Pane předsedo, víte, kdo byl Radim Drejsler?
Jestli si dobře vzpomínám, tak hudební skladatel.
Správně. Složil za bývalého režimu i známou píseň Kupředu levá. Víte, co se s ním stalo?
Nevím.
V roce 1953 navštívil Sovětský svaz a tam zjistil, že mu o úspěších socialismu lhali. Neunesl to a po návratu do Prahy vyskočil z okna Rudolfina. Zabil se. Řekl bych, že prozřel. Prozřela už i vaše komunistická strana?
KSČM prozřela dostatečně, aby se správně orientovala v současných podmínkách. Vznikli jsme až v březnu 1990, ale říkáme, že navazujeme na všechno dobré, nezahazujeme minulost, a odsoudili jsme to, co si myslíme, že se odsoudit mělo.
Prozřel jste i vy sám?
Člověk si neustále vytváří názor na svět. Pro mě je nejdůležitější, že už před listopadem 1989 jsem věděl, že nic není na věčné časy.
Vy jste se toho slavného komunistického hesla nikdy nedržel?
Nedržel. Vycházím ze skutečného marxismu a dialektického materialismu a ten říká, že jenom něco z vývoje zůstává. Vše, co bylo do roku 1989, tady zůstat nemohlo. Muselo se to změnit. Ale doufal jsem, že se to změní k lepšímu.
K lepšímu se to změnilo. Do komunistické strany jste vstoupil v roce 1983 prý proto, abyste ovlivnil rozhodování. Ani dnes nepovažujete svůj vstup za chybu?
Ne.
Skutečně jste netušil, že bývalý režim zavíral lidi pro jejich názory?
V té době jsem to neznal. Já znám případy, že lidi jsou teď zavíráni pro svůj názor.
Jmenujte ty lidi.
Jeden případ mám jako advokát, ale to je otázka advokátní etiky, a proto vám jméno neřeknu. Lidé se bojí dnes říci svůj názor více než před rokem 1989. Jsou ekonomicky nesvobodní. Bojí se o práci.
Není pravda, že by se dnes lidé báli více říkat své názory.
Já říkám, že se bojí říkat názory, aby neztratili práci.
Ale to směšujete rozdílné věci.
Tak to vysvětlete čtenářům vy.
Myslím, že jim to vysvětlujeme pořád. V novém volebním programu máte i tuto větu: "KSČM prosazuje politický systém vycházející z plurality názorů a jejich svobodného uplatňování." Znamená to, že podporujete něco, co jste kdysi nepodporoval?
To je ten zásadní rozdíl, který nám málokdo chce uznat. My máme ve svých stanovách i v konkrétní práci jak pluralitu názorů, tak pluralitu vlastnictví. To je základní poučení z minulosti pro KSČM.
Když jste byl v říjnu zvolen do čela vaší strany, tak jste v rozhovoru pro Lidové noviny řekl, že budete Grebeníček s lidskou tváří. To znamená, že pan Grebeníček měl pro veřejnost tvář nelidskou?
Určitě ne. Ale chci, aby z každého mého i našeho kroku bylo zřejmé, že to chceme dělat s lidmi a pro lidi.
Ve vašem volebním programu mě velmi zaujala i další věta: "Pravicová demontáž doposud existujících sociálních jistot garantovaných státem je každodenní realitou." U moci je už osm let sociální demokracie, to ona demontuje sociální stát?
Představte si, že ano.
Tak mi to vysvětlete.
Čtyři roky vládla sociální demokracie jako menšinová vláda z vůle ODS na základě opoziční smlouvy. To znamená, že nemohla realizovat svůj program bez ODS, a ta s tím souhlasila jen za podmínek demontáže určitých sociálních výhod. To lze prokázat na řadě zákonů z let 1998 až 2002.
Poté ČSSD odmítla využít novou šanci, 111 hlasů pro levici, a opět se spojila s pravicí. Tím byla sociální demokracie dotlačena k pravicové politice, a to byly hlavní důvody, proč ji padaly preference, proč padl Vladimír Špidla i Stanislav Gross.
Gross padl kvůli tomu, že nevysvětlil financování svého bytu.
To určitě. Ale ovlivnil to i fakt, že tehdy měla vláda slabou podporu veřejnosti. Návrat preferencí ČSSD nastal, až když opět začala plnit svůj volební program. Pak se projevilo to, na co je poukazováno: že v mnoha shodných věcech hlasujeme s ní. Tím realizujeme část svého volebního programu.
Odpovězte mi na původní otázku: Demontuje ČSSD v Česku část sociálního státu?
Demontovala.
Odebral vám přesto premiér Paroubek po nástupu do funkce voliče?
Určitě ano. Jeho razantní politika řadě lidí chyběla.
Jak vůbec hodnotíte Jiřího Paroubka jako politika?
Znám ho krátce, ale jeho styl je pro mě příliš razantní.
Mezi nejdiskutovanější otázky souvisící s blížícími se volbami je to, zda budete podporovat případnou menšinovou vládu ČSSD. Co byste za to chtěli?
Vlastně pořád totéž. Především poměrné zastoupení v parlamentu. Do vlády sice se sociální demokracií vstupovat teď nebudeme, ale pokud budeme podporovat menšinovou vládu, tak chceme kontrolní pravomoci, neboť ty opozici náleží. Na tom budeme trvat.
Vy kandidujete v jižních Čechách a vaším soupeřem bude i momentálně nejpopulárnější politik země, ministr kultury Vítězslav Jandák. Troufáte si na něj?
Troufal jsem si před čtyřmi lety na předsedu ČSSD Vladimíra Špidlu, proč bych si netroufl na něj?
V roce 2002 jste získali v jižních Čechách dva mandáty, ČSSD a ODS po čtyřech. Kolik jich chcete získat první červnový víkend?
Minimálně tři.
A jaký je váš odhad celkového volebního výsledku pro KSČM?
Dvacet procent hlasů a čtvrtina mandátů ve Sněmovně.
Teď mi odpovězte zcela jasně. Máte konkrétní představu, kdy byste se chtěli vrátit k vládní moci?
Každá politická strana usiluje o podíl na moci. Ale my vyznáváme pluralitní demokracii, takže se chceme podílet na moci.
Kdy odhadujete, že se tak stane?
To záleží na voličích.
Řekněte mi váš časový odhad.
Předpokládáme, že budeme mít dobrý volební výsledek a prokážeme, že se nás občané nemusí bát. Pak by to bylo možné už po příštích volbách.
To myslíte volby, které by za normálních okolností měly být v roce 2010. Budete KSČM vést ještě vy?
Nevím. Uvidíme, jak dopadnou červnové volby a jak dopadne náš příští sjezd.
Představte si však, že by skutečně vznikla vládní koalice KSČM a ČSSD. Máte vůbec nějaké odborníky pro vládnutí?
Máme jich dost.
Tak mi řekněte třeba jméno vašeho ministra zdravotnictví.
Například náš europoslanec Jiří Maštálka. Je to lékař, odborník.
A co premiér? Třeba vy?
Jsem dost sebekritický na to, abych řekl, že si na to troufám. Ale odborníků máme dost na jakýkoli post. I na premiéra.
Když jsme hovořili o programech, tak o Modré šanci ODS říkáte, že by vedla k fašizaci společnosti. To je hodně silné slovo, nemyslíte?
Je. Jsem přesvědčen o tom, že se ODS pustila na strunu silného antikomunismu, a myslím si, že česká společnost, právě po zkušenostech z minulého století i z let 1948 a 1989, nemá zájem o jediná možná řešení.
Jsem přesvědčen, že řešení je vždy víc, a ostrakizace cizích názorů, umravňování, že takový názor nesmí být a že nemá smysl se bavit o tom, co navrhuje KSČM, skutečně vede k tomu, že je to útok na svobodu myšlení.
Jak to souvisí s fašizací?
Podívejte se, my jsme šest let navrhovali zástupce do České konsolidační agentury. V tu chvíli se vždy zvedla vlna ze strany ODS, že přebíráme moc, že jsme nedemokratickou stranou. Už jenom to, že nějaký politik to říká...
To říká i pan Kalousek. I on má fašizoidní tendence?
Já si myslím, že ano. To je přesně to, co já odmítám na minulosti.
Ale co je na těch názorech fašistického? Použil jste nesprávné slovo.
To slovo je správné. Útok na nás je veden stejným způsobem, jako byl veden v letech 1933 až 1938 na komunistickou stranu. Kde jsme schopni zastavit to, že někomu je takto zakázáno přemýšlet? Jednou budeme odsuzovat Židy, potom komunisty, potom Cikány, potom sociální demokraty?
Ptám se, kde to zastavíme. Bude opravdu dovolen pouze jeden politický názor? Začátek omezování svobody myšlení má různé podoby. Byl bych rád, abychom se všichni poučili z minulosti, a mně se zdá, jako by to poučení k některým nedošlo.
Od šéfa komunistické strany zní slova o fašizaci nepřiměřeně. Vždyť právě komunismus a fašismus jsou dvě ideologie, které připravily o život nejvíce lidí v historii.
To je schéma.
To jsou fakta.
To nejsou fakta. Kolik lidí připravil o život kapitalismus?
Vy znáte odpověď?
Ne.
Tak vidíte. Nepřipravily snad komunistické režimy Stalina a Mao Ce-tunga o život desítky milionů lidí? Nebo snad ne?
Já bych mohl citovat ještě mnoho jiných věcí. Připomenu jenom, že rovnítko mezi fašismem a komunismem je historický nonsens. Vede to k historické nepravdě o tom, co se tady dělo.
Nemohu s vámi souhlasit a určitě se v tom neshodneme. Proto se vrátím z historie k tomu, co nás čeká. Říkáte, že musíte hledat jinou skupinu voličů, než má ČSSD. Kdo to je?
To jsou současní nevoliči. Máme nejlepší předpoklady je ulovit, protože nejsme spojeni s korupcí a nejsme spojeni se žádnými aférami let devadesátých. A také proto, že ti, co kazili jméno komunistické strany do roku 1989, kazí jméno úplně jiným politickým stranám.
