Financování stran může zahalit mlha

Už žádný Libor Novák před soud nepůjde. Už žádná strana nebude muset doplácet daně za utajené dary, jako se to stalo ČSSD s benzinovými kartami od Chemapolu. Už je jen minimální naděje, že se podaří odhalit, kdo posílal peníze pro ODS na tajné konto v zahraničí. To všechno jsou důsledky změny zákona, která od letošního ledna osvobodila politické strany od placení daní z poskytnutých darů. Ačkoli tuto daňovou úlevu sněmovna schválila už loni v květnu, dodnes to zůstalo "utajeno".

A někteří poslanci dnes říkají, že si neuvědomují, že by pro něco takového zvedli ruku.

"Politické strany jsou od Nového roku plně osvobozeny od placení darovací daně," potvrdil mluvčí pražského finančního úřadu Lubomír Janoušek.

Rozhodnutí poslanců pro strany v praxi znamená, že pokud se v minulých letech dopustily jakéhokoli daňového úniku v souvislosti se sponzorskými příspěvky, už za to nebude možné žádného z jejích představitelů trestně stíhat.

"Je to tak, trestnost v tomto případě zaniká," řekl ředitel pražského úřadu vyšetřování Zdeněk Janíček. Jinými slovy: to, co bylo ještě loni v prosinci trestným činem, od 1. ledna už policie stíhat nemůže.

Například bývalý místopředseda ODS Libor Novák, kterému hrozilo obnovení procesu za daňový únik z daru Milana Šrejbra, už může být v klidu.

"Osobně si myslím, že právě kvůli změně zákona už nebude možné soud obnovit," podotkl Janíček. O tomtéž je přesvědčen i Novákův advokát Tomáš Sokol.

Princip stranických podvodů s dary (týkalo se to ODS, ČSSD i ODA) spočíval právě v tom, že politici kvůli utajení mecenáše buď příspěvek zamlčeli, a tudíž nezdanili, nebo jej fiktivně rozepsali na více dárců, a tedy na daních ušetřili.

V obou případech okradli stát na darovací dani, a pokud byli známi konkrétní viníci, bylo možné je stíhat za daňový únik. Tento problém pro politické strany nyní definitivně odpadl.

K autorství daňové úlevy se dnes nikdo z poslanců nehlásí. Jisté je, že se do zákona připraveného Zemanovou vládou dostala nejprve v rozpočtovém výboru. Poslanec Jiří Václavek (ČSSD), který měl projednání zákona ve sněmovně na starosti, k tomu dnes říká:

"Kdo to navrhoval, si teď nevzpomenu. Bylo to ale vysvětlováno tím, že tady se každý nějakým způsobem těch daní bojí. A že jde o to, aby se zjednodušilo sponzorování stran."

Vyjasnění konta ODS je ohroženo

UŽ SI ANI NEPAMATUJÍ, CO SCHVÁLILI

Pro změnu zákona hlasovalo loni v květnu 146 poslanců. Byli mezi nimi i tito. Přesto si na to někteří nevzpomínají.

 Stanislav Gross, poslanec ČSSD a ministr vnitra (předkládal zákon): "Teď si na to přesně nevzpomínám. Vlastně jo, je to tam. Rozhodně to tam přidala až sněmovna." 

Cyril Svoboda, poslanec KDU-ČSL: "Hlasoval jsem pro zákon jako celek, ale pro toto? Nevím. Vidím to jako chybu, protože zaniká trestnost pro politické strany. Není k tomu důvod." 

Vlastimil Tlustý, poslanec ODS a předseda rozpočtového výboru (tam se návrh zrodil): "Tuším, že to byla součást velké řady změn.
Ale okolnosti, jak to vzniklo, si nepamatuji." 

Ivan Pilip, poslanec Unie svobody: "Vím, že se o tom na výboru diskutovalo, že je třeba dát strany na úroveň neziskových organizací. Kdo to přesně navrhoval, už nevím. Nevzpomínám si ani, jestli jsem hlasoval pro." 

Marek Benda, poslanec ODS: "Ten návrh přišel z rozpočtového výboru a já myslím, že je správný. Strany jsou přece také neziskové organizace, teď budou v jiném daňovém režimu." 


Poslanecká novela, která osvobodila politické strany od placení darovací daně, prakticky znemožňuje vyjasnění největšího finančního skandálu - tajného zahraničního konta, z něhož měla možnost financovat své aktivity ODS.

Případ se totiž tři roky vyšetřoval jako podezření z krácení daně, kterého se ODS podle názoru policie dopustila, když nepřiznala a nezdanila dary, jež na konto v curyšské bance Credit Suisse chodily.

Od letošního ledna však není možné kvůli změně zákona představitele stran trestat za daňový únik v souvislosti s dary. "Mohlo tu být podezření z krácení daně, pokud by to byly dary nezdaněné.

Jenže přišla novela o darovací dani a v současné době dary politickým stranám dani nepodléhají. Takže už prostě nemůžeme dovozovat, že tu byl spáchán trestný čin krácení daně," uvedla náměstkyně pražského žalobce Marcela Kratochvílová.

Švýcarské úřady přitom už loni v létě potvrdily, že konto v bance Credit Suisse, na které se česká policie v souvislosti s ODS ptala a jež politici Klausovy strany dodnes popírají, skutečně existuje.

Švýcaři dali policistům za pravdu i v tom, že z účtu bylo převedeno v přepočtu 45 milionů korun na účet bývalého tajemníka hlavní kanceláře ODS Ludvíka Otta.
K tomuto Ottovu účtu měl přístup bývalý místopředseda strany Libor Novák a strana z něj čerpala peníze údajně formou půjček.

"Novák se mě ptal, jestli nevím o někom, kdo by ODS mohl půjčit tak na týden čtrnáct dní. Půjčil jsem jim jednou a pak podruhé.

Pak Novák přišel, že jsem pořád pryč a bylo by jednodušší, kdyby mohl v případě potřeby vybírat peníze sám. Takže měl ke kontu přístup, ale pokud vím, tak to nevyužil," řekl Otto v únoru 1998.

Státnímu zastupitelství a policii však stále chybí klíčové údaje: kdo je majitelem curyšského konta, kdo na něj posílal peníze a kdo dal příkaz k převodu milionů na Ottův účet. Nic z toho Švýcaři dodnes neodtajnili. Pokud jim česká strana nedodá průkazně doložené podezření z trestné činnosti, nic je k tomu nedonutí.

Případ konto by se tak pohnul z místa jen v případě, kdy by promluvil někdo z ODS nebo sám Ludvík Otto, který podle policie legalizoval pro stranu černé peníze. Ottovi stále hrozí soud za daňové úniky (které s kontem bezprostředně nesouvisí), vyšetřování však dodnes neskončilo.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video