Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ruská hrozba děsí Evropu. Ve Finsku se otevírá centrum proti dezinformacím

  8:15aktualizováno  8:15
Finsko s pomocí dalších osmí zemí otvírá specializované centrum, které má pomáhat čelit takzvanému hybridními způsobu boje. Finové se obávají především ruské propagandy a dezinformací prostřednictvím sociálních sítí a ovlivňování veřejného mínění.

Ruští vojáci na Krymu (4. března 2014) | foto: AP

„Hybridní aktivity se staly trvalou součástí evropského bezpečnostního prostředí,“ uvedl finský ministr zahraničí Timo Soini při otevření centra v Helsinkách.

Centrum by mělo sdružovat síť expertů a hledat účinný recept, jak čelit hybridnímu způsobu boje, který Rusko použilo například při anexi Krymu nebo na východní Ukrajině.

Hybridní způsob boje různě kombinuje konvenční vojenské i nevojenské prostředky včetně kybernetických útoků, psychologických operací a propagandy, šíření dezinformací, ekonomických sankcí, embarg, kriminálních a teroristických aktivit a jiných subverzivních aktivit.

Finské vztahy s Ruskem

Po druhé světové válce Finsko podle Pařížské mírové smlouvy (1947) přišlo o Karelskou šíji, severní a západní břeh Ladožského jezera a muselo pronajmout Sovětům vojenskou základnu nedaleko Helsinek. Země musela zaplatit také vysoké válečné reparace, asi 300 milionů dolarů a omezit svou armádu.

Po vzoru Československa pak Finsko se Sovětským svazem o rok později uzavřelo dohodu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ta Kremlu dávala vliv na finskou domácí politiku. Mnoho politiků pak využívalo svých vztahů s Moskvou k řešení vnitrostranických sporů. Během období takzvané „Finlandizace“ tak země pro udržení své suverenity podřizovala svou zahraniční politiku SSSR.

V praxi se skandinávská republika snažila o zlepšování vztahů se západní Evropou, ale jádrem její zahraniční politiky zůstávala loajalita vůči SSSR. Během studené války se například nezapojovala do aliancí považovaných Sovětským svazem za nepřátelské, prezentovala zahraničně-politické názory v souladu se sovětskou linii a například ve finských médiích byla omezena kritika sovětské zahraniční politiky.

Konkrétně ve Finsku se v posledních měsících hovoří především o ruském ovlivňování informací. Neutrální severský stát opakovaně vyjádřil své znepokojení nad „sílící propagandistickou kampaní“ ze strany Kremlu kvůli posilování spolupráce s NATO.

Řídící skupina nového centra ve Finsku má za sebou zatím první schůzku. Očekává se, že v následujících týdnech by ve středisku měl začít pracovat tým asi deseti lidí. Roční rozpočet střediska bude zpočátku asi 1,5 milionu eur. Finsko poskytne polovinu nákladů, o zbylé se podělí další země, které středisko spoluzaložily.

Zatím jde o osmičku států Evropské unie a NATO - Francie, Německo, Lotyšsko, Litva, Polsko, Švédsko, Británie a Spojené státy.

„Evropská unie poskytne plnou podporu novému centru pro boj proti hybridním hrozbám,“ uvedla vysoká představitelka unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová.

Podobnou podporu dostane středisko i od Severoatlantické aliance. „Boj proti hybridním hrozbám je jednou z priorit NATO, protože hybridní způsob boje stírá hranici mezi válkou a mírem,“ uvedla bruselská centrála Aliance.

Finové našli recept na propagandu. Těží ze vzdělání místo vyvracení fám

Po ruské anexi Krymu v roce 2014 čelí Finsko i Švédsko zvýšené aktivitě ruského letectva a viní Moskvu i z opakovaného narušování vzdušného prostoru. Zhruba 1 300 kilometrů dlouhá přímá hranice s Ruskem pak Finsku dává klíčovou roli v případné eskalaci napětí mezi Ruskem a Západem.

Stín do jinak dobrých především obchodních vztahů s Moskvou vrhá také nedávná zpráva finských zpravodajských služeb pro vládu o tom, že by Rusko přes nastrčené obchodníky mohlo skupovat velké množství pozemků a budov v citlivých oblastech, které by v budoucnu mohly být využity pro případné rozpoutání krize.

Autor: natoaktual.cz


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Zeman na Hradě nespálil jen trenky, ale zřejmě až dva miliony korun

Prezident Miloš Zeman spálil v zahradách Hradu červené trenky. (14. června 2018)

Červené trenky skupiny Ztohoven by podle galeristů a odborníků na moderní umění mohly na trhu vynést přes dva miliony...

Náš svět se hroutí, tuší Merkelová a studuje dávné apokalypsy

Angela Merkelová a Donald Trump na summitu G7 v Kanadě (8. června 2018)

Chmurné nálady ovládly duši Angely Merkelové. Německá kancléřka tuší, že poválečné uspořádání světa pomalu končí,...



Mladíka ukopali a vláčeli za autem. Policisté zatkli bestie z Aše

Archeologové a kriminalisté našli ostatky tří lidí v Rudníku na Trutnovsku,...

Policistům se téměř po deseti letech podaří uzavřít případ vraždy Tomáš Pilaře, kterého pachatelé brutálním způsobem...

Většinu Česka ve čtvrtek zasáhnou bouřky se silným větrem a kroupami

Bouřková mračna

Většinu Česka ve čtvrtek odpoledne a večer zasáhnou bouřky s nárazy větru do devadesáti kilometrů v hodině, doprovázet...

Komáři v Česku přenášejí virus z Afriky. Horečka může být smrtící

Vědci objevili virus zika i v obyčejných komárech. Chtějí další testy

Brněnští vědci objevili na jižní Moravě druh komárů s virem západonilské horečky. Zřejmě jej do Česka zavlekli...

Další z rubriky

Temný sokol přiletí na Dny NATO v Ostravě. Pilotuje ho Darte Vador

Dark Falcon belgického F-16 Demo Team

Jedním z velkých lákadel připravovaných Dnů NATO v Ostravě bude letová ukázka stroje F-16 belgického letectva. Stroj...

Pohyb vojsk napříč Evropou bude rychlejší, shodli se spojenci

Konvoj americké armády projíždí rumunským městem Brašov

Přesuny vojenských jednotek napříč Evropou musí být pro případ nenadálé krize či konfliktu jednodušší a rychlejší,...

České jednotky zamíří do Pobaltí. S minomety a obrněnci Pandur

Ostré střelby minometné baterie na Libavé

Čeští vojáci zamíří do Pobaltí. Nejprve koncem týdne vyrazí minometná četa ze 71. mechanizovaného praporu do Lotyšska a...

Najdete na iDNES.cz