Poslední léta jej Kubánci vidí jen zřídka. Lépe řečeno skoro vůbec. Fidel Castro, který dříve trávil hodiny a hodiny veřejným řečněním, se drží v ústraní. Je nemocný. Dokonce se v posledních letech až periodicky objevují spekulace, zda už nezemřel.
Nezemřel. Fidel Castro v úterý oslavil 87. narozeniny a dva dny poté otiskl článek ve státním listu Granma, hlásné troubě svého režimu. Text je předlouhý, stejně jako bývaly Fidelovy projevy: má tři novinové strany.
Castro v něm přiznává, že v roce 2006, kdy mu lékaři diagnostikovali vážné střevní onemocnění, si myslel, že brzy zemře. "Jakmile jsem pochopil, že je to definitivní, neváhal jsem se vzdát svých prezidentských pravomocí. Navrhl jsem, aby je ihned převzala osoba k tomu předurčená," uvedl. Osobou předurčenou myslel pochopitelně svého mladšího bratra Raúla. "Tehdy by mě ani nenapadlo, že budu žít další sedm let," dodal Fidel.
Pro upřesnění, v onom roce 2006 Fidel odstoupil "dočasně", mluvilo se o provizorním předání moci. Nadobro na odpočinek pak odešel o dva roky později. Od té doby jej Kubánci mají možnost spatřit právě jen na fotografiích v novinách, popřípadě (ještě sporadičtěji) na televizních záběrech.
I nynější článek v Granmě byl první, který dříve tak plodný Fidel napsal za více než čtyři měsíce, připomněl například britský list The Guardian.
Bývalý kubánský prezident se v textu dotkl řady témat, třeba březnového úmrtí svého přítele, venezuelského prezidenta Huga Cháveze, jenž podlehl rakovině (o Chávezovi si více přečtěte zde).
Zastavil se i, napsal The Guardian, u studené války, přesněji řečeno u kubánské raketové krize. Nebo u rozhovoru s Jurijem Andropovem v 80. letech, kdy mu tehdejší generální tajemník sovětských komunistů řekl, že bude-li Kuba napadena, SSSR jí nepomůže.
"Řekl, že pokud budeme napadeni Spojenými státy, budeme v tom sami. Ptali jsme se, zda by nám mohli dodávat zbraně, jako to dělali do té doby. Řekl ano. A my jsme mu pak řekli: Nemějte obavy, pošlete nám zbraně a my se o útočníky postaráme sami," popsal Castro.
"O tomhle nás vědělo jen pár, neboť by bylo velmi nebezpečné, kdyby měl takovouto informaci nepřítel," dodal s tím, že Havaně pomohla i Severní Korea. Její tehdejší vůdce Kim Ir-sen poskytl Kubě 100 tisíc kalašnikovů, aniž by si za to řekl o jediný cent.
Jen pro připomenutí: minulý měsíc byla v Panamě zadržena loď s tajným nákladem zbraní (včetně raketových systémů) mířící z Kuby do Severní Koreje.
