Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ruská hrozba děsí Evropu. Ve Finsku se otevírá centrum proti dezinformacím

  8:15aktualizováno  8:15
Finsko s pomocí dalších osmí zemí otvírá specializované centrum, které má pomáhat čelit takzvanému hybridními způsobu boje. Finové se obávají především ruské propagandy a dezinformací prostřednictvím sociálních sítí a ovlivňování veřejného mínění.

Ruští vojáci na Krymu (4. března 2014) | foto: AP

„Hybridní aktivity se staly trvalou součástí evropského bezpečnostního prostředí,“ uvedl finský ministr zahraničí Timo Soini při otevření centra v Helsinkách.

Centrum by mělo sdružovat síť expertů a hledat účinný recept, jak čelit hybridnímu způsobu boje, který Rusko použilo například při anexi Krymu nebo na východní Ukrajině.

Hybridní způsob boje různě kombinuje konvenční vojenské i nevojenské prostředky včetně kybernetických útoků, psychologických operací a propagandy, šíření dezinformací, ekonomických sankcí, embarg, kriminálních a teroristických aktivit a jiných subverzivních aktivit.

Finské vztahy s Ruskem

Po druhé světové válce Finsko podle Pařížské mírové smlouvy (1947) přišlo o Karelskou šíji, severní a západní břeh Ladožského jezera a muselo pronajmout Sovětům vojenskou základnu nedaleko Helsinek. Země musela zaplatit také vysoké válečné reparace, asi 300 milionů dolarů a omezit svou armádu.

Po vzoru Československa pak Finsko se Sovětským svazem o rok později uzavřelo dohodu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ta Kremlu dávala vliv na finskou domácí politiku. Mnoho politiků pak využívalo svých vztahů s Moskvou k řešení vnitrostranických sporů. Během období takzvané „Finlandizace“ tak země pro udržení své suverenity podřizovala svou zahraniční politiku SSSR.

V praxi se skandinávská republika snažila o zlepšování vztahů se západní Evropou, ale jádrem její zahraniční politiky zůstávala loajalita vůči SSSR. Během studené války se například nezapojovala do aliancí považovaných Sovětským svazem za nepřátelské, prezentovala zahraničně-politické názory v souladu se sovětskou linii a například ve finských médiích byla omezena kritika sovětské zahraniční politiky.

Konkrétně ve Finsku se v posledních měsících hovoří především o ruském ovlivňování informací. Neutrální severský stát opakovaně vyjádřil své znepokojení nad „sílící propagandistickou kampaní“ ze strany Kremlu kvůli posilování spolupráce s NATO.

Řídící skupina nového centra ve Finsku má za sebou zatím první schůzku. Očekává se, že v následujících týdnech by ve středisku měl začít pracovat tým asi deseti lidí. Roční rozpočet střediska bude zpočátku asi 1,5 milionu eur. Finsko poskytne polovinu nákladů, o zbylé se podělí další země, které středisko spoluzaložily.

Zatím jde o osmičku států Evropské unie a NATO - Francie, Německo, Lotyšsko, Litva, Polsko, Švédsko, Británie a Spojené státy.

„Evropská unie poskytne plnou podporu novému centru pro boj proti hybridním hrozbám,“ uvedla vysoká představitelka unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová.

Podobnou podporu dostane středisko i od Severoatlantické aliance. „Boj proti hybridním hrozbám je jednou z priorit NATO, protože hybridní způsob boje stírá hranici mezi válkou a mírem,“ uvedla bruselská centrála Aliance.

Finové našli recept na propagandu. Těží ze vzdělání místo vyvracení fám

Po ruské anexi Krymu v roce 2014 čelí Finsko i Švédsko zvýšené aktivitě ruského letectva a viní Moskvu i z opakovaného narušování vzdušného prostoru. Zhruba 1 300 kilometrů dlouhá přímá hranice s Ruskem pak Finsku dává klíčovou roli v případné eskalaci napětí mezi Ruskem a Západem.

Stín do jinak dobrých především obchodních vztahů s Moskvou vrhá také nedávná zpráva finských zpravodajských služeb pro vládu o tom, že by Rusko přes nastrčené obchodníky mohlo skupovat velké množství pozemků a budov v citlivých oblastech, které by v budoucnu mohly být využity pro případné rozpoutání krize.

Autor: natoaktual.cz


Hlavní zprávy

Nejčtenější

O Hrad se utkají Zeman s Drahošem. Ten má podporu většiny ostatních kandidátů

Kandidát Jiří Drahoš se v pražském volebním štábu raduje z postupu do druhého...

Do druhého kola prezidentských voleb postoupí Miloš Zeman a Jiří Drahoš. Dosavadní prezident dostal 38,56 procenta...

Na prezidenta se hnala polonahá žena. Zeman je Putinova děvka, křičela

V místnosti, kam přišel volit prezident Miloš Zeman, se vysvlékla žena, skočila...

V místnosti, kam přišel volit Miloš Zeman, se vysvlékla žena a rozeběhla se k prezidentovi. Na obnažené hrudi měla...



Na okraji Prahy havaroval autobus. Tři lidé zemřeli, zraněných jsou desítky

Tragická nehoda autobusu u Horoměřic (12. ledna 2018)

Tři lidé zemřeli při nehodě linkového autobusu a osobního auta u Horoměřic u Prahy, zraněných je přes čtyři desítky,...

Angličtina kandidátů se liší. Nejlepší byl Horáček, vypravěčem dne Hannig

Michal Horáček při debatě osmi prezidentských kandidátů na iDNES.cz. (9. ledna...

Na prezidentské kandidáty čekalo v úterní superdebatě iDNES.cz, MF DNES a Rádia Impuls malé překvapení. V polovině...

Není to konkurz na hospodského, přeli se kandidáti. U diváků vyhrál Fischer

Pozvánku do debaty prezidentských kandidátů iDNES.cz přijali (zleva) Vratislav...

Osm prezidentských kandidátů se v úterý účastnilo superdebaty iDNES.cz, MF DNES a Rádia Impuls. Uchazeči mluvili o tom,...

Další z rubriky

Týden (pro)ruských dezinformací: Mazlíčci šelmám, žloutenka a vděk Rusku

Dezinformace ruského státního serveru Sputnik

Proruské dezinformace, dezinterpretace událostí či výroků i vyloženě falešné zprávy zaplavují Evropu včetně České...

Vojenský výcvik podstoupí 500 nováčků. Armáda chce tempo náboru udržet

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh

K základnímu vojenskému výcviku nastoupilo v úterý ve Vyškově 500 nováčků. Armáda loni přijala podle plánu přes 2 000...

NATO má oficiálně svou hymnu. Melodii, kterou hraje už 29 let

Hymna NATO od André Reichlinga

Severoatlantická aliance po desetiletích přijala oficiálně svou hymnu. Je jí melodie beze slov, kterou kdysi ke 40....

Najdete na iDNES.cz