Rodina českého dramaturga Martina Fahrnera, za jejíhož syna Adama se Barbora Škrlová do minulého týdne vydávala, žila v Oslu i na místní poměry dost nákladně.
Oslo patří mezi nejdražší města světa. Číslice na regálech se zbožím jsou tam stejné jako v Česku, jenže každá norská koruna stojí tři české. Fahrner se norským novinářům svěřil, že s Barborou Škrlovou nebydlel. Žila v malé chatce, zato v oblasti, kterou si oblíbila místní vyšší střední třída. V klidném fjordu Neesoden nedaleko Osla.
. Kdo je kdo v kuřimské kauze |
"To je tady jedna z nejžádanějších lokalit," říká novinář Anders Johansen. Pronajímat si chatu v Neesodenu a ještě mít byt přímo v Oslu, kde žil Fahrner, si podle něj nemůže dovolit jen tak někdo.
Čím se Martin Fahrner v Norsku živil, není jasné. Ředitelce školy, do níž chodil "Adam", řekl, že pracuje v divadle. Policistům zase sdělil, že je zaměstnán ve vodohospodářství.
"Můžeme říci jen to, že u nás v Norsku nepracoval ilegálně," uvedla policejní mluvčí Anne Kristin Rhode. Pokud Fahrner v Norsku pracoval, nejspíš jako nekvalifikovaný dělník. Ti vydělávají tak 150 norských korun na hodinu. Ale právník, kterého si Fahrner najal, bere za hodinu práce nejméně desetinásobek.
Fahrner však není jediný, koho vyšla pomoc Škrlové draho. Michal Říha, který ji odvezl z dětského domova, si pronajal auto a tři týdny s ní cestoval tisíce kilometrů. Rodina Škrlové má přitom jen mizivé příjmy. Oficiálně žije ze sociálních dávek.
Kde lidé spojení se sektou berou peníze?
V kauze týraných chlapců z Kuřimi a záhadné Barbory alias Anny alias Adama se tak k desítkám nezodpovězených otázek přidává jedna další: Kde na to lidé spojení se záhadnou sektou vlastně berou?
Tuto otázku si položili policisté už na počátku případu. Poprvé se objevila v souvislosti se sestrami Klárou a Kateřinou Mauerovými a s několika obydlími, v nichž žily.
"Je kolem nich nějak moc výdajů na to, jaké mají příjmy. Možná to celé nakonec skončí na hospodářské kriminálce," řekl už na jaře MFDNES policista obeznámený s vyšetřováním.
Klára bydlela se syny Ondřejem a Jakubem a také s Barborou Škrlovou, kterou vydávala za třináctiletého nalezence Annu, v pronajatém rodinném domě v Kuřimi. Kromě toho si rozvedená nemajetná sekretářka, která byla víc než půl roku bez práce, držela další byt v Brně.
Její sestra Kateřina, jejímž jediným oficiálním příjmem byl plat hlavní vychovatelky v pobočce dětského centra volného času, žila v dalším brněnském bytě, který patřil Barboře Škrlové.
A co víc: v novinách se vloni objevil inzerát, v němž Klára Mauerová shání ke koupi další dům na samotě.
Mezi bohatstvím a dluhy
Jsou za sektou spjatou s případem skutečně záhadně získané velké peníze, nebo to její aktéři jen tak "flikovali"?
To zatím není jasné. Jisté je, že za sestrami Mauerovými, které skončily v květnu ve vazbě, zůstaly dluhy. Jejich blízcí je teď horko těžko splácejí.
A zrovna nejlíp se momentálně nežije ani rodině Škrlových v Brně. A to přesto, že Barbora, která momentálně nepracuje, strávila víc než půl roku na nákladných cestách, stejně jako její otec Josef, který se někde v zahraničí schovává dodnes.
Josef Škrla je už třicet let invalidním důchodcem, jeho žena žije ze sociálních dávek. Na téhož Josefa Škrlu však vzpomínají bývalí souputníci, kteří se z jeho sektářské party dokázali vymanit, jako na velkého lovce peněz. A také podfukáře.
"Navezl nás do firem, které jsme založili, příjmy jsme ale nikdy moc neviděli. Podle všeho tehdy končily peníze někde v Německu," vzpomíná bývalý sektář, který se Škrlou v devadesátých letech podnikal.
Oddaní pracanti, kteří Škrlovi ve firmách sloužili, se domnívali, že vydělané peníze jdou na nějaký "další velký kšeft". Vidina velkých peněz je totiž pro Josefa Škrlu prý celoživotním tématem. Ale má je?
"To nevím, ale určitě je měl. Ještě po roce 2000 cestoval za obchody do Švédska, Lichtenštejnska, Ázerbájdžánu, měl na nákladné oblečení, letenky i na drahé hodinky. I když pokud vím, mu žádný z kšeftů nikdy nevyšel," vzpomíná další muž, který Škrlu zná.
Obchodní schůzky se vždy odehrávaly v brněnském obchodním centru IBC, kam s sebou Škrla vodil tajemného sponzora. Kdo to ve skutečnosti byl, nevědí ani jeho tehdejší blízcí.
Obchody neplánoval zrovna malé – chystal se například prodávat tanky do Ázerbájdžánu. Dnes invalidní důchodce a vůdce sekty pravidelně platí nájem obecního bytu v Brně – asi deset tisíc korun. Peníze posílá z ciziny.
Na odměnu pro právníka Škrlových dětí Barbory a Jana si však už rodina podle informací MF DNES musela vzít půjčku.
Ve Švédsku Škrla peníze nedostal
MF DNES hovořila s mužem, který se se Škrlou v zahraničí nedávno setkal. "Čekal, že získá peníze od obchodního partnera ve Švédsku, jak říkal. Ale nedostal nic," vzpomíná.
Josef Škrla si ze svého skandinávského turné pravidelně odskakoval do Německa. "Odtud se vracel s penězi, tam má ještě nějaké zdroje," vysvětluje muž.
Zda jsou to zbytky jeho někdejších německých vkladů, nebo si podnikavý invalidní důchodce poradil jinak, není jasné. Kdo však Josefa Škrlu zná, ten se domnívá, že v celé kauze šlo především o to, získat velké peníze.
"Jestli je celá ta kauza skutečně jeho dílem, tak to za tím čekal nějaké prachy," říká o Škrlovi jeho bývalý sektářský kolega.
Policie podle informací MF DNES stále neopustila verzi, že za brutálním týráním dětí v Kuřimi může být výroba dětské pornografie. I to by mohlo být vysvětlením, kde Škrlovi lidé stále berou peníze.
