Tři mladí muži pochodují v mrazivé noci rychlým krokem ulicemi severofinského Oulu, nějakých 200 kilometrů od polárního kruhu. Říkají si Odinovi vojáci, podle boha severského panteonu. Střeží bezpečí finských žen.
„Azylanti nemají k ženám žádný respekt,“ říká 33letý instalatér Paavo, jeden z hlídkujících mužů. „Mám dcery, na kterých mi záleží, proto musíme dohlédnout na bezpečnost v ulicích.“
Donedávna bylo něco takového v severské zemi nepředstavitelné. Jenže série znásilnění z poslední doby, ze kterých jsou podezřelí azylanti pobývající v zemi, Finy rázem připravila o jejich pověstný ledový klid.
Přísnější postihy
Finská policie oznámila, že v Oulu tento týden zadržela další tři žadatele o azyl, kteří jsou podezřelí, že znásilnili několik dívek mladších patnácti let. Už na sklonku uplynulého roku zatkli policisté v Oulu devět mužů „zahraničního původu“, které vyšetřují kvůli početným útokům na nezletilé dívky.
A podobný případ vyšetřují také ve finské metropoli. Kvůli množství sexuálních útoků a znásilnění nezletilých dívek zadrželi tři imigranty v Helsinkách.
Finští poslanci se shodují, že už je třeba něco podniknout. Debatují o přísnějších postizích pro útočníky z řad přistěhovalců. Desítky tisíc Finů zároveň podepsaly petici, žádající zrušení azylu u lidí usvědčených ze sexuálních útoků.
Z toho všeho profituje krajně pravicová strana Praví Finové, která by podle posledních průzkumů citovaných listem Helsinki Times získala bezmála 10 procent hlasů.
A volby jsou za dveřmi. Finové budou o příštím parlamentu rozhodovat 14. dubna a už nyní je zjevné, že imigrace bude ve volbách hlavním tématem. V letech vrcholící přistěhovalecké vlny 2015 až 2016 přišlo do Finska zhruba 30 tisíc migrantů.
Žít v klidu
Dříve byli Praví Finové se svou snahou o přísnější přistěhovaleckou politiku dost osamocení. Teď je to jinak. Postihy azylantů, kteří páchají trestnou činnost, žádají i politici mainstreamových finských stran.
„Každý, kdo přichází do naší země, by měl ctít naše zákony,“ prohlásil v parlamentní debatě Antti Kaikkonen, poslanec centristické strany Finský střed. Vedle odebírání finského občanství násilníkům cizího původu prosazují poslanci i další kroky. Třeba zvýšení minimálního trestu za sexuální zneužívání mladistvých.
Mnozí Finové mají dojem, že úřady i justice si dosud počínaly v podobných kauzách liknavě. Loni v široce sledovaném případu finský soud rozhodl, že dvacetiletý muž s přistěhovaleckými kořeny se nedopustil znásilnění, protože nebylo možné prokázat, že jeho pohlavní styk s desetiletou dívkou proběhl násilně.
Podobné případy u lidí posilují přesvědčení, že stávající pravidla nejsou dobrá. Chtějí tresty pro pachatele zpřísnit. „Nemám nic proti uprchlíkům, ale chceme tu žít v klidu,“ říká Satu Eklundová, helsinská kadeřnice.
Otázka už podle poslanců ani nestojí, zda je třeba tvrdší zákony přijmout, jako spíše, kdy se to stane. Politici mainstreamových stran debatují, zda by taková úprava před dubnovým hlasováním nevypadala jako laciné gesto.
Finská policie uvádí, že v loňském roce obdržela zhruba 1 400 hlášení o sexuálních útocích proti dětem. Ve čtvrtině případů byl podezřelý z útoku cizinec. Ve finské populaci přitom tvoří lidé se zahraničními kořeny jen sedm procent populace. „Na sexuálních útocích se nejčastěji podíleli lidé z Iráku a Afghánistánu,“ uvedl mluvčí finské policie Pekka Hmeikkinen.
