiatři nyní začali ve svém odborném časopise zveřejňovat články pranýřující celosvětový problém propojení lékařů s farmaceutickým byznysem.
Firmy: Děláme svou práci
Firmy na druhé straně dělají to, co je jejich cílem. Aby mohly vyvíjet léky, musí vydělávat. Aby vydělávaly, musí prodávat. A to jim mohou zajistit právě doktoři. "Informační vliv na lékaře potřebujeme, protože jinak produkty propagovat nesmíme: reklama pro veřejnost je u léků na předpis zakázána. Firmy pak logicky hledají cesty, jež nejsou přirozené," podotýká Mazan.
