Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Finsko plánuje prověrku své obrany. Zapojí se USA i další země NATO

  13:08aktualizováno  18:14
Finsko připravuje plány na vojenské cvičení, které by za účasti Spojených států i dalších zemí NATO prověřilo obranu celé země. Má připomínat nedávné manévry sousedního Švédska, do kterých se zapojilo přes 20 tisíc vojáků a staly se největší prověrkou švédské obrany za více než dvacet let.

Letouny F-18 Hornet finských vzdušných sil | foto: Ilmavoimat

„Je důležité, aby obranné síly byly připravené přijmout mezinárodní pomoc, pokud budeme čelit krizi,“ uvedl finský ministr obrany Jussi Niinistö s odkazem na skutečnost, že Finsko i sousední Švédsko mají se Severoatlantickou aliancí dohodu, která v krizových situacích umožní dostat podporu a pomoc od jednotek NATO.

Severské země na oplátku umožní v případě krize v Pobaltí například „hostování“ aliančních letounů či pohyb vojenských sil přes své území.

Severské země posilují obranu. Vojáci mohou pronikat napříč územím

Cvičení by se podle šéfa finské obrany mohlo uskutečnit nejdříve v roce 2020. Zapojí se do něj i Spojené státy a další země NATO. Účast už přislíbilo také sousední Švédsko.

Právě nedávné švédské manévry pojmenované „Aurora 2017“ by měly být jakýmsi vzorem pro připravovanou prověrku finské obrany. Do švédského cvičení se v září zapojilo přes 20 tisíc vojáků - pozemní síly, letectvo i námořnictvo a scénář počítal s napadením země a pomocí spojenců při obraně.

O americké účasti chce Niinistö jednat už tento týden během návštěvy amerického ministra obrany Jamese Mattise. Obecně se předpokládá, že jednotky na cvičení vyšlou také další státy regionální severské obranné iniciativy NORDEFCO (Nordic Defence Cooperation), která kromě Finska a Švédska sdružuje také tři státy NATO - Dánsko, Island a Norsko.

„Vztahy mezi Finskem a Spojenými státy nebyly nikdy silnější,“ řekl Mattis po pondělním setkání s finským prezidentem Sauli Niinistem. V úterý se šéf Pentagonu zúčastní schůzky takzvané Severní obranné skupiny, která kromě severských zemí zahrnuje ještě pobaltské republiky, Británii, Německo, Nizozemsko a Polsko.

Finsko ani Švédsko nejsou členy Severoatlantické aliance. Ruská anexe Krymu a konflikt na Ukrajině však znovu oživil diskuzi o možném členství těchto zemí. Sbližování s Aliancí ostře kritizuje Moskva. Obě země od anexe Krymu v roce 2014 čelí zvýšené aktivitě ruského letectva i námořnictva a viní Moskvu i z opakovaného narušování vzdušného prostoru a svých výsostných vod.

Finské vztahy s Ruskem

Po druhé světové válce Finsko podle Pařížské mírové smlouvy (1947) přišlo o Karelskou šíji, severní a západní břeh Ladožského jezera a muselo pronajmout Sovětům vojenskou základnu nedaleko Helsinek. Země musela zaplatit také vysoké válečné reparace, asi 300 milionů dolarů a omezit svou armádu.

Po vzoru Československa pak Finsko se Sovětským svazem o rok později uzavřelo dohodu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ta Kremlu dávala vliv na finskou domácí politiku. Mnoho politiků pak využívalo svých vztahů s Moskvou k řešení vnitrostranických sporů. Během období takzvané „Finlandizace“ tak země pro udržení své suverenity podřizovala svou zahraniční politiku SSSR.

V praxi se skandinávská republika snažila o zlepšování vztahů se západní Evropou, ale jádrem její zahraniční politiky zůstávala loajalita vůči SSSR. Během studené války se například nezapojovala do aliancí považovaných Sovětským svazem za nepřátelské, prezentovala zahraničně-politické názory v souladu se sovětskou linii a například ve finských médiích byla omezena kritika sovětské zahraniční politiky.

Ruští představitelé severské země opakovaně varovali, že „pokud se infrastruktura NATO přiblíží k hranicím Ruska, bude země nucena podniknout adekvátní technicko-vojenská protiopatření“. Už před časem začalo Rusko budovat základnu pro arktické operace u města Alakurtti jen zhruba 50 kilometrů od finských hranic.

Finsko má s Ruskem relativně dobré pragmatické bilaterální obchodní vztahy. Hlavní argumenty, proč si východního obra nenaštvat, zůstávají desítky let stejné.

Především je to 1 300 kilometrů společné finsko-ruské hranice a pak také enormní závislost Finska na ruských energiích. V názoru, jak na aktuální politiku Moskvy reagovat, však zůstává tradičně velmi rozpolcené.

Helsinky sice na jedné straně odsoudily ruské chování na Ukrajině, odmítly nabídku na koupi ruských stíhaček a označily ruské vojenské aktivity v Baltu za nejvážnější hrozbu (psali jsme v článku zde).

Poslední dva roky proto země posiluje vojenskou spolupráci se zeměmi NATO a zapojuje se do řady aliančních cvičení. A nedávno s pomocí dalších osmi zemí otevřela specializované centrum, které má pomáhat čelit takzvanému hybridními způsobu boje. Finové se obávají především ruské propagandy a dezinformací prostřednictvím sociálních sítí a ovlivňování veřejného mínění.

Na straně druhé je ale země v otázce případného členství v NATO hluboce rozdělena, když proti je podle posledních průzkumů asi 59 procent voličů. Zároveň ale podporují současnou politiku prohlubování obranné spolupráce se sousedy i Aliancí.

Autor: natoaktual.cz


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Tohle hřiště je jen pro bílý! Ženy s dětmi jsou víc než dřív terčem rasistů

Ilustrační snímek

Přibývá žen s dětmi, které vyhledají pomoc kvůli tomu, že se staly terčem rasistických útoku. Musí snášet opovržlivé...

All you can eat. Triatlonista zhltal 100 porcí suši, restaurace ho vyhodila

Sushi na kulinářském festivalu Gastro Hradec.

Celebritou se v bavorském Landshutu stal třicetiletý triatlonista a bývalý kulturista Jaroslav Bobrowski. Zašel si...



Řidič cestou do práce přejel muže ležícího na silnici, byl to jeho syn

Ilustrační snímek

Rodinná tragédie se stala o víkendu u Štítova na Rokycansku. Řidič osobního vozidla v sobotu brzy ráno přejel muže...

Macron: Potížisty v otázce migrace bychom měli vyhodit z Schengenu

Francouzský prezident Emmanuel Macron představil v Paříži plán na pomoc chudým....

Země, které v migrační otázce neprojevují solidaritu, by měly být vyloučeny z schengenského prostoru. Na summitu v...

Sváděla esesáky a zabíjela je, Nizozemka zemřela v nedožitých 93 letech

Freddie Oversteegenové bylo čtrnáct, když se za druhé světové války přidala k...

Freddie Oversteegenové bylo čtrnáct, když se za druhé světové války přidala k nizozemskému odboji. Přímo před očima...



Další z rubriky

Století Československa připomene průlet historických i současných letounů

Schéma slavnostního průletu ke 100. výročí vzniku Československa na Dnech NATO...

Unikátní průřez stoletím Československa a především jeho letectva chystají organizátoři blížících Dnů NATO v Ostravě....

Dny NATO uvítaly 225 tisíc lidí. Legenda z Vietnamu zaplavila nebe vlčími máky

Letoun Bronco shazuje 200 tisíc kvítků vlčích máků.

Na mošnovském letišti končí Dny NATO v Ostravě, největší armádně-bezpečnostní show v Evropě. K vidění byla dvacítka...

Zásilka chytrých bomb dorazila do Evropy. Čeká na ně tucet zemí

Laserem naváděná munice. Ilustrační snímek

První ze tří velkých zásilek přesně naváděné letecké munice z USA dorazila do Evropy. Na dodávky chytrých bomb čeká...

Kdy začít děti učit zacházet s penězi? Začněte pomocí her v předškolním věku
Kdy začít děti učit zacházet s penězi? Začněte pomocí her v předškolním věku

Jedním z nejčastějších sociálních problému, se kterými se dnes potkávají Češi, je pád do dluhové pasti. A může za to hlavně nedostatečná finanční gramotnost, na kterou se ve školách trochu zapomíná. Trénujte ji se svými dětmi už od předškolního věku a ušetříte jim tak v budoucím životě spoustu potíží. Kdy a jak můžete děti finančně vzdělávat?



Najdete na iDNES.cz