V patnácti sedm tisíc měsíčně čistého na ruku, o dva roky později jedenáct tisíc. A k tomu ještě peníze za praxi, které dostávají všichni učni ze zákona.
Budoucí řezníci na Středním odborném učilišti potravinářském v pražské Libuši dostanou od září stipendia srovnatelná s částkami, které stát posílá doktorandům na vysokých školách. Ti po letošním navýšení dostávají 11 250 korun.
Zavázat si budoucí absolventy vyplácením stipendií a dalších příspěvků mohou firmy od roku 2015 a také toho využívají. Jejich podmínkou právě je, že studenti k nim po vyučení nastoupí.
Zatím především v učňovských nebo technických oborech. Čím větší je problém sehnat kvalifikované lidi, tím vyšší je motivace firem stipendia využívat. S tím, jak přibývá oborů, ve kterých se jen těžko hledají lidé, bude zřejmě přibývat i středoškolských stipendií.
Na řadě jsou sestry a doktoři
Další na řadě by mohlo být zdravotnictví. V Jihomoravském kraji chtějí za pomoci stipendií alespoň částečně řešit nedostatek sester i lékařů v krajských nemocnicích. Fungovat to má stejně jako u řezníků nebo obráběčů kovů. Budoucí zdravotní sestry a doktoři se zavážou, že si stipendia u nich odpracují.
Na středních zdravotních školách chce krajský radní pro zdravotnictví Milan Vojta (ANO) stipendia vyplácet už od září.
Fakta11 000 korun stipendia nabízejí budoucím řezníkům na pražském učilišti 137 dětí se v letošním školním roce v celém Česku začalo učit řezníkem |
„Ve třetím ročníku by to zřejmě bylo 1 500 korun, ve čtvrtém tři tisíce. Na kolik let by musely sestry nastoupit, ještě diskutujeme,“ vysvětluje Vojta. Podle ředitelky Střední zdravotnické školy v Kyjově Renáty Soukalové můžou peníze na ruku oslovit. „Všichni nechtějí do zahraničí. Pokud se ale mají zavázat k práci v krajském zařízení, je 1 500 málo,“ míní.
Stejným způsobem by chtěli do budoucna udržet doma také mladé doktory, oslovovat je chtějí už na gymnáziích. Stipendia by chtěli využít i k tomu, aby více mediků směřovalo do nedostatkových oborů.
„Od prvního ročníku studia na lékařské fakultě chceme aktivně nabízet, zda se třeba nechtějí zaměřit na ortopedii. Vysvětlovat jim pozitiva,“ nastínil záměr kraje ředitel Fakultní nemocnice Brno Vlastimil Válka (TOP 09), který je členem poradního sboru pro tvorbu koncepce jihomoravského zdravotnictví.
„Dřív dostávali lékaři umístěnky a museli nastoupit do konkrétního zařízení. To je dnes nemyslitelné. Ale můžeme studenty motivovat finančně,“ dodává. Myšlenka se líbí i ministerstvu zdravotnictví.
„Je to plán, který vyloženě vznikl na jižní Moravě. Byl bych ale rád, aby to tak fungovalo napříč celou republikou,“ říká náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
Řezníků nepřibylo
Zda se díky stipendiím zaplní prázdná místa v jihomoravských nemocnicích, ukáže budoucnost. U oboru řezník to při letošním přijímacím řízení nepomohlo.
„Přihlásilo se dvanáct řezníků, vloni jich bez nabídky stipendií za zády bylo devatenáct,“ říká ředitelka školy Milada Valentová.
Pravdou však je, že přilákat zájemce o učení na řezníka je v posledních letech velký oříšek. „Je to začarovaný obor. Děti se na ně nehlásí, a navíc je tam značný úbytek i po prvním ročníku,“ říká analytik Národního ústavu pro vzdělávání Jiří Vojtěch.
V loňském roce do učení na řezníka v celé České republice nastoupilo 137 uchazečů. „Jen pro srovnání, cukrářů bylo 1 643. To je opravdu obrovský nepoměr,“ dodává Vojtěch.
