Financování sportu čekají změny, cílem je vychovat víc medailistů

Desetibojař Roman Šebrle nebo kajakářka Štěpánka Hilgertová prohráli boj o olympijský kov. Fakt, že tradiční čeští sběratelé medailí v Pekingu zklamali, vyvolal nečekanou odezvu. Přestože olympiáda byla pro Česko úspěšná, nastartovala zřejmě podstatné změny v organizaci a financování sportu.

Podle premiéra by mohlo být medailí víc, kdyby se nemrhalo státními penězi. | foto: Reuters

Premiér společně s ministerstvem školství jsou přesvědčeni, že státními penězi se zbytečně mrhá. Že medailí mohlo být více. A rozhodli se to změnit. MF DNES získala informace, jak to chtějí udělat.

Zaprvé tím, že zjednoduší systém, kterým peníze ke sportovcům putují. Mají totiž obavy, že část peněz na sport spotřebují zbyteční úředníci. Státní výdaje na sport totiž řídí dílem ministerstvo školství, dílem ministerstvo obrany a dílem ministerstvo vnitra.

Zadruhé chtějí ušetřit tím, že sníží počet sportovišť, na kterých se reprezentanti připravují. Sportovce, kteří dělají podobné disciplíny, chtějí soustředit do jednoho areálu.

"Jestliže by měl například každý resort svou atletickou dráhu, je zbytečné, aby se platilo za údržbu všech. Reprezentanti se mohou připravovat na jedné," uvedl Jan Kocourek z ministerstva školství. "Pokud tři dělají totéž, není to dobře," řekl. 

Právě proto, aby se odhalilo, kde mizí peníze, chystá ministerstvo školství analýzu výdajů na sport.

Peníze se nevyužívají efektivně
Podle premiéra Mirka Topolánka to však neznamená, že by měl vrcholový sport dostávat méně financí než dosud. "Dovedu si představit, že pro něj vyčleníme i více peněz, ale ty musí být efektivně využity," řekl včera. Od změn ve financování sportu si slibuje, že Česko vychová více špičkových sportovců.

Stát poslal letos sportovním svazům čtyři miliardy. "Nesmí nám uniknout fakt, že peníze, které putují ze státního rozpočtu do sportu, teď nejsou využity úplně efektivně," konstatoval Topolánek.

Výkonnostní sport je podle něho financován bez systému a mládežnický se dostává do vážných problémů. Předseda Českého svazu tělesné výchovy Vladimír Srb si nemyslí, že právě toto by přineslo úspory.

"Ve sportu je tak málo peněz, že příliš šancí k úsporám nevidím," uvedl Srb. Příprava olympionika je přitom drahá – například na vybavení, trénink a plat stříbrného skifaře Ondřeje Synka je potřeba ročně přes milion korun.

. Kolik se v Česku nalije peněz do sportu

Státní rozpočet
Podle ministerstva financí vynaloží stát na sport více než čtyři miliardy ročně. Je prakticky nemožné rozluštit všechny výdaje státu ke konkrétním adresátům. Významná část z nich se totiž do sportovních zařízení dostane až při takzvaném "porcování medvěda", kdy poslanci dodatečně odkrojí ze státního rozpočtu peníze pro své spřízněné kluby.

Přímé výdaje jednotlivých ministerstev jsou o něco čitelnější.
Vůbec nejvíc vyplatí ministerstvo školství – ročně dodá 2,3 miliardy, které rozděluje mezi sportovní svazy. Kolik jednotlivé sporty, kluby a jednoty dostanou, závisí na výsledcích, počtu členů, na popularitě ve světě a také na počtu reprezentantů. Na sport přispívají i ministerstva vnitra a obrany. To druhé zajišťuje částkou 127 milionů korun chod Armádního sportovního centra Dukla.

Obce a města
Velké částky do sportu také plynou z krajů, měst a obcí. Radnice často podporují vedle amatérských organizací i velké profesionální kluby. Občas je spoluvlastní a levně jim pronajímají haly a sportoviště. Například Praha dá letos na sport asi 120 milionů.

Firmy, sponzoři
Největším přispěvatelem je loterijní společnost Sazka, kterou vlastní sportovní svazy. Během loňského roku jim poslala 822 milionů korun z očekávaného výtěžku hazardních her, které jsou jinak osvobozené od daní. Dalších 320 milionů musela poslat sdružení Zelený ostrov, které zprostředkovaně splácí sportovní arénu v Praze. Jen úroky z půjček na halu spolknou ročně téměř 700 milionů. Pro velké firmy je sport hlavně investice do reklamy, peníze tedy jdou do populárnějších sportů. Čím nižší soutěže, tím víc jsou kluby závislé na podpoře místních podnikatelů.