Ruská hrozba děsí Evropu. Ve Finsku se otevírá centrum proti dezinformacím

  8:15aktualizováno  8:15
Finsko s pomocí dalších osmí zemí otvírá specializované centrum, které má pomáhat čelit takzvanému hybridními způsobu boje. Finové se obávají především ruské propagandy a dezinformací prostřednictvím sociálních sítí a ovlivňování veřejného mínění.

Ruští vojáci na Krymu (4. března 2014) | foto: AP

„Hybridní aktivity se staly trvalou součástí evropského bezpečnostního prostředí,“ uvedl finský ministr zahraničí Timo Soini při otevření centra v Helsinkách.

Centrum by mělo sdružovat síť expertů a hledat účinný recept, jak čelit hybridnímu způsobu boje, který Rusko použilo například při anexi Krymu nebo na východní Ukrajině.

Hybridní způsob boje různě kombinuje konvenční vojenské i nevojenské prostředky včetně kybernetických útoků, psychologických operací a propagandy, šíření dezinformací, ekonomických sankcí, embarg, kriminálních a teroristických aktivit a jiných subverzivních aktivit.

Finské vztahy s Ruskem

Po druhé světové válce Finsko podle Pařížské mírové smlouvy (1947) přišlo o Karelskou šíji, severní a západní břeh Ladožského jezera a muselo pronajmout Sovětům vojenskou základnu nedaleko Helsinek. Země musela zaplatit také vysoké válečné reparace, asi 300 milionů dolarů a omezit svou armádu.

Po vzoru Československa pak Finsko se Sovětským svazem o rok později uzavřelo dohodu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ta Kremlu dávala vliv na finskou domácí politiku. Mnoho politiků pak využívalo svých vztahů s Moskvou k řešení vnitrostranických sporů. Během období takzvané „Finlandizace“ tak země pro udržení své suverenity podřizovala svou zahraniční politiku SSSR.

V praxi se skandinávská republika snažila o zlepšování vztahů se západní Evropou, ale jádrem její zahraniční politiky zůstávala loajalita vůči SSSR. Během studené války se například nezapojovala do aliancí považovaných Sovětským svazem za nepřátelské, prezentovala zahraničně-politické názory v souladu se sovětskou linii a například ve finských médiích byla omezena kritika sovětské zahraniční politiky.

Konkrétně ve Finsku se v posledních měsících hovoří především o ruském ovlivňování informací. Neutrální severský stát opakovaně vyjádřil své znepokojení nad „sílící propagandistickou kampaní“ ze strany Kremlu kvůli posilování spolupráce s NATO.

Řídící skupina nového centra ve Finsku má za sebou zatím první schůzku. Očekává se, že v následujících týdnech by ve středisku měl začít pracovat tým asi deseti lidí. Roční rozpočet střediska bude zpočátku asi 1,5 milionu eur. Finsko poskytne polovinu nákladů, o zbylé se podělí další země, které středisko spoluzaložily.

Zatím jde o osmičku států Evropské unie a NATO - Francie, Německo, Lotyšsko, Litva, Polsko, Švédsko, Británie a Spojené státy.

„Evropská unie poskytne plnou podporu novému centru pro boj proti hybridním hrozbám,“ uvedla vysoká představitelka unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová.

Podobnou podporu dostane středisko i od Severoatlantické aliance. „Boj proti hybridním hrozbám je jednou z priorit NATO, protože hybridní způsob boje stírá hranici mezi válkou a mírem,“ uvedla bruselská centrála Aliance.

Finové našli recept na propagandu. Těží ze vzdělání místo vyvracení fám

Po ruské anexi Krymu v roce 2014 čelí Finsko i Švédsko zvýšené aktivitě ruského letectva a viní Moskvu i z opakovaného narušování vzdušného prostoru. Zhruba 1 300 kilometrů dlouhá přímá hranice s Ruskem pak Finsku dává klíčovou roli v případné eskalaci napětí mezi Ruskem a Západem.

Stín do jinak dobrých především obchodních vztahů s Moskvou vrhá také nedávná zpráva finských zpravodajských služeb pro vládu o tom, že by Rusko přes nastrčené obchodníky mohlo skupovat velké množství pozemků a budov v citlivých oblastech, které by v budoucnu mohly být využity pro případné rozpoutání krize.

Autor: natoaktual.cz

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po střelbě ve Štrasburku jsou tři mrtví, útočník je stále na útěku

Policie hlídkuje v centru Štrasburku, kde útočník zabil několik lidí...

Tři lidi zastřelil v úterý večer v centru Štrasburku útočník, který je nyní stále na útěku a možná i mimo Francii....

Demonstrace žlutých vest v Paříži i Bruselu. Policie zatkla stovky lidí

Demonstranti ve žlutých vestách se navzdory zákazu sešli na hlavní pařížské...

Ve Francii vypukly v sobotu další násilné protesty. Policie v centru Paříže nedaleko bulváru Champs-Élysées proti...

Francouzi znovu vyšli do ulic, ke žlutým vestám se přidaly i Marianne

Ve Francii se opět sešli příznivci hnutí žlutých vest, které protestuje proti...

Na pařížské třídě Champs-Élysées se v sobotu k protivládním protestům sešly asi tři tisíce členů hnutí takzvaných...

Za nadávky v TV Barrandov podala ČT trestní oznámení. Soukup se směje

Jaromír Soukup ve svém pořadu na TV Barrandov

Česká televize se právně ohradila proti obsahu vysílání TV Barrandov, podává trestní oznámení. Veřejnoprávnímu médiu se...

Ďuričko žaluje nevděčnou dceru. Dal jí domy za miliony, ona ho zavrhla

Bohumír Ďuričko v Justičním areálu Na Míčánkách

Bývalý pražský hoteliér Bohumír Ďuričko, který dostal 12,5 roku za vraždu Václava Kočky mladšího a z věznice byl...

Další z rubriky

Armáda posílila v africkém Mali. V zemi teď působí 120 českých vojáků

Čeští vojáci v Mali. Ilustrační snímek

Česká armáda posílila výcvikovou misi v africkém Mali. V zemi teď působí na 120 českých vojáků, kteří střeží...

Ultimátum? Evropa je rukojmím, reaguje Moskva na obvinění o raketách

Vypálení balistické střely

Domněnky, hanba, nemáte důkazy, kruté ultimátum, zvýšíme počet raket... Tak reagují ruští představitelé na úterní...

Obrana spouští mamutí zakázku za 50 miliard. Vybere pásové obrněnce

Obrněnec Puma během armádních testů na Libavé

Ministerstvo obrany spouští historicky největší armádní zakázku v hodnotě až 50 miliard korun. Začíná s výběrem...

Najdete na iDNES.cz