Firma slibuje výhry a vyzvídá osobní údaje

Všechny rodiny v Česku mohou nyní přemýšlet, zda se jim vyplatí vzdát se části soukromí výměnou za účast v tombole. Do schránek všech domácností přišly v minulých dnech dotazníky: v jakém jezdíte autě, jakým šamponem si myjete vlasy, u které banky máte svůj účet nebo u koho jste pojištěn, a budete-li mít štěstí, vyhrajete některou z cen do výše až sto tisíc korun.

Třebaže podle Úřadu pro ochranu osobních údajů je vše v pořádku a anketa je v souladu se zákonem, vedení úřadu varuje: vyplnění takové ankety vždycky přináší riziko, že osobní údaje budou zneužity. "Je na každém člověku, nakolik si chce své soukromí chránit, nakolik a za kolik ho chce prodat," říká mluvčí úřadu Hana Benešová. Anketu s padesáti šesti dotazy rozesílá společnost Consumer Data, která ji nejprve zkonzultovala s Úřadem pro ochranu osobních údajů.

Pokud člověk anketu vyplní a podepíše, souhlasí s tím, že jeho osobní data získají některé z desítek obchodních firem, jejichž seznam je na poslední straně formuláře.
Jsou mezi nimi cestovní kanceláře, automobilky, pivovary, pojišťovny nebo cukráři.

Vyplní-li rodina formulář, může třeba počítat s tím, že bude pravidelně dostávat vzorky nových prášků na praní, že jí denně přijde do schránky nabídka elektroniky či zahraničního zájezdu, případně že jí bude týden co týden nabízet své služby pojišťovací agent nebo bankovní úředník.

"Momentálně se nám dotazníky vracejí nazpátek, zatím to je velmi úspěšná akce," říká ředitel společnosti Consumer Data Michal Kašpárek.

Dodává, že loni si společnost dotazníkovou akci vyzkoušela a poslala formulář na sto tisíc adres. Vrátilo se jí asi pět procent odpovědí. "To je velmi dobrý výsledek," pochvaluje si Michal Kašpárek.

Letos poslal Consumer Data anketu do 3,8 milionu domácností. Pokud by se společnosti vrátilo alespoň pět procent lístků, získala by údaje od zhruba 200 tisíc domácností.

"Získané údaje budou použity jen pro marketingové účely obchodních firem," tvrdí Michal Kašpárek. "Pohlídáme si to," odpovídá mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů Hana Benešová a dodává: "Myslíte, že třeba vysoký životní standard rodin nemusí někoho zajímat? Ale to jsou spekulace, s údaji může být nakládáno zcela korektně."

Od počátku 90. let se přitom objevilo několik případů neoprávněného nakládání s osobními údaji. Jako první zneužilo svou databázi v roce 1992 federální ministerstvo vnitra.

Prodalo jména, adresy a rodná čísla více než dvou milionů občanů firmě Tapcom, která je prodala dalším deseti reklamním agenturám. Na případ se přišlo díky tomu, že data při reklamní kampani využila společnost Procter and Gamble, která rozeslala do statisíců schránek dámské vložky.