Think tank spustil web a najímá experty, oficiálně se však otevře až v září. Do konce letošního roku chce vydat čtyři analytické zprávy. Dvě mají představit alternativní přístup k Blízkému východu a východní Asii. Třetí nastíní kroky k „ukončení nekonečné války“ a čtvrtá k „demokratizaci zahraniční politiky“.
Institut pravděpodobně doporučí stažení amerických vojáků z Afghánistánu i Sýrie a návrat k jaderné dohodě s Íránem. Patrně bude prosazovat i méně konfrontační kurs vůči Rusku a Číně a zastavení snah o změnu režimu ve Venezuele. Přimluví se zřejmě i za výrazné snížení obranného rozpočtu USA, který je dlouhodobě nejvyšší na světě.
Tyto návrhy očekává historik Stephen Kinzer, jenž v deníku The Boston Globe shrnul filozofii think tanku do zásady „žij a nech žít“. Podle Kinzera bude institut podporovat „přístup ke světu založený spíše na diplomacii a (vojenské) zdrženlivosti, než na hrozbách, sankcích a bombardování“.
Kinzer to označil za velké kacířství, neboť veškeré hlavní think tanky ve Washingtonu hájí „projekt globální hegemonie“ a „intervencionistické dogma“. Tedy názor, že USA čelí hrozbám „všude“ a musí proto udržovat celosvětovou vojenskou přítomnost, jejíž součástí je „přes 800 zahraničních vojenských základen“.
The Quincy Institute for Responsible Statecraft (Quincyho institut pro zodpovědné státnictví) se hlásí k americkému prezidentovi Johnu Quincy Adamsovi. Ten v roce 1821 prohlásil, že USA nebudou v zámoří hledat monstra, která by měla zničit.
Krize morálky i strategie
„Na Quincy Institute vynikají dvě věci: jeho sponzoři a jeho zakladatelé,“ napsal profesor mezinárodních vztahů Daniel Drezner v deníku The Washington Post.
Americká válka s terorem má na kontě půl milionu obětí |
Zdůraznil neobvykle nadstranický charakter think tanku, jehož zakladatelé se rekrutují z intelektuálů „pokrokové levice“ (Stephen Wertheim, Trita Parsi, Suzanne DiMaggiová) i „realistické pravice“ (Andrew Bacevich). Pochází i z různého kulturního a profesního prostředí – Parsi je Američan íránského původu a Bacevich bývalý plukovník.
„Jsme proti nekonečné, kontraproduktivní válce,“ sdělil profesor mezinárodních vztahů Bacevich. „Americká zahraniční politika je v krizi morálky i strategie. Tato krize jde daleko za stávajícího šéfa Bílého domu a postihuje obě politické strany,“ uvedl historik Wertheim.
„Jestli to myslíme vážně s budováním nové zahraniční politiky založené na diplomacii a vojenské zdrženlivosti, musíme spolupracovat, abychom převzali vojensko-průmyslový komplex,“ dodal podle listu The Independent.
Hlavní slovo chtějí získat do deseti let
Největší pozornost vyvolává spojení Sorose a Kocha. Soros má blízko k levicovým liberálům a nedávno vyzval vládu, aby miliardáře jako jeho více zdanila. Před prezidentskými volbami v roce 2016 dal miliony dolarů na kampaň poražené kandidátky Demokratické strany Hillary Clintonové.
Vojska NATO skončí v Afghánistánu stejně jako Sověti |
Koch je naopak pravicový tržní fundamentalista a vlivný sponzor Republikánské strany. Financoval různé iniciativy za deregulace, proti všeobecné zdravotní péči a proti boji s klimatickými změnami.
Na mezinárodní politiku však sdílejí podobný pohled, tvrdí Drezner. Nadace Sorose i Kocha dala každá na rozjezd institutu půl milionu dolarů. Dalších 800 000 dolarů přišlo od jiných dárců. Příští rok chce mít institut rozpočet 3,5 milionu dolarů. Do deseti let by rád získal rozhodující vliv na směřování zahraniční politiky USA, prozradil Parsi.
Celou mapu působení americké armády ve světě najdete zde.
Není jasné, nakolik s cíli think tanku ladí působení Sorosovy nadace Open Society Foundation. Ta čelí obvinění, že se vměšuje do vnitřních záležitostí řady zemí. Z Maďarska i Turecka ji proto vypudili. Český prezident Miloš Zeman vyjádřil podezření, že Soros stojí za takzvanými barevnými revolucemi.
Mír nemohou koupit ani miliardáři
The Quincy Institute kritizoval neokonzervativec William Kristol, jenž prosazoval útok USA na Irák v roce 2003. Nesouhlas vyjádřil i James Jay Carafano z pravicového think tanku The Heritage Foundation. Ten míní, že institut volá po izolacionismu, čili ústupu ze světového hřiště.
Vojáci USA obvinění z brutální vraždy se hájí stresem |
Podle Carafana se Washington nesmí dostat do pozice, ve které by globálnímu dění více přihlížel, než jej ovlivňoval. To by prý pomohlo rivalům jako Číně, Rusku a Íránu.
„Think tank chce ukončit americký intervencionismus, ale nechápe, co jej motivuje,“ napsal James Traub, autor knihy o prezidentu Adamsovi. V titulku svého článku ve Foreign Policy upozorňuje, že (ani) „miliardáři nemohou koupit světový mír“.
Drezner vznik institutu vítá jako příspěvek do debaty. Žádá ale, aby přiznal, že upřednostňované stahování vojáků USA by mělo i náklady (hlavně politické), nejen přínosy.
Války se zajídají i americké veřejnosti
Jen po konci studené války USA v různé podobě vojensky zasáhly v Kuvajtu/Iráku (1990-1991), Somálsku (1993), Haiti (1994), Súdánu (1998), Jugoslávii (1995, 1999), Afghánistánu (2001), Iráku (2003) a Sýrii (2014, 2018).
Vojáci USA obírají Iráčany o majetek |
V Afghánistánu udržují vojáky již 18 let. Vedle nich působí i Češi. Mise stála tisíce lidských životů (na straně Afghánců i Američanů), biliony dolarů, ale úspěch nepřinesla. USA proto nyní vyjednávají o příměří s teroristickým hnutím Tálibán, které měla jejich intervence vykořenit.
Dvě třetiny Američanů si myslí, že války v Afghánistánu a Iráku nestály USA za to. Stejný názor mají i veteráni, ukázal průzkum agentury Pew Research zveřejněný v červenci.
Za omezení vojenské přítomnosti USA ve světě se přimlouvá i washingtonský libertariánský think tank The Cato Institute. Ve studii z roku 2017 argumentuje pro snížení počtu zahraničních vojenských základen.
V roce 2013 navázal institut spolupráci s českým exprezidentem Václavem Klausem. O rok později se s ním však rozešel kvůli jeho proruským výrokům.
Trump podepsal rekordní vojenský rozpočet ve výši 716 miliard dolarů (13.8.2018):
