Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Finsko plánuje prověrku své obrany. Zapojí se USA i další země NATO

  13:08aktualizováno  18:14
Finsko připravuje plány na vojenské cvičení, které by za účasti Spojených států i dalších zemí NATO prověřilo obranu celé země. Má připomínat nedávné manévry sousedního Švédska, do kterých se zapojilo přes 20 tisíc vojáků a staly se největší prověrkou švédské obrany za více než dvacet let.

Letouny F-18 Hornet finských vzdušných sil | foto: Ilmavoimat

„Je důležité, aby obranné síly byly připravené přijmout mezinárodní pomoc, pokud budeme čelit krizi,“ uvedl finský ministr obrany Jussi Niinistö s odkazem na skutečnost, že Finsko i sousední Švédsko mají se Severoatlantickou aliancí dohodu, která v krizových situacích umožní dostat podporu a pomoc od jednotek NATO.

Severské země na oplátku umožní v případě krize v Pobaltí například „hostování“ aliančních letounů či pohyb vojenských sil přes své území.

Severské země posilují obranu. Vojáci mohou pronikat napříč územím

Cvičení by se podle šéfa finské obrany mohlo uskutečnit nejdříve v roce 2020. Zapojí se do něj i Spojené státy a další země NATO. Účast už přislíbilo také sousední Švédsko.

Právě nedávné švédské manévry pojmenované „Aurora 2017“ by měly být jakýmsi vzorem pro připravovanou prověrku finské obrany. Do švédského cvičení se v září zapojilo přes 20 tisíc vojáků - pozemní síly, letectvo i námořnictvo a scénář počítal s napadením země a pomocí spojenců při obraně.

O americké účasti chce Niinistö jednat už tento týden během návštěvy amerického ministra obrany Jamese Mattise. Obecně se předpokládá, že jednotky na cvičení vyšlou také další státy regionální severské obranné iniciativy NORDEFCO (Nordic Defence Cooperation), která kromě Finska a Švédska sdružuje také tři státy NATO - Dánsko, Island a Norsko.

„Vztahy mezi Finskem a Spojenými státy nebyly nikdy silnější,“ řekl Mattis po pondělním setkání s finským prezidentem Sauli Niinistem. V úterý se šéf Pentagonu zúčastní schůzky takzvané Severní obranné skupiny, která kromě severských zemí zahrnuje ještě pobaltské republiky, Británii, Německo, Nizozemsko a Polsko.

Finsko ani Švédsko nejsou členy Severoatlantické aliance. Ruská anexe Krymu a konflikt na Ukrajině však znovu oživil diskuzi o možném členství těchto zemí. Sbližování s Aliancí ostře kritizuje Moskva. Obě země od anexe Krymu v roce 2014 čelí zvýšené aktivitě ruského letectva i námořnictva a viní Moskvu i z opakovaného narušování vzdušného prostoru a svých výsostných vod.

Finské vztahy s Ruskem

Po druhé světové válce Finsko podle Pařížské mírové smlouvy (1947) přišlo o Karelskou šíji, severní a západní břeh Ladožského jezera a muselo pronajmout Sovětům vojenskou základnu nedaleko Helsinek. Země musela zaplatit také vysoké válečné reparace, asi 300 milionů dolarů a omezit svou armádu.

Po vzoru Československa pak Finsko se Sovětským svazem o rok později uzavřelo dohodu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ta Kremlu dávala vliv na finskou domácí politiku. Mnoho politiků pak využívalo svých vztahů s Moskvou k řešení vnitrostranických sporů. Během období takzvané „Finlandizace“ tak země pro udržení své suverenity podřizovala svou zahraniční politiku SSSR.

V praxi se skandinávská republika snažila o zlepšování vztahů se západní Evropou, ale jádrem její zahraniční politiky zůstávala loajalita vůči SSSR. Během studené války se například nezapojovala do aliancí považovaných Sovětským svazem za nepřátelské, prezentovala zahraničně-politické názory v souladu se sovětskou linii a například ve finských médiích byla omezena kritika sovětské zahraniční politiky.

Ruští představitelé severské země opakovaně varovali, že „pokud se infrastruktura NATO přiblíží k hranicím Ruska, bude země nucena podniknout adekvátní technicko-vojenská protiopatření“. Už před časem začalo Rusko budovat základnu pro arktické operace u města Alakurtti jen zhruba 50 kilometrů od finských hranic.

Finsko má s Ruskem relativně dobré pragmatické bilaterální obchodní vztahy. Hlavní argumenty, proč si východního obra nenaštvat, zůstávají desítky let stejné.

Především je to 1 300 kilometrů společné finsko-ruské hranice a pak také enormní závislost Finska na ruských energiích. V názoru, jak na aktuální politiku Moskvy reagovat, však zůstává tradičně velmi rozpolcené.

Helsinky sice na jedné straně odsoudily ruské chování na Ukrajině, odmítly nabídku na koupi ruských stíhaček a označily ruské vojenské aktivity v Baltu za nejvážnější hrozbu (psali jsme v článku zde).

Poslední dva roky proto země posiluje vojenskou spolupráci se zeměmi NATO a zapojuje se do řady aliančních cvičení. A nedávno s pomocí dalších osmi zemí otevřela specializované centrum, které má pomáhat čelit takzvanému hybridními způsobu boje. Finové se obávají především ruské propagandy a dezinformací prostřednictvím sociálních sítí a ovlivňování veřejného mínění.

Na straně druhé je ale země v otázce případného členství v NATO hluboce rozdělena, když proti je podle posledních průzkumů asi 59 procent voličů. Zároveň ale podporují současnou politiku prohlubování obranné spolupráce se sousedy i Aliancí.

Autor: natoaktual.cz


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN půjdou společně. Vést Sněmovnu Fiala nechce

ODS. TOP 09, KDU-ČSL a hnutí STAN se dohodly na společném postupu při formování...

Čtyři strany ve Sněmovně - ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN - se domluvily na společném postupu při formování Sněmovny a...

Další z rubriky

Ruský „důkaz“ o americké podpoře IS byl podvrh. Šlo o záběr z videohry

Srovnání: vlevo údajný záběr konvoje islamistů zveřejněný ruským ministerstvem...

Ruské ministerstvo obrany obvinilo USA z podpory Islámského státu a dokládalo to v úterý na svých facebookových a...

Odešel jako král! Lidé v Porubě vzpomněli na válečného hrdinu Škarvadu

Vypuštění balónků v barvách trikolory u příležitosti nedožitých stých...

Obyvatelé ostravské části Poruba, žáci škol i váleční veteráni si ve středu při unikátní akci připomněli výročí...

Na ochranu Evropy a spojení s Amerikou vytvoří NATO nová velitelství

Otevření nového sídla NATO v Bruselu

Ministři obrany zemí NATO podle očekávání schválili plán na vytvoření dvou nových velitelství. První takzvané...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.