Loď finské pobřežní stráže střeží vody poblíž Helsinek. Námořnictvo odpálilo...

Loď finské pobřežní stráže střeží vody poblíž Helsinek. Námořnictvo odpálilo hlubinné nálože na výstrahu neznámé ponorce (28. dubna 2015). | foto: Reuters

Finské námořnictvo zřejmě provokovala ponorka. Odpálilo výstražné nálože

  • 130
Finské námořnictvo odpálilo výstražné hlubinné nálože ve vodách poblíž Helsinek. Důvodem byl neznámý podvodní objekt. Podle ministerstva obrany se mohlo jednat o ponorku. V oblasti roste napětí kvůli ruským letadlům a lodím, které překračují hranicí států.

„Náš monitorovací systém zachytil v pondělí v poledne a úterý ráno signály a my jsme lokalizovali objekt ve finských teritoriálních vodách,“ řekl agentuře DPA kapitán námořnictva Olavi Jantunen. Loď finského námořnictva prý vyslala několik takzvaných varovných vodních bomb o velikosti granátů.

Podle Jantunena zatím nebylo možné objekt identifikovat a byl klasifikován jako nepotvrzený podvodní cíl. Analýza incidentu prý může námořnictvu trvat dny nebo i týdny.

Finsko má s Ruskem společnou hranici dlouhou zhruba 1 340 kilometrů a v posledním roce vzrostly jeho obavy z mocného souseda, který podniká vojenská cvičení a přelety v pohraničních oblastech.

Finský ministr obrany Carl Haglund neřekl, zda má Rusko s incidentem něco společného. Finským médiím řekl, že objektem by mohla být ponorka a že už z oblasti pravděpodobně odplula. Zdůraznil, že varovné nálože Finsko odpaluje zřídka.

„Máme vážné podezření, že se tam odehrála podvodní aktivita, která tam nepatří. Samozřejmě je vždy vážným problémem, když jsou narušovány naše výsostné vody,“ řekl Haglund finské agentuře STT.

Napětí mezi severem Evropy a Ruskem narůstá

„Výstražné bomby nemají za cíl zničit cíl. Jejich účelem je dát cíli najevo, že byl zachycen,“ řekl Jantunen listu Helsingin Sanomat.

Loni byl pohyb údajných ponorek zaznamenán také poblíž Stockholmu, což si vyžádalo největší mobilizaci švédského námořnictva od studené války (více zde).

Napětí v regionu tento měsíc vedlo severské země k nezvykle ostrému společnému prohlášení, v němž Švédsko, Norsko, Finsko, Dánsko a Island zdůvodnily nutnost zesílené obranné spolupráce explicitně obavami z Ruska. Moskva zase vyjádřila znepokojení nad sbližováním Finska a Švédska a NATO.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video