„Pokud Marinová skončí ve vládě, mohla by svou pozornost zaměřit na nějakou vysokou pozici v Bruselu. Tou je kupříkladu ‚spitzenkandidat‘, hlavní kandidát evropských sociálních demokratů na šéfa Evropské komise,“ říká pro agenturu Reuters finská politoložka Emilia Palonenová.
Zvolila přitom termín, který vychází z německé politiky, kde znamená kandidáta dané strany na post kancléře. V bruselském slangu pak odkazuje právě na předsedu Komise. Tu vede Ursula von der Leyenová, o níž se začíná mluvit jako o možné nástupkyni Jense Stoltenberga, který na podzim skončí v čele NATO. Mandát Von der Leyenové v čele Komise trvá do roku 2024.
Uvolněné místo v EK by tak dříve či později mohla zaplnit právě Marinová, která je mnohdy víc populární ve světě než doma. Tamní vítěz Petteri Orpo mezitím může posunout Finsko mnohem víc doprava. Zkušený politik prošel ministerstvem zemědělství, financí či vnitra a v předvolební kampani Finům slíbil větší zodpovědnost za ekonomiku země.
Zbývají hodiny a NATO vyvěsí 31. vlajku. Finsko ohlásilo termín vstupu |
Marinovou při tom obvinil z přílišného zadlužení země. Finsko je známé svými štědrými sociálními výdaji. Veřejný dluh ještě vzrostl během pandemie a po napadení Ukrajiny Ruskem, kdy si vláda půjčila další peníze na posílení obrany země. Státní dluh tak vzrostl na 152 miliardy dolarů. Orpo v kampani slíbil snížit dluh i schodek rozpočtu, stejně jako snížit daně z příjmů.
Třiapadesátiletý šéf opozičních konzervativců před volbami nevyloučil spolupráci se žádnou stranou, včetně protiimigrační Strany Finů. Tu vede politička Riikka Purra, která z výrazně antisystémové strany vytvořila sice radikální, ovšem pro koaliční partnery přece jen přijatelnější partaj.
Sám pravděpodobný budoucí premiér ostatně na dotaz novinářů údajně prohlásil, že ve finské politice není žádná krajně pravicová strana. Na rozdíl od jiných evropských radikálů tito Finové nejsou proruští, s vítězem voleb se však mohou rozcházet v pohledu na Evropu.
V dlouhodobém horizontu by totiž Strana Finů nejraději vystoupila z EU, jak připomíná například The Guardian. Zatím to však není na pořadu dne.
Volby ve Finsku vyhráli opoziční konzervativci, Marinová uznala porážku |
Podle veřejnoprávní televize Yle získá Orpova Národní koaliční strana (finsky Kokoomus) 20,8 procenta hlasů a 48 křesel v parlamentu, o deset víc oproti stávajícímu stavu. Strana Finů (PS) bude mít 46 křesel a Marinové sociální demokraté (SDP) 43 křesel. Zbylá křesla si rozdělí sedm dalších uskupení.
„Orpo má dvě možnosti: první je pravicová vláda spolu se Stranou Finů, přičemž v takovém případě by mohl mít potíže najít dost menších spojenců. Druhou variantou je koalice s SDP a Sanna Marinová je určitě připravená o ní jednat,“ míní Palonenová.
Finsko se pod Marinovou rázně postavilo na stranu Ukrajiny a sama premiérka proslula přímočarou odpovědí novinářům, když řekla, že „cestou ven z konfliktu je odchod Ruska z Ukrajiny“. Vláda Marinové také úspěšně podala přihlášku do NATO, kam země oficiálně vstoupí už v úterý. Odklonu od této zahraniční politiky se přitom svět nemusí obávat ani po odchodu mladé lídryně.
Bývalý armádní kapitán Orpo rovněž pevně stojí za Ukrajinou. „Naše evropská rodina bude i nadále podporovat Ukrajinu proti agresi až do její vítězství, ať to stojí, co to stojí,“ napsal například začátkem března na Twitteru.
