Filmový dokument využívající propašované nahrávky z uzavřené Severní Koreje ukazuje nový a dramatický pohled na život lidí v jedné z nejizolovanějších zemí světa. Většina lidí ve světě vnímá Severokorejce jako poslušné, poddané, sklánějící se před nejvyšším vůdcem Kim Čong-ilem. Dokument ze série Frontline nazvaný Secret State of North Korea americké televizní stanice PBS však ukazuje, že je to jen propaganda.
"Viděli jsme spoustu lidí, kteří se příkladně postavili úřadům takovým způsobem, jaký bychom nečekali," řekl televizi CNN režisér James Jones.
Jednou z nejdramatičtějších částí záznamu je scéna s ženou, která začala provozovat soukromou "autobusovou" dopravu s využitím malé dodávky. "Přišel k ní voják a říkal jí, že s tím musí přestat, že je to nelegální," řekl Jones. "Ale místo, aby se omluvila a řekla 'je mi to líto', postavila se mu, doslova ho hnala ulicí, tloukla do zad a častovala ho všemi nadávkami, co existují."
Poslech rádia ji dovedl k emigraci
Dokument také ukazuje nedostatky v informační bariéře, kterou se severokorejský režim snaží své obyvatele izolovat. Severokorejci, zvláště pak ti mladí, jsou posedlí po amerických filmech a jihokorejských seriálech. Dokument líčí složitý a odvážný systém, kterým se přes hranici z Číny pašují DVD, laptopy i paměťová média USB. "Mladí Severokorejci si DVD vzájemně předávají a čekají na nové epizody," popisuje Jones.
"Severní Korea přežila tak dlouho, protože je tak izolovaná, a to kvůli své informační bariéře," vysvětluje dále Jones. "Ale díky novým technologiím tahle bariéra praská." Mladá žena, která vyrostla v KLDR, ale podařilo se jí utéct do Jižní Koreje, uvedla, že právě kontakt se svobodnými médii jí otevřel oči. "Čím víc jsem poslouchala cizí rozhlas, tím víc jsem si myslela: 'To, co se učíme, není pravda. Oklamali nás.' A začala jsem toužit po svobodě." "Zlomilo se tím propagandistické kouzlo," poznamenal k jejím slovům Jones.
Pro osoby, které pašují do země zakázané zboží - a také pro ty, kdo pronesli ven záznamy použité v dokumentu - jde doslova o záležitost života a smrti. Jeden pašerák, který v dokumentu vypovídá, říká, že ví, že bude popraven, pokud ho severokorejský režim chytí. Ale cítí, že je jeho povinností pokračovat.
Jak se tedy Jones dostal k materiálům, které v dokumentu použil? Velmi brzy si prý uvědomil, že nemá smysl jet na oficiální turistický zájezd, protože při něm je kontakt s obyčejnými Severokorejci velmi omezený.
"Spojili jsme se s japonským novinářem Džiró Išimaruem, který má po celé zemi neuvěřitelnou síť obyčejných Severokorejců," vysvětlil Jones. "Ti natáčeli tajně s pomocí ukrytých kamer, a pak záznamy pašovali přes hranici do Číny, kde na ně čekal Džiró," dodal.
