Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Téma migrace otřásá finskou vládou, vyloučení nacionalisté se rozpadli

  20:34aktualizováno  20:34
Spory o podobu vládní migrační politiky hrozí rozvrátit doposud celkem stabilní finskou trojkoalici. Ačkoli počet příchozích běženců není nijak závratný, vzrůstající tempo imigrace rozněcuje neobvykle ostré diskuze, píše Politico. Vládní koalici nyní drží odpadlíci z nedávno vyloučené nacionalistické Strany Finů.

Nacionalisté demonstrovali proti běžencům v Helsinkách (11. března 2017) | foto: Profimedia.cz

Finsko zažívá v posledních dnech bouřlivé zvraty ve vládní koalici. Premiér Juha Sipilä si rozmyslel dříve ohlášenou demisi vlády, která byla na spadnutí poté, co musela z vládní koalice odejít Strana Finů (dříve Praví Finové).

Fotogalerie

Premiér navrhl vyloučení nacionalistické strany poté, co se do jejího čela dostal Jussia Halla-aho, zastánce tvrdé protimigrační politiky, který prosazuje vystoupení Finska z Evropské unie, popsal server Politico.

V roce 2009 byl Halla-aho dokonce stíhán za podněcování etnické a náboženské nenávisti, když na svém blogu napsal, že islám je náboženství, které posvěcuje pedofilii. V roce 2012 byl pak nový lídr Strany Finů odsouzen za článek na blogu, ve kterém poznamenal, že „okrádání daňových poplatníků a státu je kulturním a možná i genetickým předpokladem Somálců“.

„Neexistuje žádný důvod, proč pokračovat ve spolupráci se Stranou Finů,“ uvedl premiér po zvolení nového lídra a navrhl rozpad koalice, kterou tvoří jeho strana Finský střed, konzervativní Národní koaliční strana a nacionalisté.

Strana Finů

Stranu Finů (dříve Praví Finové) založil Timo Soini spolu s dalšími v roce 1995 na troskách Rolnické strany Finska. Do parlamentu se poprvé dostala v roce 1999, kdy získala jeden mandát. Nyní je třetí nejsilnější stranou v zemi. Vedení strany převzal 10. června 2017 kontroverzní europoslanec Jussi Halla-aho.

Zdroj: ČTK

Krátce nato však Stranu Finů opustilo dvacet „umírněných“ poslanců a vytvořilo Novou Alternativu. Hnutí posléze podpořilo premiéra a nahradilo Stranu Finů ve vládní koalici.

Finsko na prvním místě

Premiér Sipilä sám přiznává, že prudký nárůst počtu přistěhovalců a incidenty s ním spojené jsou příčinou vzrůstajícího neklidu ve finské společnosti. Lze je však podle něj překonat pomocí vhodného integračního programu.

„Množství žadatelů o azyl bylo v roce 2015 desetinásobné oproti tomu, na kolik jsme byli zvyklí. Právě to je pro naši společnost velká výzva,“ řekl Sipilä při rozhovoru v oficiálním sídle v Helsinkách. „Máme speciální integrační program, který dle mého názoru funguje velmi dobře. I přesto jsou zde nejrůznější debaty a incidenty,“ dodal.

Jeden takový incident se uskutečnil 31. května, když se hrstka pravicových demonstrantů rozhodla demonstrovat proti „islamizaci společnosti“ pár metrů od školního hřiště ve východní Kontule, dělnické čtvrti v Helsinkách s relativně vysokou koncentrací přistěhovaleckých rodin.

Spouštěčem protestu byla krátká prezentace o ramadánu žáků místní školy Vesalan, kteří při ní nahlas odrecitovali několik veršů z Koránu. Následná demonstrace byla vysílána na youtubovém kanálu Marca de Wita, člena protipřistěhovalecké skupiny Finsko na prvním místě. Záznam zhlédlo mnoho studentů a taktéž zaměstnanců školy. Muslimové tvoří asi pětinu všech žáků školy. Někteří z nich jsou uprchlíci, většina ale pochází z Finska.

„Naši žáci si něco takového nezaslouží,“ říká Suaad Onniselkäová, která na škole Vesalan vyučuje fyziku, matematiku a islámské náboženství. Všichni finští školáci mají nárok na náboženskou výuku podle vlastního vyznání. Rodiny žáků bez víry mohou pro své děti zvolit výuku etiky.

Onniselkäová konvertovala k islámu a vdala se za muže se somálskými kořeny. Společně vychovávají tři děti. Sama hodnotí imigraci pozitivně, podle jejího názoru přistěhovalecké rodiny znají hodnotu vzdělání. Chápou, že je jejich vstupenkou do společnosti a zároveň lístkem k lepšímu životu.

Podle Onniselkäové umožnila stoupající obliba Strany Finů mnoha lidem „stát se otevřeně rasistickými“. Podle zprávy z roku 2016, kterou zpracovala finská policejní akademie, vzrostl počet rasově motivovaných zločinů z 919 případů v roce 2011 na 1 250 případů v roce 2015.

„Mnoho členů skupiny Finsko na prvním místě se připojilo k webové stránce, která vznikla na podporu Jussia Halla-ahoa,“ dodává výzkumník centra parlamentních studií při univerzitě v Turku Niko Hatakkua. Úspěch Halla-ahoa povzbudil finské on-line protipřistěhovalecké skupiny. Podle Hatakkua se tyto skupiny staly protipólem k „měkkosti“ a otevřenosti, s níž až doposud Finové vnímali přistěhovalectví.

Podle profesorky Mari K. Niemiové z univerzity v Turku bude zajímavé sledovat, zda budou vyhraněně nacionální síly i po koaliční rošádě nadále schopné proniknout do vládních funkcí.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější



Další z rubriky

EU přitvrzuje jednání s Londýnem, volný pohyb chce i dva roky po brexitu

Donald Tusk během projevu v Evropském parlamentu (16. ledna 2017)

Brusel bude podle informací serveru Politico prosazovat, aby byla zachována stávající práva občanů EU žijících ve Velké...

V Kosovu zavraždili předáka místních Srbů, Bělehrad je v pohotovosti

Oliver Ivanovič na snímku z října 2004

Čelný politik srbské menšiny v Kosovu Oliver Ivanovič byl v úterý zavražděn v Kosovské Mitrovici. Oznámila to srbská...

Silná exploze v belgických Antverpách zabila dva lidi a čtrnáct zranila

Silná exploze v Antverpách na severu Belgie, při které byly v pondělí zničeny...

Pondělní exploze v Antverpách na severu Belgie si vyžádala dva mrtvé a čtrnáct zraněných. Příčina není známa, zřejmě...

Najdete na iDNES.cz