Ani napodruhé neprošel bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček ve volbě nyní už jen řadového místopředsedy téže komory. Nová pětikoaliční sněmovní většina nominaci hnutí ANO dál blokuje. Co s tím? ANO by mělo Vondráčka navrhnout ještě potřetí – a po jeho pravděpodobném neúspěchu na své druhé místo ve vedení Sněmovny rezignovat, píše komentátor MF DNES Miroslav Korecký.
Je zjevné, že důvody Vondráčkovy neprůchodnosti jsou jen záminka. Asi takové váhy, jako by šéfka komory Markéta Pekarová Adamová byla nevolitelná kvůli tetování na svém těle v arabštině, jež ji usvědčuje z džihádismu. A zjevné je i to, že by se zrovna Vondráček coby právník s pětiletou zkušeností ve vedení Sněmovny do této funkce hodil, vedle zbylých tří ekonomů, učitelky, tlumočnice a zemědělce. Kdo sleduje dění v komoře dlouhodobě, ten ví, jak často se řídící schůze všech stran a vyznání chodili v právních kličkách radit se „starým psem“ Vojtěchem Filipem, rovněž právníkem, který ve vedení Sněmovny strávil 16 let.
ODS a spol. chtějí tu potupu splatit i s úroky, tedy donutit ANO pokleknout, políbit prsten a přijít s novým jménem, které se už nové vrchnosti bude líbit.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel
