Finsko čeká v neděli první kolo prezidentských voleb. Největším favoritem na vítězství je současná hlava země Sauli Niinistö. Průzkumy naznačují, že by mohl vyhrát už v prvním kole. Velké pozornosti si však dostává rovněž Lauře Huhtasaariové, která kandiduje s podporou domovské strany Praví Finové.
Osmatřicetiletá Huhtasaariová je prototypem progresivní političky, která těží ze současné vlny tvrdé a v mnoha případech populistické politiky založené spíše na emocích než faktech.
Prezidentské volby ve FinskuFinský prezident Sauli Niinistö je jasným favoritem nedělních prezidentských voleb ve Finsku. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že druhý mandát by mohl získat již v prvním kole. Uvedl to zpravodajský server Yle. Podle průzkumu, který server zveřejnil tři dny před hlasováním, má nezávisle kandidující Niinistö podporu 63 procent voličů, na druhém místě skončil kandidát strany Zelených Pekka Haavisto se 14 procenty. Niinistö vede s výrazným náskokem, přestože si od minulého průzkumu pohoršil o devět procent. Tak výrazná převaha jediného kandidáta zatím v dějinách finské politiky nebyla zaznamenána. „Ještě nikdy jsme nebyli v takové situaci, že by propast mezi vedoucím kandidátem a dalšími byl tak zřetelný," prohlásil politolog Sami Borg z univerzity v Tampere. „Druhé kolo by za tohoto stavu byl zázrak," dodal. Finský tisk označuje nadcházející prezidentské volby za nudné a upozorňuje také na to, že v předvolební kampani nebylo příliš mnoho témat k diskusi. Jedním z mála byla otázka případného členství Finska v Severoatlantické alianci. Pokud se nikomu nepodaří v neděli získat nadpoloviční většinu hlasů, rozhodne se mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty ve druhém kole 11. února. Třicet šest procent voličů využilo možnosti předběžného hlasování. Zdroj: ČTK |
„Jsem tu, abych Finům připomněla, že naše strana je tou pravou alternativou k běžným partajím. Chci změnit směřování finské politiky a vybojovat zpět naši nezávislost,“ uvedla v rozhovoru pro server Politico. Ne náhodou si za své tvrdé postoje vysloužila přezdívku „Finská Marine Le Penová“.
Inspirace v zahraničí
V nedělních volbách šanci na výhru nemá. Hlas jí podle průzkumů odevzdá asi šest procent voličů. Huhtasaariová však kandidaturu rozhodně nepromarnila. Nepříliš zkušená politička, která ve finském parlamentu zasedá teprve třetím rokem, chce přilákat novou voličskou krev pro Pravé Finy před volbami v roce 2019. Finsko si bude vybírat nové složení parlamentu a volit bude i do parlamentu evropského.
„Finsko je podle mě pozadu v porovnání s ostatními evropskými státy. Protiuprchlické strany tam vítězí a lidé se konečně začali probouzet. Teď se probudí i tady ve Finsku,“ tvrdí. Fascinace politickým úspěchem stran jako AfD v Německu je na ní patrná v mnoha ohledech. V cizině se nebojí ani inspirovat.
Od Marine Le Penové si vypůjčila nacionalistický tón, někdejší lídr britské strany UKIP Nigel Farage jí posloužil jako vzor euroskepticismu. Těm, kteří bedlivě sledovali americké prezidentské volby, bude povědomý i slogan Huhtasaariové „Finsko na prvním místě“. Americkou obdobu často hlásá Donald Trump.
„Používá rétoriku mnoha populistických politiků. Nezáleží na tom, zda jsou její slova pravdivá nebo ne, její podporovatelé za ní vždy stojí. To je ve Finsku zcela nová věc,“ myslí si expertka na pravicový populismus z univerzity v Jyväskylä Tuija Saresmaová.
Ze školních lavic do politiky
Před vstupem do parlamentu v roce 2015 se Huhtasaariová živila jako učitelka ve speciální škole. K žákům musela mít osobní přístup, komunikace s rodiči byla základem. Právě kvůli charismatickému vystupování z Huhtasaariové udělali Praví Finové tvář strany. Huhtasaariová je přitom „pouze“ místopředsedkyní partaje. Předseda Jussi Halla-aho zůstává v pozadí a je považován za hlavního stratéga.
Vraťte se domů, dáme vám tisíce eur, vyzývají migranty evropské státy |
Halla-aho se do ústraní stáhl ve druhé polovině loňského roku. V minulosti šokoval veřejnost výroky, které odsoudili i jeho političtí protivníci. Prohlásil například, že islám je náboženství pedofilů. Somálci jsou podle něj geneticky předurčeni k tomu, aby se z nich stali zloději. Ekonomickou krizi v Řecku svého času navrhoval řešit vojenskou juntou.
Do čela Pravých Finů se dostal v červnu 2017, zároveň měl ve funkci nahradit ministra zahraničí Timo Soiniho. Výsledkem byla parlamentní krize, koaliční strany odmítly spolupráci s Pravými Finy, které měl vést Halla-aho. Krajně pravicovou partaj zachvátily vnitřní spory. Umírnění členové stranu opustili a založili si vlastní hnutí Modrá reforma, které zůstalo ve vládě. Zbytek Pravých Finů byl vypuzen.
Cesta na vrchol
Nyní se derou zpět do politické špičky. Šéfredaktorka finského webu Politiikasta Johanna Vuorelmaová upozorňuje, že Pravým Finům se již povedlo změnit politickou debatu okolo migrace směrem doprava. „To se jim opravdu podařilo, zároveň však tímto způsobem mohou přijít o hlasy,“ míní. Argumentuje tím, že politické ovzduší je nyní více otevřené tvrdým postojů v problematice migrace a menší strany toho mohou využít.
Vzpurná architektka a chemik čeří dánskou pravici, chtějí odchod z EU |
Huhtasaariová věří, že nejlepší časy její domovskou stranu teprve čekají. Svých postojů se vzdát nehodlá. Politologové a komentátoři jí vytýkají její časté přešlapy v televizních debatách. Opakovaně projevila neznalost finské legislativy. Kritiku si vysloužila za neustálé omílání předvolebních sloganů.
V očích příznivců však tato kritika nic neznamená, ani Huhtasaariová si z ní podle všeho nic nedělá. Důležitá je podle ní trpělivost. „Podívejte se na Nigela Farage. Trvalo to sice 17 let, ale brexit je nakonec skutečností. Já navíc neplánuji čekat tak dlouho,“ tvrdí.
